Společnost pro zvířata: Brojleři – zapomenuté oběti intenzivního zemědělství

Rada ministrů zemědělství EU by měla začátkem června rozhodnout, zda-li bude EU i nadále připravovat a následně schvalovat vůbec první EU předpis upravující způsob chovu brojlerů – výkrmových kuřat.

Tento předpis je v EU připravován mnoho měsíců. Existují silné tlaky a zájmy, aby byl málo konkrétní a co nejkompromisnější či, aby bylo jeho přijetí neustále odkládáno. Podle našich dosavadních informací patří ČR k zemím, které se staví skepticky až záporně k přijetí předpisu, pravděpodobně směrnice.

Organizace na ochranu hospodářských zvířat v EU: Compassion in World Farming a Evropská koalice pro hospodářská zvířata (ECFA), se v rámci kampaně „Chickens Out“ rozhodly předat všem ministrům zemědělství a členským zemím EU, které nepodporují přijetí směrnice či pracují pro její slabé znění, otevřenou výzvu. A to i přes skutečnost, že návrh obsahuje několik velmi kompromisních ustanovení, viz níže.

Jen v Evropské Unii je ročně vykrmeno a poraženo přibližně 5,9 miliard vykrmených kuřat – brojlerů. V České republice to bylo v minulém roce přibližně 86 milionů kuřat (v předchozích letech až 100 – 120 milionů). Jejich neradostný život v délce přibližně 38-42 dnů stráví brojleři nahuštěni jeden na druhého v přeplněných bezokenních halách, s umělou ventilací a osvětlením. Na čerstvý vzduch se mohou dostat až když jsou odchytáváni a pěchováni do přepravních beden pro cestu na jatka. Nicméně, cesty si příliš „neužijí“ – nacpáni v přepravkách, za různých klimatických podmínek, vystrašeni, někteří zraněni a s vykloubenými končetinami, jedou svou první a poslední cestu – na jatka.

Nepřirozený způsob chovu, krmení a zacházení s nimi se odráží na jejich zdravotním a celkovém stavu. Naštěstí již existuje značný zájem veřejnosti o welfare brojlerů. Respondenti v nedávném průzkumu Eurobarometru označili brojlery a nosnice jako druhy zvířat, které nejvíce potřebují zlepšení svého welfare. 78 % respondentů této nedávné online konzultace komise se domnívá, že welfare brojlerů je špatné až velmi špatné, a 87 % respondentů uvedlo, že pro zlepšení podmínek welfare brojlerů je potřeba udělat daleko více. http://europa.eu.int/comm/food/consultations/action_plan_farmed_background_en.htm

Souhlasíme s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů EU M. Kyprianou, že dobrý welfare zvířat by měl být chápán jako tržní výhoda, ne jako břemeno. Situace by se naopak měla vyvíjet s ohledem na zvyšující se požadavky konzumentů EU, kteří žádají produkty od zvířat chovaných dobrým způsobem (animal welfarefriendly products).

Protokol o ochraně zvířat úmluvy o EU přijaté v Amsterdamu v roce 1997 žádá společenství, aby “welfare zvířat plně respektovalo”. Věříme, že pokud bude společenství respektovat tento právně závazný protokol, musí přijmout směrnici na ochranu brojlerů.

Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP, člen ECFA a CIWF, předala 26. 5. výzvu – velikou pohlednici s fotografií chovu brojlerů z intenzivního chovu – ministrovi zemědělství ČR, ústřednímu řediteli Státní veterinární správy ČR a velvyslanectví Itálie a Francie.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP
Lublaňská 18, 120 00 Praha, tel. 603 179 558, 222 511 075
s.pro.zvirata@ecn.cz, www.spolecnostprozvirata.cz
Pro média k dispozici záběry z chovů brojlerů v ČR a EU.

Doplnění k tiskové zprávě z 29. 5. 2006:

Kompromisní ustanovení směrnice:

- Hustota brojlerů na m2: v návrhu komise (z 6. 12. 2005) je uvedena hustota 30 – 38 kg/na m2 (tj. asi 15 – 19 kuřat). Přitom i Vědecky výbor pro zdraví a welfare zvířat při Evropské komisi (SCAHAW) ve své zprávě z roku 2000 zdůraznil, že maximální hustota osazení “musí být 25 kg/m² nebo nižší, aby se zabránilo nejzávažnějším problémům v rámci welfare kuřat”. Výbor také doplňuje, že hustota osazení nad 30 kg/m² prudce zvyšuje četnost vážných problémů, i při velmi dobré kontrole životních podmínek.

