Tiskové zprávy
ČEZ: ČEZ dnes předal „Informaci o provozních událostech v Jaderné elektrárně Temelín v letech 2002-2007“
24. dubna 2007 | ČEZ
Energetická společnost ČEZ dnes předala premiérovi vlády ČR oficiální Informaci o provozních událostech v Jaderné elektrárně Temelín. Tato Informace vznikla na základě požadavku z jednání ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, ministra životního prostředí Martina Bursíka, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové a představitelů ČEZ, konaném dne 17. března 2007. Od zahájení zkušebního provozu v roce 2002 nedošlo v elektrárně Temelín k žádné provozní události, kterou by mezinárodní stupnice INES hodnotila jako nehodu či havárii. Informace popisuje 166 provozních událostí klasifikovaných stupni 0 - odchylka a 1 - anomálie.
Počet událostí za pět let provozu, tedy v letech 2002-2007, je srovnatelný se statistikou Jaderné elektrárny Dukovany v letech 1993-1998, tedy v období, kdy uplynulo již více jak 5 let od spuštění posledního dukovanského bloku. Jaderná elektrárna Temelín zahájila zkušební provoz 10. června 2002 (1.blok) a 18. dubna 2003 (2.blok). Poslední, čtvrtý blok dukovanské elektrárny zahájil zkušební provoz v roce 1987. V letech 2003-2006, kdy zkušební provoz již probíhal na obou blocích, dosáhl Temelín na každý blok 16 až 22 událostí stupně 0 a 1 mezinárodní stupnice INES. V Dukovanech na období 1993-1998 připadlo na každý blok zhruba 23 až 28 událostí stupně 0 a 1.
V současné době, tedy po 20 letech provozních zkušeností, patří Dukovany z hlediska provozní bezpečnosti k předním světovým jaderným zařízením.„Statistika provozních událostí v Temelíně je srovnatelná s rozjezdovou fází provozu v Dukovanech. Naším cílem je Temelín dostat na současnou úroveň Dukovan a provozovat obě české jaderné elektrárny na stejně vysoké úrovni provozní bezpečnosti a provozní spolehlivosti,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ Jiří Borovec a doplňuje: „Od roku 2004 se Temelínu daří držet trend poklesu počtu událostí, klasifikovaných stupnicí INES, a to je signál postupné stabilizace provozu bloků.“
Z celkem 166 událostí jich 152 patřilo do kategorie INES 0, tedy odchylky, při kterých nejsou porušeny limity a podmínky provozu. Jedná se například o rychlé odstavení reaktoru, neúmyslnou aktivaci bezpečnostních systémů bez významných následků či menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez důsledků pro bezpečnost. V uvedeném období došlo ke 14 událostem INES 1, což je anomálie od schváleného režimu. Od zahájení provozu Temelína nedošlo k žádné události, kterou by mezinárodní stupnice INES klasifikovala stupněm 2 a vyšším, tedy jako nehodu se selháním bezpečnostních opatření.
Uvedené události INES 0 a 1 můžeme rozdělit do 6 skupin. Nejvíce případů (69) se týkalo událostí, které ovlivnily stav některé z mnohonásobných bariér a úrovní ochrany v konceptu zajištění ochrany do hloubky (princip stavění překážek, které zabraňují vzniku a rozvoji jakékoliv události). Jejich příčinou byla například chybná manipulace nebo nesprávně vyhodnocený stav zařízení. V několika případech došlo k závadě na zařízení v technologické části systémů elektrárny. Druhým nejčastějším případem s 56 událostmi byla kontaminace pracovního prostředí, v kontrolovaném pásmu, bez dopadů do životního prostředí.
V „Informaci o provozních událostech v JE Temelín v letech 2002-2007“ je část věnována i srovnání temelínské elektrárny s elektrárnami ve Francii v této oblasti. Hodnocení zahrnulo výsledky 58 francouzských jaderných bloků v letech 2000 až 2006. Ve Francii připadá v kategorii INES 1 zhruba 1,1 události na každý blok a rok. Temelín má ve sledovaném období hodnotu 1,4 události. V kategorii INES 0 vychází pro francouzské elektrárny 7 událostí na každý blok a rok, zatímco u Temelína je to 15 událostí.
