Tiskové zprávy
Sanep: Češi nevěří, že si příroda s kůrovcovou kalamitou poradí sama, a stojí na straně NP Šumava
4. srpna 2011 | Sanep
Spory ohledně řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava (dále jen NP Šumava), které vzbuzují velké emoce a spory jak mezi odborníky, tak i laickou veřejností a které vrcholí v posledních dnech protesty ekologických aktivistů proti postupu vedení NP Šumava, zasahují již i nejvyšší patra domácí politické scény a těší se tak i značnému mediálnímu zájmu. Jak ukazuje aktuální bleskový průzkum společnosti SANEP, široká veřejnost, která se o danou problematiku zajímá, společně s obyvateli Plzeňského a Jihočeské kraje, do jejichž působnosti NP Šumava spadá, se většinově shodují v podpoře radikálního postupu, který prosazuje ředitel NP Šumava Jan Stráský.
Ten se rozhodl pro zastavení alarmujícího šíření kůrovcové kalamity, o níž se hovoří jako o tisícileté, zahájit okamžité kácení napadených stromů, a to s následným osázením vykácených prostorů. Proti těžbě napadených stromů v lesích u Modravy však protestují blokádou těžby ekologičtí aktivisté, kteří společně s řadou odborníků požadují, aby NP Šumava ponechal vše na přirozených přírodních procesech. Většinová veřejnost se však domnívá, že by NP Šumava měl v kácení pokračovat navzdory kritice, protestům a blokádám ekologických aktivistů. Většina obyvatel ČR společně se samotnými obyvateli Plzeňského a Jihočeského kraje se totiž domnívá, že poškozený les není schopen žádoucí obnovy bez
zásahu člověka, což je rovněž stanovisko i řady odborníků, kteří se zabývají lesnictvím.
Stejně tak široká veřejnost a obyvatelé Plzeňského a Jihočeského kraje nesouhlasí ani s blokádou těžby ze strany ekologických aktivistů, ani s podáním trestního oznámení na vedení NP Šumava, které připravuje Strana zelených v souvislosti se zásahy proti kůrovci na Šumavě. Většinovou podporu široké veřejnosti a obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje pak má rovněž vysázení stromů v přirozené druhové skladbě na vykácených územích. Většinový příklon k postupu NP Šumava proti kůrovcové kalamitě je dán převažující celospolečenskou nedůvěrou vůči činnosti ekologických aktivistů.
Na druhou stranu se může veřejné mínění obrátit proti rozsáhlé těžbě napadených stromů, pokud v souvislosti s těžbou vzniknou případné aféry, které zpochybní samotný záměr prováděných protikůrovcových opatření. Pokud však vše bude probíhat tak, jak deklaruje ředitel NP Šumava Jan Stráský, tedy v duchu ochrany zdravých porostů a obnovy napadených oblastí lýkožroutem smrkovým, pak je zřejmé, že vedení NP Šumava může počítat s většinovou podporou veřejnosti, a to včetně samotných obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje. Do jaké míry se na veřejném mínění projeví i zapojení vrcholných politiků do sporů kolem řešení kůrovcové kalamity na Šumavě je v tuto chvíli velkou otázkou. Je však nepochybné, že v rámci krajských a senátních voleb, které budou probíhat na podzim příštího roku, bude toto téma pro některé politiky ústřední.
Exkluzivní bleskový internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 29. července – 1. srpna 2011 na vybrané skupině 5.701 otázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 12.943 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Více jak dvě třetiny respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek domácí populace (66,5%), nevěří, že by lesní porost v Národním parku Šumava, který se rozprostírá na území Plzeňského a Jihočeského kraje, byl schopen sám odolat kůrovci. Tento názor, který je v přímém rozporu s názory ekologických aktivistů, pak sdílí rovněž 72,9% obyvatel Jihočeského kraje a 77,3% obyvatel kraje Plzeňského.
Většina dotázaných (60,3%) se rovněž domnívá, že kůrovcem napadený les není bez zásahu člověka schopen žádoucí obnovy. Stejný postoj jako vedení NP Šumava má rovněž nadpoloviční většina obyvatel Jihočeského kraje (51,3%) a 61,6% dotázaných z kraje Plzeňského.
