Česká společnost ornitologická: Česká společnost ornitologická a Sdružení Calla zveřejnily stanovisko ke studii Lipensko - zimní turistická sezóna

Česká společnost ornitologická a Sdružení Calla nesouhlasí se Smrčinou ani se Špičákem

S odvoláním na prezentaci studie „Lipensko – zimní turistická sezóna „ na lednovém jednání krajského zastupitelstva a některými mediálními prohlášeními o „shodě“ s návrhem lokality Špičák pro výstavbu střediska zimních sportů ve vojenském prostoru Boletice, vydaly negativní stanovisko k této studii. Stanovisko s hodnocením studie zaslaly rovněž s žádostí o vyjádření ministrům obrany, životního prostředí a místního rozvoje. „S ohledem na závažnost prohlášení ve vztahu k našemu dosavadnímu odporu proti záměru umístit regionální středisko zimních sportů v lokalitě Smrčina, Chlum a Špičák, považujeme za vhodné seznámit s tímto stanoviskem rovněž dotčené obce, krajské zastupitele i orgány ochrany přírody“, uvedl Vladimír Molek ze Sdružení Calla. K podpoře stanoviska vyzývají autoři rovněž další nevládní organizace .

Česká společnost ornitologická a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí:

1. nesouhlasí s tím, že studie stále počítá s možností vybudovat sjezdový areál v lokalitě Smrčina – Hraničník v I. a II. zóně Národního parku Šumava, které jsou zároveň součástí Ptačí oblasti Šumava;
2. zdůrazňují, že Vojenský újezd Boletice je unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrany v rámci soustavy Natura 2000, a to jak vyhlášením ptačí oblasti, tak evropsky významných lokalit;
3. upozorňují na skutečnost, že studie nepřikládá potřebný význam existenci ptačích oblastí Boletice a Šumava; a že zpracovatelé studie Lipensko opomíjejí další významná hlediska, jako např. lesnické a hydrologické;
4. pozastavují se nad tím, že se ve studii i nadále počítá s lokalitou Chlum, a to i přes oznámení o upuštění od záměru vybudovat zimní středisko v této lokalitě; upozorňují, že jak z hlediska výskytu druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany Ptačí oblasti Boletice, tak z hlediska výskytu dalších zvláště chráněných druhů je lokalita Špičák stejně významná jako lokalita Chlum;
5. upozorňují, že předkladatelé opomíjejí existenci polyfunkční studie využití vojenského újezdu Boletice (GeoVision 2005) i skutečnost, že Armáda ČR již některé rozsáhlé plochy okrajových částí Vojenského újezdu Boletice uvolnila pro tzv. měkkou turistiku, a to v souladu s požadavky státní ochrany přírody a ve spolupráci s ekologickými sdruženími.



Česká společnost ornitologická: Mgr. Lukáš Viktora, tel. 274 866 700, mobil: 777 579 542, e-mail: viktora@birdlife.cz,
Calla – Sdružení pro záchranu prostředí: Vladimír Molek, tel. 387 311 381. mobil: 732 609 899, e-mail: Vladimír.molek@calla.cz



Příloha: hodnocení studie




Stanovisko České společnosti ornitologické a Sdružení Calla ke studii „Lipensko-zimní turistická sezóna“
(11/2005 © Atelier 8000 spol. s r. o.; LIPNO servis s r. o.)


Česká společnost ornitologická a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí:
1. nesouhlasí s tím, že studie stále počítá s možností vybudovat sjezdový areál v lokalitě Smrčina – Hraničník v I. a II. zóně Národního parku Šumava, které jsou zároveň součástí Ptačí oblasti Šumava;
2. zdůrazňují, že Vojenský újezd Boletice je unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrany v rámci soustavy Natura 2000, a to jak vyhlášením ptačí oblasti, tak evropsky významných lokalit;
3. upozorňují na skutečnost, že studie nepřikládá potřebný význam existenci ptačích oblastí Boletice a Šumava;
4. pozastavují se nad tím, že se ve studii i nadále počítá s lokalitou Chlum, a to i přes oznámení o upuštění od záměru vybudovat zimní středisko v této lokalitě; upozorňují, že jak z hlediska výskytu druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany Ptačí oblasti Boletice, tak z hlediska výskytu dalších zvláště chráněných druhů je lokalita Špičák stejně významná jako lokalita Chlum;
5. upozorňují, že předkladatelé opomíjejí existenci polyfunkční studie využití vojenského újezdu Boletice (GeoVision 2005) i skutečnost, že Armáda ČR již některé rozsáhlé plochy okrajových částí Vojenského újezdu Boletice uvolnila pro tzv. měkkou turistiku, a to v souladu s požadavky státní ochrany přírody a ve spolupráci s ekologickými sdruženími. Využití, které navrhují zpracovatelé studie Lipensko – zimní turistická sezóna, je v rozporu s citovanou studií GeoVision.
6. upozorňují na skutečnost, že zpracovatelé studie Lipensko opomíjejí další významná hlediska, jako např. lesnické a hydrologické;

Na základě výše uvedených skutečností a odborných argumentů Česká společnost ornitologická a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí:
1. nesouhlasí s výstavbou jakéhokoliv lyžařského centra v první a druhé zóně Národního parku Šumava, která je současně částí Ptačí oblasti Šumava a žádají, aby tento záměr byl vyřazen z konceptu územního plánu Jihočeského kraje;
2. nesouhlasí s návrhem na vybudování rozsáhlého lyžařského střediska v lokalitách Chlum a Špičák v Ptačí oblasti Boletice;
3. požadují, aby východiskem pro další využívání Vojenského újezdu Boletice byla polyfunkční studie z roku 2005;
4. požadují, aby veškeré záměry byly posuzovány transparentně, na základě odborných argumentů a v souladu s právními předpisy;
5. požadují vypracování komplexní analýzy potřebnosti dalších regionálních velkých lyžařských středisek na Šumavě s vyhodnocením využívání stávajících kapacit a jejich případného rozšíření, s perspektivou rozvoje sítě malých lokálních středisek a konkurence středisek na rakouské a německé straně Šumavy a v Alpách;


Hodnocení studie „Lipensko-zimní turistická sezóna“
(11/2005 © Atelier 8000 spol. s r. o.; LIPNO servis s r. o.)
Předkládají: Česká společnost ornitologická a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

1. Studie navrhuje z hlediska ochrany přírody a národní i evropské legislativy zcela mimořádné a velmi těžko průchodné aktivity (rozsáhlé zásahy v 1. a 2. zóně národního parku a 3. a 4. zóně CHKO, úprava hranic CHKO, likvidace různých typů stanovišť v rámci soustavy Natura 2000, výrazné ovlivnění předmětných druhů v ptačí oblasti včetně rozsáhlé likvidace jejich stanovišť, využívání území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma apod.). Lokalizaci sjezdovek v oblasti Smrčiny (resp. Hraničníku), Chlumu a Špičáku, stejně tak jako prosazování varianty lyžařského centra Špičák jako z hlediska ochrany přírody méně problematické ve srovnání s variantou Chlum, lze považovat za vysoce kontroverzní a za důsledek nekvalifikovaného odborného posouzení.

2. Studie není komplexním řešením zimní turistické sezóny na Lipensku. Není možné předkládat a hodnotit návrhy na lyžařská střediska aniž by se vzaly v úvahu vlivy dalších záměrů v oblasti, ať již plánovaných nezávisle, či nutně vyvolaných navrhovaným řešením.

3. Autoři studie neuvádějí některé důležité skutečnosti:
a) Zamlčují, že Krajský úřad Jihočeského kraje (jako všechny krajské úřady v ČR) byl seznámen s návrhy ptačích oblastí soustavy Natura 2000 již v roce 2002. Proto se při zpracování návrhu „Chlum-centrum zimních sportů“ lokalita Chlum neměla jevit jako oblast v nejmenším konfliktu se zájmem ochrany přírody (str. 14). To ovšem jak zpracovatelé návrhu z roku 2003, tak krajská rada a následně i zastupitelé vůbec nevzali na vědomí. Vedení kraje se naopak snažilo vyhlášení Ptačí oblasti Boletice v navrženém rozsahu zabránit, přičemž nepostupovalo v souladu s legislativou EU. Novinové titulky typu „V Boleticích budeme lyžovat do čtyř let, tvrdí architekt Krupauer“ (MfD, 10. května 2003) ukazují na nedostatečnou přípravu ze strany předkladatelů první studie a totální opominutí zájmů ochrany přírody.
b) Zmiňují sice existenci prioritních stanovišť (str. 16), ale již neberou v úvahu skutečnost, že v případě negativního vlivu na lokalitu s prioritními stanovišti nebo prioritními druhy lze koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí a že jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen na základě stanoviska Evropské komise (zák. č. 114/1992 Sb., § 45i, odst. 10).
c) Nepřihlížejí k seznamu cenných lokalit ve Vojenském újezdu Boletice, který je jedním z výstupů polyfunkční studie GeoVision z roku 2005; pět takových lokalit se nachází v prostoru navrhovaného sjezdového areálu v lokalitě Špičák.
d) Nedostatečně respektují existenci ptačích oblastí Šumava a Boletice. To dokazuje skutečnost, že se termín „ptačí oblast“ objevuje pouze jednou na straně 15, kde se autoři omezují na pouhé konstatování „Na celém území VÚ Boletice je vymezena „ptačí oblast“ (SPA special protection areas)“. Přitom při posuzování záměrů bude existence ptačí oblasti hrát stejně významnou úlohu jako existence evropsky významné lokality.
e) Zcela opomíjejí skutečnost, že ve všech lokalitách žije množství dalších druhů, které jsou v ČR zvláště chráněny (vyhl. 395/1992 Sb.).
f) Nezajímají je vůbec další významná hlediska, jako např. lesnické, hydrologické.
g) Počítají sice se spornou úpravou hranic CHKO Šumava, ale neberou v úvahu to, že území i nadále je a bude součástí ptačí oblasti i evropsky významné lokality, tedy součástí soustavy Natura 2000.

4. Přestože předkládaný materiál lze chápat jako orientační návrh, je nutné zdůraznit, že se v něm příliš často vyskytují nepřesnosti, chyby, omyly, nepodložené či blíže nevysvětlené údaje a zákresy. Jako příklady lze uvést následující:
a) Na str. 14-18 jsou u Špičáku uvedeny rozdílné zákresy sjezdovek (2 varianty), které ještě navíc ne zcela korespondují s lokalizací regionálního lyžařského centra na str. 21.
b) Autoři studie neprovedli potřebné změny ani v těch částech, které převzali ze studie z roku 2003. Příkladem je strana 24, kde se zdůrazňuje jedinečnost záměru realizovat centrum zimních sportů v lokalitě Chlum

5. Zpracovatelé návrhu i představitelé Jihočeského kraje nemají podloženy své záměry odbornými argumenty, jak dokazují zcela rozporuplná vyjádření:
V době prosazování lokality Chlum prohlašoval jihočeský hejtman Jan Zahradník (LN 14.dubna 2004) „Naše studie ukazují, že zatímco vyhlášení Natury má smysl na většině rozlohy Boletic, v jejich severní části už tak přísná ochrana není nutná“. Nyní svůj postoj zásadně změnil a tvrdí (LN 29.listopadu 2005) „Podle naší studie ale 1220 metrů vysoký vrch Špičák není z přírodního hlediska zdaleka tak cenný jako Chlum. Proto by výstavbě střediska zimních sportů v této lokalitě nemělo nic bránit“. Pokud je tou studií míněna studie „Lipensko - zimní turistická sezóna“, pak jde o zcela nedostatečné argumenty.

6. Místo důsledného posuzování záměrů v souladu s odbornými argumenty a s legislativou na ochranu přírody a místo transparentního jednání se používají argumenty jako např. „výměna za vstřícnost“.
„Vedení Jihočeského kraje je ochotno ustoupit od svých plánu na výstavbu rozsáhlého lyžařského střediska na hoře Chlum v dnešním vojenském výcvikovém prostoru Boletice na Českokrumlovsku. Krajští radní údajně už po dvouletém marném boji už nechtějí prosazovat tento kontroverzní projekt proti dlouhotrvajícímu odporu ekologů. Zároveň ale žádají, aby armáda i ekologové výměnou za „vstřícnost“ kraje umožnili sjezdové lyžování v jiné, přírodně méně cenné lokalitě boletického prostoru. Takovou lokalitou je údajně vrch Špičák, ležící nedaleko Horní Plané na Lipensku.“ (LN 29.listopadu 2005). Tedy výměna „něco za něco“ místo transparentnosti, odborných argumentů a postupu v souladu s legislativou.
7. Realizace lyžařského areálu Smrčina v každé z variant, navržených konceptem Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (ÚPVÚC) je dle zpracovatelů posouzení vlivů koncepce na životní prostředí SEA, dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, v rozporu s ochrannými podmínkami Národního parku Šumava a všeobecně s ustanovením odst.2, § 16 zákona č. 114/1992 Sb. SEA posouzení z tohoto důvodu nemůže žádnou z uvedených variant doporučit k zapracování do návrhu ÚPVÚC.