„Při srovnávání provozu Temelína a francouzských bloků je potřeba zohlednit skutečnost, že většina francouzských jaderných elektráren byla v letech 2000-2006 již provozně zaběhlá a měla za sebou více jak dvě až tři desítky let provozních zkušeností, protože svůj provoz zahájily v 80. letech minulého století. Při srovnání se stejně zaběhlou elektrárnou Dukovany dosáhla tato česká elektrárna ještě lepších výsledků než Francouzi, když například v letech 2004-2006 neměla žádnou událost INES 1 a loni dosáhly čtyři dukovanské bloky pouze 14 událostí INES 0. Cílem Temelína je dosáhnout podobně výborných výsledků jako Dukovany, a to se podaří pouze trpělivou prací a dalšími roky provozních zkušeností,“ říká ředitel JE Temelín Vladimír Hlavinka.
Ke stabilizaci provozu Temelína je nastartován program „BEZPEČNĚ 15 TERA“, jehož cílem je, ve střednědobém horizontu, dosáhnout očekávané bezpečné a spolehlivé roční výroby elektřiny na úrovni 15 TWh. Program se opírá o tři základní oblasti. První je technická stabilizace. „Do té například patří vyřešení palivového cyklu, ale i výměna vysokotlakých rotorů turbín, kterou realizujeme letos. Dále se v této oblasti zaměříme na proces zvýšení efektivity odstávek a program obnovy zařízení,“ doplňuje Vladimír Hlavinka. Druhou oblastí zlepšování je organizační a personální stabilizace elektrárny. Třetí částí programu „BEZPEČNĚ 15 TERA“ je zvýšení kultury bezpečnosti. „Krok po kroku musíme uvést do života zkušenosti z dvacetiletého provozu Dukovan a prosazovat i osvědčené postupy světové jaderné komunity. Máme jasné cíle, známe i cesty jak se k nim dopracovat tak, aby se Temelín zařadil z průměru do jaderné špičky,“ přeje si Vladimír Hlavinka.
Definice závažnosti událostí INES 0 a 1 podle manuálu Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni:
INES 0 - odchylky, kde nejsou porušeny limity a podmínky provozu na které se v souladu s adekvátními postupy, přiměřeně reaguje. Mezi příklady patří: jednoduchá náhodná porucha v redundantním systému odhalená v průběhu periodických zkoušek nebo kontrol, rychlé odstavení reaktoru, které probíhá normálně, neúmyslná aktivace bezpečnostních systémů, bez významných následků, úniky v rámci limit a podmínek, menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez širších důsledků pro kulturu bezpečnosti.
INES 1- anomálie od schváleného režimu, ale se zbývající významnou hloubkovou ochranou. K tomu může dojít v důsledku poruchy zařízení, lidské chyby nebo nedostatků postupů a mohou nastat v jakékoliv oblasti provozu jaderné elektrárny. Mezi příklady patří: porušení technických podmínek nebo přepravních předpisů, nehody bez přímých důsledků, které odhalí nedostatky v organizačním systému nebo kultuře bezpečnosti, defekty v potrubí, menší než předpokládá kontrolní program.
Počet událostí za pět let provozu, tedy v letech 2002-2007, je srovnatelný se statistikou Jaderné elektrárny Dukovany v letech 1993-1998, tedy v období, kdy uplynulo již více jak 5 let od spuštění posledního dukovanského bloku. Jaderná elektrárna Temelín zahájila zkušební provoz 10. června 2002 (1.blok) a 18. dubna 2003 (2.blok). Poslední, čtvrtý blok dukovanské elektrárny zahájil zkušební provoz v roce 1987. V letech 2003-2006, kdy zkušební provoz již probíhal na obou blocích, dosáhl Temelín na každý blok 16 až 22 událostí stupně 0 a 1 mezinárodní stupnice INES. V Dukovanech na období 1993-1998 připadlo na každý blok zhruba 23 až 28 událostí stupně 0 a 1.
V současné době, tedy po 20 letech provozních zkušeností, patří Dukovany z hlediska provozní bezpečnosti k předním světovým jaderným zařízením.„Statistika provozních událostí v Temelíně je srovnatelná s rozjezdovou fází provozu v Dukovanech. Naším cílem je Temelín dostat na současnou úroveň Dukovan a provozovat obě české jaderné elektrárny na stejně vysoké úrovni provozní bezpečnosti a provozní spolehlivosti,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ Jiří Borovec a doplňuje: „Od roku 2004 se Temelínu daří držet trend poklesu počtu událostí, klasifikovaných stupnicí INES, a to je signál postupné stabilizace provozu bloků.“
Z celkem 166 událostí jich 152 patřilo do kategorie INES 0, tedy odchylky, při kterých nejsou porušeny limity a podmínky provozu. Jedná se například o rychlé odstavení reaktoru, neúmyslnou aktivaci bezpečnostních systémů bez významných následků či menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez důsledků pro bezpečnost. V uvedeném období došlo ke 14 událostem INES 1, což je anomálie od schváleného režimu. Od zahájení provozu Temelína nedošlo k žádné události, kterou by mezinárodní stupnice INES klasifikovala stupněm 2 a vyšším, tedy jako nehodu se selháním bezpečnostních opatření.