S pokácením oslabených stromů napadených kůrovcem v NP Šumava souhlasí 68,3% dotázaných. Z respondentů, kteří pocházejí z Jihočeského kraje, pak s kácením souhlasí 72,9%. S kácením v NP Šumava rovněž souhlasí i výrazná většina (70,5%) obyvatel kraje Plzeňského.
S aktuální blokádou ekologických aktivistů, prostřednictvím které se snaží upozornit na svou kritiku aktuálního počínání v NP Šumava, souhlasí pouze 17,7% dotázaných respondentů. V Jihočeském kraji pak mají aktivisté podporu pouze 13,5% respondentů a v Plzeňském kraji 14,3% dotázaných. Vzhledem k většinovému přesvědčení o správnosti aktuálního počínání vedení NP Šumava není překvapující, že 66,4% dotázaných souhlasí s kácením lesního porostu, a to navzdory pokračujícím protestům ekologických aktivistů. Toto přesvědčení pak panuje i dle názoru 67,6% Jihočechů a 68,3% respondentů z Plzeňského kraje.
Více jak čtyři pětiny domácí populace (83%) souhlasí s tím, aby na vykácených místech byly opětovně vysazeny stromy v přirozené druhové skladbě. Rozhodnutí vysázet na vzniklých holinách (pasekách) opětovně stromy považuje za správné i 70,3% Jihočechů a 71,1% obyvatel Plzeňského kraje.
S připravovaným trestním oznámením, jež v souvislosti s aktuálním působením vedení NP Šumava hodlá podat Strana zelených, nesouhlasí více jak dvě třetiny dotázaných (64,9%). V jednotlivých krajích, konkrétně v Jihočeském, pak se záměrem zelených nesouhlasí 70,3% tamních obyvatel. S připravovaným krokem Strany zelených nesouhlasí rovněž 72,5% respondentů z Plzeňského kraje, v němž se NP Šumava také rozprostírá.
Otázky:
Je podle Vás lesní porost v NP Šumava schopen sám odolat kůrovci?
Domníváte se, že poškozený les je schopen žádoucí obnovy bez zásahu člověka (náletem)?
Souhlasíte s pokácením napadených stromů kůrovcem?
Souhlasíte s blokádou těžby ze strany ekologických aktivistů?
Myslíte si, že se má pokračovat v kácení i přes protesty ekologických aktivistů?
Souhlasíte s tím, aby na vykáceném území byly uměle vysázeny stromy v přirozené druhové skladbě?
Souhlasíte s podáním trestního oznámení na vedení NP Šumava, které připravuje Strana zelených v souvislosti se zásahy proti kůrovci na Šumavě?
Více na www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Ten se rozhodl pro zastavení alarmujícího šíření kůrovcové kalamity, o níž se hovoří jako o tisícileté, zahájit okamžité kácení napadených stromů, a to s následným osázením vykácených prostorů. Proti těžbě napadených stromů v lesích u Modravy však protestují blokádou těžby ekologičtí aktivisté, kteří společně s řadou odborníků požadují, aby NP Šumava ponechal vše na přirozených přírodních procesech. Většinová veřejnost se však domnívá, že by NP Šumava měl v kácení pokračovat navzdory kritice, protestům a blokádám ekologických aktivistů. Většina obyvatel ČR společně se samotnými obyvateli Plzeňského a Jihočeského kraje se totiž domnívá, že poškozený les není schopen žádoucí obnovy bez
zásahu člověka, což je rovněž stanovisko i řady odborníků, kteří se zabývají lesnictvím.
Stejně tak široká veřejnost a obyvatelé Plzeňského a Jihočeského kraje nesouhlasí ani s blokádou těžby ze strany ekologických aktivistů, ani s podáním trestního oznámení na vedení NP Šumava, které připravuje Strana zelených v souvislosti se zásahy proti kůrovci na Šumavě. Většinovou podporu široké veřejnosti a obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje pak má rovněž vysázení stromů v přirozené druhové skladbě na vykácených územích. Většinový příklon k postupu NP Šumava proti kůrovcové kalamitě je dán převažující celospolečenskou nedůvěrou vůči činnosti ekologických aktivistů.
