CVVM: Ekologické chování Čechů

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v květnu 2007, jaké aktivní kroky podnikají Češi a jejich domácnosti ve věci ochrany životního prostředí a také s jakými eventuálními opatřeními by v souvislosti se životním prostředím souhlasili.

Nejvíce uvědomělé jsou domácnosti českých občanů ohledně třídění odpadu. Více jak tři čtvrtiny Čechů (78 %) uvedly, že třídí běžný odpad vždy nebo často. Sedm z deseti dotázaných pak uvedlo (71 %), že jejich domácnosti třídí nebezpečný odpad. Nadpoloviční většina obyvatel ČR také vždy či často šetří energiemi a vodou (53 %). Na nákup výrobků šetrných k životnímu prostředí se zaměřují domácnosti třetiny Čechů (33 %) a 15 % se pak snaží omezovat jízdu autem. Podíl občanů, kteří vždy třídí běžný i nebezpečný odpad a také kteří kupují výrobky šetrné k životnímu prostředí, roste s úrovní dosaženého vzdělání a také s deklarovanou životní úrovní. Muži častěji než ženy nikdy neomezují jízdu autem.

V posledních pěti letech se Češi na ochraně životního prostředí podíleli především prostřednictvím účasti na různých brigádách, které směřují k obnově zeleně, ochraně přírody apod. – vyjádřila se tak třetina dotázaných (34 %). Necelá pětina (17 %) pak za posledních pět let podepsala petici, která se týkala životního prostředí. Více jak desetina (13 %) dala za stejné časové období peníze na nějaké ekologické hnutí a 5 % Čechů uvedlo, že se účastnili demonstrace.

Analýza druhého stupně podle sociodemografických charakteristik ukázala, že v případě všech uvedených kroků ve prospěch životního prostředí odpovídali kladně častěji příznivci Strany zelených. Peníze na ekologické hnutí dali častěji obyvatelé hlavního města, osoby ve věku 30-44 let a lidé, jež svou životní úroveň označili za dobrou. Petici pak podle získaných vyjádření podepsali za posledních pět let častěji Češi s vysokoškolským vzděláním.

Z hlediska finančního příspěvku ve prospěch ochrany a zlepšování stavu životního prostředí čeští občané nejčastěji souhlasí s výrokem, že by o tuto věc měla dbát vláda a je samotné by to žádné peníze stát nemělo. Tento názor sdílí dvě třetiny z nich (67 %). S tvrzením o odevzdání části příjmu v případě jistoty, že tyto finance budou použity na ochranu životního prostředí, vyjádřily souhlas více jak dvě pětiny Čechů (44 %). Více jak třetina dotázaných (36 %) pak deklarovala souhlas se zvyšováním daní, kdyby takto získané peníze byly použity na zlepšování životního prostředí.

Na základě podrobnější analýzy bylo zjištěno, že s odevzdáním části svého příjmu na životní prostředí i se zvýšením daní souhlasí častěji lidé, kteří hovoří o své životní úrovni jako o dobré, a také příznivci Strany zelených. Pouze s odevzdáním části příjmu by pak dále souhlasili častěji vysokoškoláci, naopak sympatizanti KSČM jsou častěji proti. Z hlediska zvýšení daní vyjadřují souhlasný postoj především středoškoláci a lidé ve věku 30-44 let. Příznivci KSČM opět častěji nesouhlasí. S názorem, že o životní prostředí se musí starat vláda, ale české občany by to žádné peníze stát nemělo, souhlasí zejména lidé, jež svou životní úroveň označili za špatnou. Naopak osoby, které by volily Stranu zelených, a také vysokoškoláci s tímto postojem častěji nesouhlasí.

Devět z deseti Čechů (92 %) by bylo pro omezení provozu kamionů o víkendech. Souhlasný postoj českých občanů pak také převažuje v souvislosti se zachováním územních limitů těžby hnědého uhlí, kdy souhlas deklarovaly dvě třetiny osob (66 %). S výstavbou jaderných elektráren souhlasí 44 % Čechů a téměř stejný podíl (43 %) se vyjádřil kladně k výstavbě jezů na Labi. Naopak nejvýrazněji projevují čeští občané nesouhlas v případě jaderných elektráren, kdy dvě pětiny z nich nesouhlasí s jejich výstavbou. Poměrně vysoký podíl Čechů neví, jak by se k některým krokům postavil – konkrétně v souvislosti s výstavbou jezů uvedly možnost „neví“ dvě pětiny dotázaných, čtvrtina (26 %) se neuměla vyjádřit ohledně limitů těžby hnědého uhlí a necelá pětina (16 %) nedovedla zaujmout stanovisko k výstavbě jaderných elektráren.

Udělat si názor ve vztahu k uvedeným opatřením činí potíže především ženám, Čechům se základním vzděláním a také lidem, kteří o své životní úrovni hovoří jako o špatné. Ženy častěji odpovídaly variantou „neví“ v souvislosti s výstavbou jezů a jaderných elektráren. Lidé se špatnou životní úrovní neuměli vyslovit svůj názor ohledně omezení provozu kamionů a konečně Češi se základním vzděláním odpovídali častěji možností „neví“ v případě všech uvedených kroků.