Tiskové zprávy
MŽP ČR: Druhý únor je Světovým dnem mokřadů
Dne 2. února 1971, tj. před 39 lety, byla v íránském městě Ramsar podepsána prvními státy Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako stanoviště vodních ptáků. V současné době se úmluva se svými 159 smluvními stranami a zejména svým konkrétním zaměřením na ochranu a rozumné využívání tohoto biotopu, řadí mezi nejvýznamnější a nejznámější mezinárodní úmluvy v oblasti ochrany přírody a krajiny a 2. únor se slaví jako Světový den mokřadů. Jejich význam a existence jsou pro člověka a jeho život naprosto zásadní, přesto, že se jedná mnohdy o na první pohled nevábná stanoviště.
Bohužel ani mokřady se nevyhnuly působení lidské činnosti a mnohé z nich byly vysušeny, znehodnoceny a narušeny natolik, že v průběhu let zcela zanikly. Vlhká či mokrá stanoviště byla od počátku existence člověka považována za nehostinná a nepotřebná. Odhaduje se, že nenávratně zmizelo více než 50% mokřadů světa.
Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem (tzv. evapotranspirací), který spotřebovává většinu tepla ze slunečního záření dopadajícího na mokřadní lokality, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy.
Pro mnohé národy zejména v tropech a subtropech jsou mokřady významné pro jejich holé přežití: jsou pro ně nejenom výhradním zdrojem potravy, ale i surovin pro stavbu přístřeší, výrobu oblečení i nejrůznějších potřeb v domácnosti.
Mokřady poskytují stanoviště jinde se nevyskytujícím nebo vzácným druhům rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Velká diverzita (pestrost) mokřadních stanovišť jde ruku v ruce s velkou druhovou rozmanitostí, zejména mezi vodními a suchozemskými živočichy a vodními řasami a sinicemi. V neposlední řadě jsou rašeliniště, vrchoviště i slatiniště také významným úložištěm uhlíku, odebraného rašeliništními rostlinami při fotosyntéze z ovzduší. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn.
Česká republika je aktivním členem Ramsarské úmluvy od prvního dne svého členství. Do dnešního dne jsme na Seznam mokřadů mezinárodního významu zapsali 12 našich mokřadů. Rozvíjíme mezinárodní spolupráci v jejich ochraně jednak vyhlášením přeshraničních mokřadů mezinárodního významu – Niva na soutoku Moravy, Dyje a Dunaje ve spolupráci se Slovenskem a Rakouskem (2006) a Krkonošských rašelinišť (2009) ve spolupráci s Polskem, a jednak každoročním pořádáním mezinárodních kurzů s tématikou ochrana a význam mokřadů pro život spojených s výměnou zkušeností.
V aktualizované verzi Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, který byl připraven Ministerstvem životního prostředí a schválený vládou ČR, je věnována jedna kapitola vodním a mokřadním ekosystémům. Schválený soubor opatření, která chceme ve spolupráci s ostatními resorty realizovat v příštích 10 letech, je strategií ochrany mokřadů v naší zemi a přispěje k ochraně, obnově a udržitelnému využívání českých mokřadů.
Ramsarská úmluva je současně i úmluvou měsíce února v rámci Mezinárodního roku biodiverzity 2010 v České republice.
Bohužel ani mokřady se nevyhnuly působení lidské činnosti a mnohé z nich byly vysušeny, znehodnoceny a narušeny natolik, že v průběhu let zcela zanikly. Vlhká či mokrá stanoviště byla od počátku existence člověka považována za nehostinná a nepotřebná. Odhaduje se, že nenávratně zmizelo více než 50% mokřadů světa.
Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem (tzv. evapotranspirací), který spotřebovává většinu tepla ze slunečního záření dopadajícího na mokřadní lokality, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy.
Pro mnohé národy zejména v tropech a subtropech jsou mokřady významné pro jejich holé přežití: jsou pro ně nejenom výhradním zdrojem potravy, ale i surovin pro stavbu přístřeší, výrobu oblečení i nejrůznějších potřeb v domácnosti.
Mokřady poskytují stanoviště jinde se nevyskytujícím nebo vzácným druhům rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Velká diverzita (pestrost) mokřadních stanovišť jde ruku v ruce s velkou druhovou rozmanitostí, zejména mezi vodními a suchozemskými živočichy a vodními řasami a sinicemi. V neposlední řadě jsou rašeliniště, vrchoviště i slatiniště také významným úložištěm uhlíku, odebraného rašeliništními rostlinami při fotosyntéze z ovzduší. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn.
Česká republika je aktivním členem Ramsarské úmluvy od prvního dne svého členství. Do dnešního dne jsme na Seznam mokřadů mezinárodního významu zapsali 12 našich mokřadů. Rozvíjíme mezinárodní spolupráci v jejich ochraně jednak vyhlášením přeshraničních mokřadů mezinárodního významu – Niva na soutoku Moravy, Dyje a Dunaje ve spolupráci se Slovenskem a Rakouskem (2006) a Krkonošských rašelinišť (2009) ve spolupráci s Polskem, a jednak každoročním pořádáním mezinárodních kurzů s tématikou ochrana a význam mokřadů pro život spojených s výměnou zkušeností.
V aktualizované verzi Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, který byl připraven Ministerstvem životního prostředí a schválený vládou ČR, je věnována jedna kapitola vodním a mokřadním ekosystémům. Schválený soubor opatření, která chceme ve spolupráci s ostatními resorty realizovat v příštích 10 letech, je strategií ochrany mokřadů v naší zemi a přispěje k ochraně, obnově a udržitelnému využívání českých mokřadů.
Ramsarská úmluva je současně i úmluvou měsíce února v rámci Mezinárodního roku biodiverzity 2010 v České republice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk