https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ceska-divocina-seznamte-se-hnuti-duha-zve-na-vzrusujici-cestu-do-nespoutane-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Česká divočina - seznamte se! Hnutí DUHA zve na vzrušující cestu do nespoutané přírody

30. března 2015 | Hnutí DUHA
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Hnutí DUHA dnes v Brně zahájilo unikátní projekt, který představí veřejnosti českou divočinu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i pro člověka. K jeho cílům patří rovněž vyhledání nového území o rozloze asi 1000 hektarů, které by mohlo být v budoucnu ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji. Ekologická organizace také nabídne lidem řadu aktivit, jak mohou prakticky přispět ochraně přírodní rozmanitosti. Projektu se účastní řada institucí včetně Masarykovy univerzity a Norské společnosti pro ochranu přírody.

Divočina dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Hnutí DUHA navrhuje, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila. Proto vytipujeme podle řady kritérií spolu s odborníky nejvhodnější místa, která by se stala útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila místní ekonomiku. V příštím roce je představíme v populárně-naučné publikaci.

Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele [1].

Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především mizení divočiny zástavbou, intenzivním zemědělstvím nebo kácením přírodních lesů. Podle přírodovědců je ohrožena plná třetina z 80 000 u nás žijících druhů. Stovky z nich už v minulosti vyhynuly [2].

V ČR je 2 653 tisíc hektarů lesa, 2 200 přírodních rezervací a 4 893 druhů rostlin. Ale také denně ztrácíme nerozumnou výstavbou 24 hektarů půdy. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zastavěli jsme už celou desetinu plochy státu.

Hnutí DUHA nabídne lidem v rámci projektu i praktické činnosti, jak mohou přispět k ochraně přírodní rozmanitosti. V létě 2015 připravíme sedm turnusů Týdnů pro divočinu, kde víc než stovka dobrovolníků bude chránit v národních parcích nebo chráněných krajinných oblastech vzácné orchideje nebo bránit rozšiřování nepůvodních druhů rostlin. Nebudou chybět ani exkurze s odborníky do divoké přírody [3].

V rámci projektu budeme rovněž pokračovat v úspěšném monitoringu a ochraně velkých šelem v Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě [4], kde desítky vzácných rysů a vlků ohrožuje ilegální lov. Do rysích a vlčích hlídek Hnutí DUHA se letos zapojí 515 dobrovolníků.

Českou divočinu představíme na informačních stáncích návštěvníkům šestnácti hudebních festivalů a v létě také Pražanům i turistům v Moravském krasu. Uvedeme také nový dokumentární film o divokých šelmách Causa Carnivora.

Na novém projektu se dále podílí Masarykova univerzita, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody. Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity uskuteční průzkum postojů české veřejnosti k ochraně naší divočiny. Brněnská Lipka připravuje terénní a výukové programy o divočině pro středoškoláky i vysokoškoláky. Hnutí DUHA Olomouc zahajuje výukové programy o velkých šelmách. Od norských kolegů v Naturvernforbundet (sesterská organizace Hnutí DUHA s více než stoletou tradicí ochrany přírody) budeme čerpat cenné zkušenosti.

Nový projekt pro divočinu dnes v Brně zahájil programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh a známý zoolog Mojmír Vlašín. Po setkání s novináři následuje odpolední program pro veřejnost (pozvánka v příloze). Návštěvníci se mohou vydat po stopách českých rysů a vlků s odbornicí na jejich ochranu Josefou Volfovou, navštívit opuštěná zákoutí městské divočiny s biologem Albertem Šturmou, ochutnat jedlou rostlinnou divočinu či poznat jarní byliny. Pro děti jsou připraveny hry a soutěže.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Česká divočina poskytuje domov plachým rysům, elegantním jeřábům, bobřím stavitelům přehrad nebo nejrychlejším letcům na světě - sokolům. Ale také dává práci místním lidem. A návštěvníkům možnost prožít něco podobné tomu, co naši předkové, kteří číhali s oštěpem na zubra. Ano i tak velká zvířata se mohou do naší krajiny vracet, když pro to najdeme trošku místa."

Mojmír Vlašín, zoolog z Ekologického institutu Veronica, řekl:
"Pořád přemýšlím o tom, proč se neustále na Šumavě mobilizuje proti kůrovci a kdo může mít zájem na tom, aby se provádělo náročné kácení a odvážení dřeva, často za pomoci vrtulníků, když jeho výtěžek často ani nenahradí prostředky do této operace vložené. A to není všechno. Proč se neustále draze zalesňuje v národním parku, kde se mají upřednostňovat přírodní procesy? Třeba je to tím, že máme z divočiny podvědomý strach. Strach z toho, co nemůžeme ovládat."

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
"V Evropě s výjimkou Ruska, Běloruska a Ukrajiny dnes žije okolo dvanácti tisíc vlků. V České republice zatím najdeme jen několik zvířat, ale věříme, že lepší legislativní ochrana a pozitivní postoje veřejnosti návrat šelem usnadní. Loni se smečka vlků usadila v Máchově kraji, letos se vlk objevil na Šumavě a dlouhodobě se vlci snaží zdomácnět v Beskydech. Považujeme proto za důležité, aby se veřejnost dozvídala o velkých šelmách co nejvíc objektivních informací a mohla se aktivně zapojovat do jejich ochrany."

Jan Krajhanzl, ekopsycholog z Masarykovy univerzity, řekl:
"Zajímá nás, co si česká veřejnost myslí o ochraně přírodní rozmanitosti a divoké přírody. Proto připravujeme rozsáhlý výzkum, který ukáže, jaké mají Češi a Češky v této oblasti postoje a co jsou ochotni pro ochranu divoké přírody a přírodní rozmanitosti dělat."

Jorunn Vallestad, expertka na ochranu biodiverzity, Norská společnost pro ochranu přírody (Norges Naturvernforbund), řekla:
"Přestože je Norsko rozvinutou zemí s dobrými ekologickými zákony, tak i u nás ubývá nedotčených oblastí divočiny. Zjišťujeme, že ani národní parky a chráněné oblasti nejsou v bezpečí před zničením a musíme pracovat na jejich udržení. Jsme potěšeni, že můžeme naše dlouholeté zkušenosti sdílet a vítáme možnost zapojit se do projektu na podporu divočiny v České republice."

Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Mojmír Vlašín, zoolog, Ekologický institut Veronica, 542 422 755, mojmir.vlasin@veronica.cz
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem, Hnutí DUHA Olomouc, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Jan Krajhanzl, ekopsycholog, katedra environmentálních studií FSS MU, jan.krajhanzl@gmail.com
Jorunn Valestad, Norská společnost na ochranu přírody,: jv@naturvernforbundet.no

Poznámky:
[1] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově [5].
Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.
U nás zaujímá zatím jen 0,3 % území. Mezi nejcennější skvosty naší přírody patří jádrová území národních parků - například Šumavy nebo Českého Švýcarska - nebo malé pralesy, jako je Boubínský a Žofínský na jihu Čech či Mionší v Beskydech.
[2] http://www.mzp.cz/cz/news_091130_zpravaostavu
[3] http://hnutiduha.cz/akce/tydny-pro-divocinu-2015
[4] http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/velke-selmy-a-lide-mohou-zit-v-evrope-vedle-sebe/
[5]http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/10/je_opravdu_narodni_park_pro_sumavske_obce_pritezi.pdf

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist