Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Česká republika nemá politiku územního rozvoje. Vláda zaspala – hrozí škody na krajině.
Vláda dodnes nezpracovala politiku územního rozvoje, kterou vyžaduje nový stavební zákon (1). Územní plánování v celé zemi se tak řídí starou koncepcí (2), již nemohla připomínkovat veřejnost ani kraje, neprošla hodnocením z hlediska udržitelného rozvoje (3), obsahuje řadu kontroverzních projektů a odporuje legislativě EU (4). Nevyhovující podklady ke všemu začaly přebírat do svých územních plánů kraje (5). Nevládní organizace varují před hrozícími škodami na životním prostředí, narušením práv vlastníků nemovitostí (6) a spory s Evropskou komisí. Vyzývají proto premiéra Mirka Topolánka a ministra životního prostředí Martina Bursíka (7), aby vláda starou koncepci zrušila a neprodleně zpracovala chybějící dokument.
„Nový stavební zákon vychází z předpokladu, že vláda zpracuje jakýsi územní plán České republiky, z něhož vyjdou územní plány krajů a následně plány jednotlivých obcí. Bylo by to i logické. Sama vláda ale tento postup ignoruje a vnáší do stavebního rozvoje měst a obcí chaos a nejistotu,“ komentuje současný stav Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. „Bez chybějící vládní koncepce nezbývá krajům, které musí podle zákona připravit nové územní plány, nic jiného, než vycházet ze starých podkladů. Řada z nich možná přebírá neplatnou koncepci dokonce nevědomky. Celé územní plánování se ale tak či onak dostává mimo zákon,“ doplnil Šikola.
Alena Dodoková z Asociace ekologických organizací Zelený kruh považuje za velký problém, že stará koncepce nebyla projednána v procesu, který specifikuje nový stavební zákon. „Podklady koncepce nemohla připomínkovat veřejnost a neproběhlo ani její expertní posouzení z hlediska udržitelného rozvoje. Podle platného práva takový dokument nesmí být oficiálním podkladem územního plánování.“ Dodoková se obává, že Česká republika může brzy čelit konfliktu s Evropskou komisí (4). Stará koncepce územního plánování totiž odporuje evropským směrnicím o ochraně ptactva a dalších volně žijících živočichů, zapojených do soustavy Natura 2000 (5).
Martin Skalský ze sdružení Arnika upozorňuje, že přebíráním staré vládní koncepce se do územních plánů některých krajů dostávají nezákonnou cestou některé vysoce kontroverzní stavby. „Jde například o jezy na dolním Labi a Berounce, silnici R52, novou dráhu na letišti v Praze-Ruzyni, těžbu uhlí v Beskydech, stavbu přístavu Pardubice, dálnici D3 nebo stavby jaderných úložišť,“ řekl Skalský. To je podle něj také hlavním důvodem proč se vláda dodnes nemá ke zpracování politiky územního rozvoje, kterou předpokládá zákon. „Obáváme se, že za tímto postupem stojí zájem betonářské lobby. Kdyby vláda postupovala podle zákona, řada problematických staveb by musela projít veřejnou diskuzí a novým hodnocením dopadů na životní prostředí. A zřejmě by z plánu musela zmizet.“
Podle právníka Pavla Černovouse z Ateliéru pro životní prostředí není problém s politikou územního rozvoje zdaleka ojedinělým pokusem o legislativní kličkování, které má usnadnit obchody investorům a developerům. „Ignorování povinností stanovených stavebním zákonem v oblasti územního plánování ze strany Ministerstva pro místní rozvoj není výjimečné. V nedávné době přišlo ministerstvo Jiřího Čunka dokonce s návrhem, který celé územní plánování v podstatě rušil,“ připomněl Černohous. Pokus Ministerstva pro místní odmítla v červenci letošního roku česká vláda (8).
(1) Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl přijat v březnu 2006, účinnosti nabyl 1. 1. 2007. Nahradil zastaralý zákon č. 50 z roku 1976. Hlavními novinkami nové právní úpravy jsou přísná ochrana volné krajiny před zastavěním a důraz na územní plánování jako nejdůležitější činnost pro zabezpečení udržitelného rozvoje obcí. Zákon nově upravuje způsoby umisťování a povolování staveb, které mají snížit administrativní překážky a vést k rychlejší výstavbě. Územní plány mohou také nově přezkoumávat soudy.
Z pohledu občanských sdružení však byla potlačena práva ostatních účastníků řízení mimo investora stavby. Není dostatečně zajištěna ochrana veřejných zájmů – zdraví, památkové péče nebo ochrany přírody a krajiny –, které jsou omezeny ve prospěch stavební lobby. Občanská sdružení se například nemohou účastnit stavebních řízení. Nezměnila se také restriktivní úprava přístupu ke správním spisům při stavebním řízení a pořizování kopií dokumentů. Teprve praxe ukáže, zda složitost různých procedur nepovede spíše k prodlužování doby povolování staveb a zda města nebudou i propracovanou proceduru přijímání územních plánů využívat k prosazování nahodilých investičních záměrů.