Na druhou stranu se může veřejné mínění obrátit proti rozsáhlé těžbě napadených stromů, pokud v souvislosti s těžbou vzniknou případné aféry, které zpochybní samotný záměr prováděných protikůrovcových opatření. Pokud však vše bude probíhat tak, jak deklaruje ředitel NP Šumava Jan Stráský, tedy v duchu ochrany zdravých porostů a obnovy napadených oblastí lýkožroutem smrkovým, pak je zřejmé, že vedení NP Šumava může počítat s většinovou podporou veřejnosti, a to včetně samotných obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje. Do jaké míry se na veřejném mínění projeví i zapojení vrcholných politiků do sporů kolem řešení kůrovcové kalamity na Šumavě je v tuto chvíli velkou otázkou. Je však nepochybné, že v rámci krajských a senátních voleb, které budou probíhat na podzim příštího roku, bude toto téma pro některé politiky ústřední.
Exkluzivní bleskový internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 29. července – 1. srpna 2011 na vybrané skupině 5.701 otázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 12.943 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Více jak dvě třetiny respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek domácí populace (66,5%), nevěří, že by lesní porost v Národním parku Šumava, který se rozprostírá na území Plzeňského a Jihočeského kraje, byl schopen sám odolat kůrovci. Tento názor, který je v přímém rozporu s názory ekologických aktivistů, pak sdílí rovněž 72,9% obyvatel Jihočeského kraje a 77,3% obyvatel kraje Plzeňského.
Většina dotázaných (60,3%) se rovněž domnívá, že kůrovcem napadený les není bez zásahu člověka schopen žádoucí obnovy. Stejný postoj jako vedení NP Šumava má rovněž nadpoloviční většina obyvatel Jihočeského kraje (51,3%) a 61,6% dotázaných z kraje Plzeňského.
S pokácením oslabených stromů napadených kůrovcem v NP Šumava souhlasí 68,3% dotázaných. Z respondentů, kteří pocházejí z Jihočeského kraje, pak s kácením souhlasí 72,9%. S kácením v NP Šumava rovněž souhlasí i výrazná většina (70,5%) obyvatel kraje Plzeňského.
S aktuální blokádou ekologických aktivistů, prostřednictvím které se snaží upozornit na svou kritiku aktuálního počínání v NP Šumava, souhlasí pouze 17,7% dotázaných respondentů. V Jihočeském kraji pak mají aktivisté podporu pouze 13,5% respondentů a v Plzeňském kraji 14,3% dotázaných. Vzhledem k většinovému přesvědčení o správnosti aktuálního počínání vedení NP Šumava není překvapující, že 66,4% dotázaných souhlasí s kácením lesního porostu, a to navzdory pokračujícím protestům ekologických aktivistů. Toto přesvědčení pak panuje i dle názoru 67,6% Jihočechů a 68,3% respondentů z Plzeňského kraje.
Více jak čtyři pětiny domácí populace (83%) souhlasí s tím, aby na vykácených místech byly opětovně vysazeny stromy v přirozené druhové skladbě. Rozhodnutí vysázet na vzniklých holinách (pasekách) opětovně stromy považuje za správné i 70,3% Jihočechů a 71,1% obyvatel Plzeňského kraje.
S připravovaným trestním oznámením, jež v souvislosti s aktuálním působením vedení NP Šumava hodlá podat Strana zelených, nesouhlasí více jak dvě třetiny dotázaných (64,9%). V jednotlivých krajích, konkrétně v Jihočeském, pak se záměrem zelených nesouhlasí 70,3% tamních obyvatel. S připravovaným krokem Strany zelených nesouhlasí rovněž 72,5% respondentů z Plzeňského kraje, v němž se NP Šumava také rozprostírá.
Otázky:
Je podle Vás lesní porost v NP Šumava schopen sám odolat kůrovci?
Domníváte se, že poškozený les je schopen žádoucí obnovy bez zásahu člověka (náletem)?
Souhlasíte s pokácením napadených stromů kůrovcem?
Souhlasíte s blokádou těžby ze strany ekologických aktivistů?
Myslíte si, že se má pokračovat v kácení i přes protesty ekologických aktivistů?
Souhlasíte s tím, aby na vykáceném území byly uměle vysázeny stromy v přirozené druhové skladbě?
Souhlasíte s podáním trestního oznámení na vedení NP Šumava, které připravuje Strana zelených v souvislosti se zásahy proti kůrovci na Šumavě?
Více na www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
