Mezník, O.S.: Budou se aleje na Vysočině dále kácet?

Občanské sdružení Mezník O.S. podalo na Městský úřad Přibyslav podnět k vyhlášení oboustranné lipové aleje podél silnice II/351 v katastrálním území Dobrá a Žižkovo Pole památným stromořadím podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato přibližně sto let stará alej patří podle zástupců Mezník O.S. a široké odborné veřejnosti mezi jednu z nejvýznamnějších alejí na Vysočině.

Alej je významnou krajinou dominantou. Jde o interakční prvek územního systému ekologické stability, má výrazně pozitivní vliv na zvýšení místní biodiverzity, představuje životní prostor pro mnoho druhů ptáků a zvláště chráněných druhů zvířat. V člověkem intenzivně zemědělsky a lesnicky obhospodařované krajině Přibyslavska patří do základní minimální kostry ekologické stability.
I z hlediska kulturního a přírodního dědictví má alej své nesporné místo mezi památkami. Je dokladem pozitivní tvůrčí schopnosti našich předků začlenit šetrným způsobem cestu
do okolní krajiny.
Alej navazuje na významný krajinný prvek okrasná zahrada v okolí historické památky Žižkova mohyla a je také neodmyslitelnou součástí turistické stezky Karla Havlíčka Borovského, která spojuje Přibyslav s Havlíčkovou Borovou.

Při prvním jednání o vyhlášení aleje za památné stromořadí, které proběhlo na Městském úřadě v Přibyslavi se ukázalo, že zástupci místní samosprávy obce Žižkovo pole nejsou ochotni o vyhlášení jednat a přes opakovanou písemnou žádost Mezník O.S. ani poskytnout informace podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o zamýšlených zásazích do nelesní zeleně v rámci své působnosti. Obec Žižkovo Pole přitom podle informací získaných z jednání ze dne 15.7. 2008 na Městském úřadě Přibyslav aktivně dlouhodobě prosazuje jednostranné vykácení aleje a rozšíření stávající silnice. Svým jednáním pan starosta Žižkova pole pan Jan Čepl a místostarosta pan PaedDr. Stanislav Klusáček popírají právo dobrovolného občanského sdružení na informace podle platné legislativy České republiky. Zástupci občanského sdružení jsou přesvědčeni, že vyhlášení aleje jako památné umožní vlastníkům lépe zajistit finanční prostředky na potřebnou péči o stromy z programů MŽP, kde je obecně možné žádat až o 100% finanční příspěvek.

Z usnesení odboru výstavby a ekologie Městského úřadu Přibyslav ze dne 17.7. 2008 vyplývá, že kraj Vysočina jako vlastník silnice přislíbil zajištění dendrologického posudku stromů a hodnocení zdravotního stavu oboustranného stromořadí. Tento příslib ovšem nevyplynul z jednání o vyhlášení památné aleje, ale z utajovaného jednání mezi zástupci obce Žižkovo pole a krajem Vysočina s cílem prosadit kácení aleje a rozšíření komunikace. Jednání o vyhlášení památné aleje se kraj nezúčastnil. Z tohoto důvodu se obáváme o budoucnost tohoto významného stromořadí. Nejedná se o první zamýšlené kácení alejí na Vysočině. Převážným vlastníkem pozemků pod silnicemi druhé a třetí třídy je právě Kraj a ten podává žádost o schválení zásahů na obecní úřady. Ty jako orgány ochrany přírody rozhodují o osudu stromořadí sami. V celé řadě případů na Vysočině se o kácení včas nedozvěděla ani veřejnost ani Česká inspekce životního prostředí. Mezník O.S. proto pracuje na vypracování alternativního posudku v souladu s usnesením odboru výstavby a ekologie městského úřadu Přibyslav.

Mezník O.S. upozorňuje zástupce obecních úřadů na Vysočině na existenci metodického pokynu č.8 Ministerstva životního prostředí z dubna 2008 k aplikaci § 8 odst. 2 zákona
č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v souvislosti s kácením dřevin při výkonu oprávnění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Tento pokyn pro orgány ochrany přírody (tedy i obecní úřady) definuje povinnost vyžádat si nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody příslušného z hlediska ochrany krajinného rázu (obecní úřady obcí s rozšířenou působností) k zásahům, kdy by mohlo dojít ke snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu. Tato skutečnost snad pomůže zabránit dalšímu kácení stromořadí a alejí na Vysočině a zjednoduší mnohdy komplikovaný přístup k informacím o životním prostředí občanům.
Rovněž v otázce rozvoje dopravy a zmiňovaného rozšiřování silnice existují alternativní řešení vykácení alejí, jako například vybudování výhyben v prolukách po odstranění silně poškozených stromů, rychlostní omezení, souběžná komunikace, nebo vybudování nové cesty (například Keřkov – Žižkovo Pole). Funkčním nástrojem k realizaci podobných řešení při zachování krajinného rázu a také žižkovské aleje jsou kvalitní územní plán a komplexní pozemkové úpravy.