Arnika - Centrum pro podporu občanů / Ateliér pto životní prostředí / Občanská iniciativa Pankráce / Pankrácká společnost: Bratislava přijala koncepci pro mrakodrapy, v Praze strategie chybí

Praha i Bratislava řeší v posledních letech otázku dalšího stavebního vývoje. V obou městech je předmět sporu stejný: mrakodrapy. Zatímco slovenské hlavní město nechalo zpracovat koncepci výstavby (informoval o tom slovenský deník SME), v Praze takový strategický dokument chybí a ani do budoucna se neplánuje jeho zpracování. Pražské nevládní organizace přitom po takovém materiálu volají řadu let a začínají podezírat magistrát, že jakékoliv regulace odmítá záměrně.

„Občanská sdružení marně požadují od roku 1991 zpracování regulačního plánu pro oblast Pankrácké pláně, kde se velmi vážně uvažuje o výstavbě „pražského Manhattanu“. Magistrát i Praha 4 to ale odmítají, což má velmi vážné následky. O budoucnosti Prahy se pak nerozhoduje podle veřejných a transparentních pravidel. Zásadní jednání o mrakodrapech v Praze naopak probíhají za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti. Na schůzkách obvykle jednají zástupci města s investory miliardových staveb. Významní odborníci na památkovou péči na těchto jednáních chybí také. To samozřejmě vytváří prostor pro korupci,“ uvedl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

Stejně jako v Praze, také ve slovenské metropoli vyvolaly plány na výstavbu mrakodrapů silnou negativní odezvu obyvatel města. Magistrát proto nechal zpracovat strategický materiál, který ukončí nekoncepční výstavbu. „Podklady pro regulativy jsou již připraveny. Hovoří o tom, kde by měly být mrakodrapy v budoucnu umístěny. V centru města to určitě není. Jsou však místa, kde by mohly stát,“ řekla podle deníku SME mluvčí bratislavského magistrátu Eva Chudinová. Interní dokument bratislavského magistrátu mapuje situaci ve městě a projektuje trendy. Nyní bude magistrát vybírat zpracovatele pro podrobnější zásady, které následně zapracuje do územního plánu.

Mezi kontroverzní stavby, které v Bratislavě v posledních letech vyrostly a které financují převážně soukromí developeři, patří například výšková budova na Šancové ulici, Račianském mýtě, v Mýtné, Radlinského a Fazolové ulici, nebo budoucí administrativní věžová budova Aupark Tower. Za precedent je možné označit stavbu osmiposchoďové budovy na Šancové ulici. Její investor prosazoval zvýšení budovy na 34 podlaží, později ustoupil na výšku 22 pater. Protože se budova nacházela v památkové zóně, Krajský památkový úřad zvýšení budovy zamítnul.

Veřejnou diskusi vzbudila i výstavba 22poschoďové věže Aupark Tower, na niž získala stavební povolení společnost HB Reavis Group v lednu 2005. Magistrát nabídnul firmě výměnou za snížení počtu podlaží lukrativní pozemky v jiné části Bratislavy, firma se ale domáhala odprodeje pozemků za příliš nízkou cenu. Z dohody proto sešlo. Proti výstavbě budovy vystoupila část bratislavských architektů, podle nichž věž zastíní přirozené dominanty města, například Bratislavský hrad nebo Nový most. Budovu odmítá také hlavní architekt města Štefan Šlachta. Přesto má nyní budova již plánovaných 22 pater a během příštího roku má být dokončena.

Proti mrakodrapům v Bratislavě mají výhrady nejen památkáři, ale i dopravní inženýři, sociologové nebo lékaři. Obavy panují i na straně hasičů – v případě požáru se z mrakodrapů těžko uniká.

Zatímco Bratislava se již brzy dočká ukončení nekoncepční výstavby mrakodrapů a chaotických změn charakteru města, v Praze jde vývoj opačným směrem. Když chtěla před několika lety postavit milionářka Ivana Trumpová na Malé Straně 285 metrů vysoký hotel, primátor Pavel Bém jí vzkázal, že Praha není metropolí, kde rostou mrakodrapy. V letošním roce se již nechal slyšet, že výstavba mrakodrapů na Pankrácké pláni, označovaná za „moderní protiváhu Pražského hradu“, je pro město Karla IV. přínosným projektem.

Funkce hlavního architekta byla v Praze zrušena, stejně dopadnul i Odbor územního rozhodování pražského magistrátu. Výstavba v hlavním městě tak dnes nemá žádnou koncepci, o mnoha klíčových projektech rozhodují stavební úřady jednotlivých městských částí. Stavba mrakodrapů je zde přitom daleko citlivější záležitostí, než v Bratislavě, protože metropole České republiky je zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Podle odborníků hrozí, že by se město mohlo dostat na seznam „památek v ohrožení“, protože mrakodrapy narušují unikátní historické panorama. Tím se již dnes vedle Florenci a Benátek nemůže chlubit žádné evropské město. Právě jedinečné panorama bylo jedním z důvodů pro zápis na listinu UNESCO a Praha by jej měla důsledně chránit.