(2) Vláda ČR vydala 17. 5. 2006 usnesení č. 561, kterým schválila dokument s názvem Politika územního rozvoje ČR, který je závazný pro vládu a ministerstva. Usnesení vlády o schválení této koncepce bylo zveřejněno ve Věstníku vlády pro kraje a obce. Z nového stavebního zákona však plynou zcela jiné požadavky na skutečnou politiku územního rozvoje státu. Ta má být předložena ke schválení vládě do dvou let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona (tj. do 1. 1. 2009). Po jejím schválení má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR za úkol uveřejnit sdělení o schválení politiky ve Sbírce zákonů a celý dokument zveřejnit na internetu. Teprve pak může být politika závazná pro samosprávy a úřady.
Plný text staré vládní koncepce je dostupný na webovém portálu územního plánování: http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upp-pur-upd.asp
Webové stránky MMR k dané koncepci: http://www.mmr.cz/index.php?show=001025007006
(3) Stavební zákon požaduje vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje státu na udržitelný rozvoj území (§19 odst. 2 a příloha stavebního zákona). Stará vládní koncepce byla pouze předmětem SEA (posuzování vlivů na životní prostředí) a hodnocení dopadů na soustavu Natura 2000 (podle zákona o ochraně přírody a krajiny). Samotný proces SEA pak sice proběhl (od dubna 2005 do dubna 2006) formálně správně, vláda ale do návrhu nezapracovala před schválením některé podmínky, což je v rozporu se zákonem.
Skutečná politika územního rozvoje musí být mimo jiné projednána s veřejností (§ 33 stavebního zákona) a dalšími subjekty. To se však nestalo. Návrh politiky musí Ministerstvo pro místní rozvoj zaslat spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a také krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska. Vedle toho musí ministerstvo zveřejnit na internetu návrh politiky, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a stanovit lhůtu pro podání připomínek veřejnosti. Po zohlednění všech vyjádření ministerstvo upravený návrh znovu projedná se zástupci ostatních ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
(4) V průběhu posouzení dopadů staré vládní koncepce územního plánování na životní prostředí (SEA) se u několika zamýšlených aktivit prokázaly negativní vlivy na evropskou soustavu ochrany přírody Natura 2000, aniž by se to projevilo na podobě schváleného dokumentu. Mezi kontroverzní záměry patří například všechny varianty koridoru silnice R 55 Hulín-Břeclav a jeho vlivy na ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví (na Hodonínsku), nebo výstavba nových jezů na Labi (Plavební stupeň Přelouč a jez u Děčína). U celé řady záměrů, s nimiž vládní koncepce počítá, nenajdeme žádnou zmínku o jejich možných záporných dopadech na chráněné části přírody. Jde nejčastěji o dopravní infrastrukturu. Stejně tak koncepce nezohledňuje nutnost ochrany takových oblastí jako je Šumava, Beskydy nebo Hrubý Jeseník a nepožaduje, aby rozvojové záměry v těchto oblastech vždy zohledňovaly zachování dotčených lokalit Natura 2000.
(5) Některé kraje (například Jihočeský, Jihomoravský nebo Zlínský) zpracovávají nové územní plány. Do nich přebírají kontroverzní stavby, uvedené ve staré a neplatné vládní koncepci územního plánování. Do územních plánů krajů se tak dostala např. dálnice D3 (Jihočeský kraj), rychlostní silnice R52 (Jihomoravský kraj) nebo rychlostní komunikace R55 (Zlínský kraj).
(6) Současná situace může poškodit práva vlastníků nemovitostí, a to v případě, kdy kraj převezme do svého územního plánu některou ze staveb obsažených ve staré a neplatné vládní koncepci. Např. vlastník rodinného domku, dotčený plánovanou stavbou dálnice o této stavbě nemusel mít dosud ponětí, protože vládní koncepce nebyla řádně zveřejněna a neprošla postupem podle stavebního zákona. To zároveň znamená, že vlastník ke stavbě nemohl uplatnit své připomínky. Při schvalování krajského územního plánu se může stát, že kraj připomínky vlastníka odmítne s tím, že stavbu příslušné dálnice již schválila vláda. Takto poškozeným vlastníkům nemovitostí nezbude nic jiného, než počkat na schválení krajského územního plánu, pak jej napadnout u soudu a navrhnout jeho zrušení. Podobných soudních sporů mohou po celé republice vlivem nezákonného postupu vlády vzniknout řádově desítky až stovky.
(7) Dopisy nevládních organizací premiéru Mirku Topolánkovi a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi Vám jsou k dispozici v elektronické verzi na adrese: http://www.zelenykruh.cz/cz/legislativni-centrum/zakony-a-temata/politika-uzemniho-rozvoje/
(8) Tiskové zprávy týkající se návrhu na zásadní okleštění územního plánování, který předložilo v červenci 2007 vládě Ministerstvo pro místní rozvoj:
http://www.cepo.arnika.org/tz.shtml?x=2018824
http://www.cepo.arnika.org/tz.shtml?x=2018291
„Nový stavební zákon vychází z předpokladu, že vláda zpracuje jakýsi územní plán České republiky, z něhož vyjdou územní plány krajů a následně plány jednotlivých obcí. Bylo by to i logické. Sama vláda ale tento postup ignoruje a vnáší do stavebního rozvoje měst a obcí chaos a nejistotu,“ komentuje současný stav Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. „Bez chybějící vládní koncepce nezbývá krajům, které musí podle zákona připravit nové územní plány, nic jiného, než vycházet ze starých podkladů. Řada z nich možná přebírá neplatnou koncepci dokonce nevědomky. Celé územní plánování se ale tak či onak dostává mimo zákon,“ doplnil Šikola.
Alena Dodoková z Asociace ekologických organizací Zelený kruh považuje za velký problém, že stará koncepce nebyla projednána v procesu, který specifikuje nový stavební zákon. „Podklady koncepce nemohla připomínkovat veřejnost a neproběhlo ani její expertní posouzení z hlediska udržitelného rozvoje. Podle platného práva takový dokument nesmí být oficiálním podkladem územního plánování.“ Dodoková se obává, že Česká republika může brzy čelit konfliktu s Evropskou komisí (4). Stará koncepce územního plánování totiž odporuje evropským směrnicím o ochraně ptactva a dalších volně žijících živočichů, zapojených do soustavy Natura 2000 (5).
Martin Skalský ze sdružení Arnika upozorňuje, že přebíráním staré vládní koncepce se do územních plánů některých krajů dostávají nezákonnou cestou některé vysoce kontroverzní stavby. „Jde například o jezy na dolním Labi a Berounce, silnici R52, novou dráhu na letišti v Praze-Ruzyni, těžbu uhlí v Beskydech, stavbu přístavu Pardubice, dálnici D3 nebo stavby jaderných úložišť,“ řekl Skalský. To je podle něj také hlavním důvodem proč se vláda dodnes nemá ke zpracování politiky územního rozvoje, kterou předpokládá zákon. „Obáváme se, že za tímto postupem stojí zájem betonářské lobby. Kdyby vláda postupovala podle zákona, řada problematických staveb by musela projít veřejnou diskuzí a novým hodnocením dopadů na životní prostředí. A zřejmě by z plánu musela zmizet.“
Podle právníka Pavla Černovouse z Ateliéru pro životní prostředí není problém s politikou územního rozvoje zdaleka ojedinělým pokusem o legislativní kličkování, které má usnadnit obchody investorům a developerům. „Ignorování povinností stanovených stavebním zákonem v oblasti územního plánování ze strany Ministerstva pro místní rozvoj není výjimečné. V nedávné době přišlo ministerstvo Jiřího Čunka dokonce s návrhem, který celé územní plánování v podstatě rušil,“ připomněl Černohous. Pokus Ministerstva pro místní odmítla v červenci letošního roku česká vláda (8).
(1) Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl přijat v březnu 2006, účinnosti nabyl 1. 1. 2007. Nahradil zastaralý zákon č. 50 z roku 1976. Hlavními novinkami nové právní úpravy jsou přísná ochrana volné krajiny před zastavěním a důraz na územní plánování jako nejdůležitější činnost pro zabezpečení udržitelného rozvoje obcí. Zákon nově upravuje způsoby umisťování a povolování staveb, které mají snížit administrativní překážky a vést k rychlejší výstavbě. Územní plány mohou také nově přezkoumávat soudy.
Z pohledu občanských sdružení však byla potlačena práva ostatních účastníků řízení mimo investora stavby. Není dostatečně zajištěna ochrana veřejných zájmů – zdraví, památkové péče nebo ochrany přírody a krajiny –, které jsou omezeny ve prospěch stavební lobby. Občanská sdružení se například nemohou účastnit stavebních řízení. Nezměnila se také restriktivní úprava přístupu ke správním spisům při stavebním řízení a pořizování kopií dokumentů. Teprve praxe ukáže, zda složitost různých procedur nepovede spíše k prodlužování doby povolování staveb a zda města nebudou i propracovanou proceduru přijímání územních plánů využívat k prosazování nahodilých investičních záměrů.
(2) Vláda ČR vydala 17. 5. 2006 usnesení č. 561, kterým schválila dokument s názvem Politika územního rozvoje ČR, který je závazný pro vládu a ministerstva. Usnesení vlády o schválení této koncepce bylo zveřejněno ve Věstníku vlády pro kraje a obce. Z nového stavebního zákona však plynou zcela jiné požadavky na skutečnou politiku územního rozvoje státu. Ta má být předložena ke schválení vládě do dvou let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona (tj. do 1. 1. 2009). Po jejím schválení má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR za úkol uveřejnit sdělení o schválení politiky ve Sbírce zákonů a celý dokument zveřejnit na internetu. Teprve pak může být politika závazná pro samosprávy a úřady.
Plný text staré vládní koncepce je dostupný na webovém portálu územního plánování: http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upp-pur-upd.asp
Webové stránky MMR k dané koncepci: http://www.mmr.cz/index.php?show=001025007006
(3) Stavební zákon požaduje vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje státu na udržitelný rozvoj území (§19 odst. 2 a příloha stavebního zákona). Stará vládní koncepce byla pouze předmětem SEA (posuzování vlivů na životní prostředí) a hodnocení dopadů na soustavu Natura 2000 (podle zákona o ochraně přírody a krajiny). Samotný proces SEA pak sice proběhl (od dubna 2005 do dubna 2006) formálně správně, vláda ale do návrhu nezapracovala před schválením některé podmínky, což je v rozporu se zákonem.
Skutečná politika územního rozvoje musí být mimo jiné projednána s veřejností (§ 33 stavebního zákona) a dalšími subjekty. To se však nestalo. Návrh politiky musí Ministerstvo pro místní rozvoj zaslat spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a také krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska. Vedle toho musí ministerstvo zveřejnit na internetu návrh politiky, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a stanovit lhůtu pro podání připomínek veřejnosti. Po zohlednění všech vyjádření ministerstvo upravený návrh znovu projedná se zástupci ostatních ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
(4) V průběhu posouzení dopadů staré vládní koncepce územního plánování na životní prostředí (SEA) se u několika zamýšlených aktivit prokázaly negativní vlivy na evropskou soustavu ochrany přírody Natura 2000, aniž by se to projevilo na podobě schváleného dokumentu. Mezi kontroverzní záměry patří například všechny varianty koridoru silnice R 55 Hulín-Břeclav a jeho vlivy na ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví (na Hodonínsku), nebo výstavba nových jezů na Labi (Plavební stupeň Přelouč a jez u Děčína). U celé řady záměrů, s nimiž vládní koncepce počítá, nenajdeme žádnou zmínku o jejich možných záporných dopadech na chráněné části přírody. Jde nejčastěji o dopravní infrastrukturu. Stejně tak koncepce nezohledňuje nutnost ochrany takových oblastí jako je Šumava, Beskydy nebo Hrubý Jeseník a nepožaduje, aby rozvojové záměry v těchto oblastech vždy zohledňovaly zachování dotčených lokalit Natura 2000.
(5) Některé kraje (například Jihočeský, Jihomoravský nebo Zlínský) zpracovávají nové územní plány. Do nich přebírají kontroverzní stavby, uvedené ve staré a neplatné vládní koncepci územního plánování. Do územních plánů krajů se tak dostala např. dálnice D3 (Jihočeský kraj), rychlostní silnice R52 (Jihomoravský kraj) nebo rychlostní komunikace R55 (Zlínský kraj).
(6) Současná situace může poškodit práva vlastníků nemovitostí, a to v případě, kdy kraj převezme do svého územního plánu některou ze staveb obsažených ve staré a neplatné vládní koncepci. Např. vlastník rodinného domku, dotčený plánovanou stavbou dálnice o této stavbě nemusel mít dosud ponětí, protože vládní koncepce nebyla řádně zveřejněna a neprošla postupem podle stavebního zákona. To zároveň znamená, že vlastník ke stavbě nemohl uplatnit své připomínky. Při schvalování krajského územního plánu se může stát, že kraj připomínky vlastníka odmítne s tím, že stavbu příslušné dálnice již schválila vláda. Takto poškozeným vlastníkům nemovitostí nezbude nic jiného, než počkat na schválení krajského územního plánu, pak jej napadnout u soudu a navrhnout jeho zrušení. Podobných soudních sporů mohou po celé republice vlivem nezákonného postupu vlády vzniknout řádově desítky až stovky.
(7) Dopisy nevládních organizací premiéru Mirku Topolánkovi a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi Vám jsou k dispozici v elektronické verzi na adrese: http://www.zelenykruh.cz/cz/legislativni-centrum/zakony-a-temata/politika-uzemniho-rozvoje/
(8) Tiskové zprávy týkající se návrhu na zásadní okleštění územního plánování, který předložilo v červenci 2007 vládě Ministerstvo pro místní rozvoj:
http://www.cepo.arnika.org/tz.shtml?x=2018824
http://www.cepo.arnika.org/tz.shtml?x=2018291
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