Uvedené události INES 0 a 1 můžeme rozdělit do 6 skupin. Nejvíce případů (69) se týkalo událostí, které ovlivnily stav některé z mnohonásobných bariér a úrovní ochrany v konceptu zajištění ochrany do hloubky (princip stavění překážek, které zabraňují vzniku a rozvoji jakékoliv události). Jejich příčinou byla například chybná manipulace nebo nesprávně vyhodnocený stav zařízení. V několika případech došlo k závadě na zařízení v technologické části systémů elektrárny. Druhým nejčastějším případem s 56 událostmi byla kontaminace pracovního prostředí, v kontrolovaném pásmu, bez dopadů do životního prostředí.
V „Informaci o provozních událostech v JE Temelín v letech 2002-2007“ je část věnována i srovnání temelínské elektrárny s elektrárnami ve Francii v této oblasti. Hodnocení zahrnulo výsledky 58 francouzských jaderných bloků v letech 2000 až 2006. Ve Francii připadá v kategorii INES 1 zhruba 1,1 události na každý blok a rok. Temelín má ve sledovaném období hodnotu 1,4 události. V kategorii INES 0 vychází pro francouzské elektrárny 7 událostí na každý blok a rok, zatímco u Temelína je to 15 událostí.
„Při srovnávání provozu Temelína a francouzských bloků je potřeba zohlednit skutečnost, že většina francouzských jaderných elektráren byla v letech 2000-2006 již provozně zaběhlá a měla za sebou více jak dvě až tři desítky let provozních zkušeností, protože svůj provoz zahájily v 80. letech minulého století. Při srovnání se stejně zaběhlou elektrárnou Dukovany dosáhla tato česká elektrárna ještě lepších výsledků než Francouzi, když například v letech 2004-2006 neměla žádnou událost INES 1 a loni dosáhly čtyři dukovanské bloky pouze 14 událostí INES 0. Cílem Temelína je dosáhnout podobně výborných výsledků jako Dukovany, a to se podaří pouze trpělivou prací a dalšími roky provozních zkušeností,“ říká ředitel JE Temelín Vladimír Hlavinka.
Ke stabilizaci provozu Temelína je nastartován program „BEZPEČNĚ 15 TERA“, jehož cílem je, ve střednědobém horizontu, dosáhnout očekávané bezpečné a spolehlivé roční výroby elektřiny na úrovni 15 TWh. Program se opírá o tři základní oblasti. První je technická stabilizace. „Do té například patří vyřešení palivového cyklu, ale i výměna vysokotlakých rotorů turbín, kterou realizujeme letos. Dále se v této oblasti zaměříme na proces zvýšení efektivity odstávek a program obnovy zařízení,“ doplňuje Vladimír Hlavinka. Druhou oblastí zlepšování je organizační a personální stabilizace elektrárny. Třetí částí programu „BEZPEČNĚ 15 TERA“ je zvýšení kultury bezpečnosti. „Krok po kroku musíme uvést do života zkušenosti z dvacetiletého provozu Dukovan a prosazovat i osvědčené postupy světové jaderné komunity. Máme jasné cíle, známe i cesty jak se k nim dopracovat tak, aby se Temelín zařadil z průměru do jaderné špičky,“ přeje si Vladimír Hlavinka.
Definice závažnosti událostí INES 0 a 1 podle manuálu Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni:
INES 0 - odchylky, kde nejsou porušeny limity a podmínky provozu na které se v souladu s adekvátními postupy, přiměřeně reaguje. Mezi příklady patří: jednoduchá náhodná porucha v redundantním systému odhalená v průběhu periodických zkoušek nebo kontrol, rychlé odstavení reaktoru, které probíhá normálně, neúmyslná aktivace bezpečnostních systémů, bez významných následků, úniky v rámci limit a podmínek, menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez širších důsledků pro kulturu bezpečnosti.
INES 1- anomálie od schváleného režimu, ale se zbývající významnou hloubkovou ochranou. K tomu může dojít v důsledku poruchy zařízení, lidské chyby nebo nedostatků postupů a mohou nastat v jakékoliv oblasti provozu jaderné elektrárny. Mezi příklady patří: porušení technických podmínek nebo přepravních předpisů, nehody bez přímých důsledků, které odhalí nedostatky v organizačním systému nebo kultuře bezpečnosti, defekty v potrubí, menší než předpokládá kontrolní program.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