- Návrh nestanoví přesné datum předložení zprávy komise o negativních vlivech genetických parametrů brojlerů na jejich welfare. Kromě toho by mělo být požadováno, aby zpráva obsahovala také informaci o alternativách k intenzivnímu chovu a to: chov uznaných pomalu rostoucích typů brojlerů, omezování denního hmotnostního přírůstku ptáků, minimální jateční věk, zákaz použití brojlerů pocházejících z rodičovských chovů, ve kterých jsou brojleři restriktivně krmeni. Dále by se zpráva měla zabývat podmínkami welfare, za jakých jsou chována rodičovská hejna, dále jejich hladem z důvodu omezování dávek krmení a mrzačením, která se občas chovným jedincům provádí.

- Hodnocení mortality a stavu běháků jako “nedostatečné” a “hrubě nedostatečné” je v návrhu navrženo příliš mírně. Navrhované hodnoty jsou tak vysoké, že je nepravděpodobné, že by farmy vůbec musely redukovat hustotu osazení.

---------------------------------------------------------------------------------------------

O tom, že brojleři – kuřata chovaná v intenzivních podmínkách trpí, může málokdo schopný soucitu pochybovat. Nicméně, zdravý rozum v posledních letech doplňují také četné zprávy studovaných odborníků a výzkumných pracovníků:

Citace jsou ze zprávy CIWF: The Welfare of Broiler Chickens in the European Union, 2005 Vědecký výzkum univerzity v Bristolu z počátku 90. let minulého století zjistil, že téměř 26 % kuřecích brojlerů pravděpodobně trpělo v posledních týdnech svého života chronickou bolestí a nepohodlím způsobeným chromými končetinami (Kestin a kol., 1992).

Selektivní šlechtění na zvětšení hrudního svalu brojlerů posunulo jejich těžiště dopředu a hruď se rozšířila. Tato změna ovlivňuje způsob chůze kuřete a přidává tlak navíc na boky a nohy (SCAHAW - Vědecká komise pro zdraví a welfare zvířat při EU, 2000). Brojleři se tak stali velmi neaktivními. Ve stáří pouhých 6 týdnů tráví 76 – 86 % svého času ležením (Weeks a kol., 2000). Jejich úmrtnost je 7x vyšší než u mladých nosnic stejného věku (SCAHAW, 2000).

„Dobrou ilustrací“ účinků selektivního šlechtění na rychlý růst je porovnání obvyklé mortality u standardních kuřecích brojlerů (1% týdně) s pomaleji rostoucími brojlery (0,25 % týdně) a s mladými nosnicemi (0,14 % týdně) (SCAHAW, 2000).

Rozsáhlé a názorné průzkumy hejn komerčních brojlerů v Dánsku (1999) a Švédsku (2002) zjistily, že v Dánsku se u 75 % kuřat při chůzi objevovaly abnormality a 30,1 % kuřat bylo zchromlých. Ve Švédsku mělo různé abnormality chůze přes 72 % kuřat a okolo 20 % bylo velmi zchromlých. 36,9 % kuřat posuzovaných v Dánsku a okolo poloviny (46,6 % a 52,6 % - podle druhu) kuřat zkoumaných ve Švédsku mělo deformované nohy (varózita/valgozita). U 57 % kuřat v Dánsku a okolo poloviny kuřat ve Švédsku se projevovaly známky výskytu holenní dyschondroplazie (Sanotra, Berg a Lund, 2003). Skutečnost, že zchromlí brojleři trpí bolestí je podložena pokusy uveřejněnými v časopise Veterinary Record v letech 1999 a 2000, při kterých byli brojleři ošetřováni analgetikem carprofen. V jednom pokusu trvalo zdravým ptákům dokončení překážkové dráhy 11 vteřin, zatímco chromým 34 vteřin. Když byl ptákům podán carprofen, nebyla rychlost zdravých ptáků ovlivněna, ale těm chromým se čas vylepšil na pouhých 18 vteřin. Z toho lze usoudit, že bolest z ochromení byla zmírněna lékem (Mc Geown et al., 1999). V druhém experimentu si kuřata mohla vybrat mezi krmením obsahujícím carprofen a krmením normálním. Chromí ptáci si vybrali více krmiva obsahujícího carprofen. Autoři svůj výzkum uzavřeli s tím, že výsledky podporují toto stanovisko: chromí brojleři trpí bolestí, která jim způsobuje utrpení, jemuž se snaží uniknout (Danbury et al., 2000).

------------------------------------------------------------------------------------------------------

CIWF - Compassion in World Farming, mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat. Iniciovala vznik ECFA. Jako první organizace se od svého vzniku v 60. letech minulého století věnuje nápravě životních podmínek hospodářských zvířat. www.ciwf.org

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podle testu deníku MFdnes, z 5. 5. 2006, byl každý 3 vzorek z 12 vzorků drůbežího syrového masa kontaminován bakteriemi Listeria a Campylobacter. V některých balených kusech kuřecího může zákazník nalézt krevní sraženiny, úlomky kostí - důkazy zranění živého ptáka.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------