Tiskové zprávy
Český rozhlas 6: Ekologický magazín – Zeměžluč
25. srpna 2009 | Český rozhlas 6
Naše civilizace se ocitla na rozcestí – buď budeme dál bezohledně drancovat přírodní zdroje, nebo hledat trvale udržitelnou cestu. Z trvalé udržitelnosti se však dřív, než stačila vstoupit do každodenního života, stalo nové klišé. Kdekdo se jí ohání, módní slůvka bio a eko zaplavila rejstřík českých firem i seznamy výrobků, ale nic podstatného se neděje. Licoměrným praktikám, kdy se deklarace rozcházejí s činy, je třeba nastavovat zrcadlo. Zeměžluč o to týden co týden usiluje už od poloviny devadesátých let. Od té doby až doteď je jediným pořadem na českých rozhlasových vlnách, který se soustavně zabývá ekologickými tématy.
O zásadní zlepšení životního prostředí se zasloužily klíčové ekologické zákony z počátku devadesátých let. Ale jako by to už stačilo, dnešní poslanci a senátoři mají tendenci tyto ekologické normy spíš oslabovat než posilovat. Bílou vránou byl v roce 2005 průkopnický zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na podobnou normu, která by podpořila výrobu tepla z těchto zdrojů, však doteď čekáme marně.
DŘEVORUBECKÁ ZASTUPITELSTVA
Oč sílí extrémní projevy počasí, oč aktuálněji se o pozornost hlásí i klimatické změny, o to masověji se prosazují tendence na likvidaci vzrostlé zeleně. Jako by společnost ztrácela pud sebezáchovy. Sotva se podařilo odrazit frontální útok na aleje podél silnic, vynikl nový problém: zvýšený tlak na kácení vzrostlých stromů uprostřed městské či obecní zástavby. Zřejmě si špatně volíme zastupitelstva. Asi si vybíráme lidi, kteří nevycházejí z klimatizovaných místností a aut. Jinak si nelze vysvětlit, že může většina radních či zastupitelů tu či onde hlasovat pro likvidaci krásných vzrostlých stromů. Cožpak neznají ten blahodárný pocit odpočinout si ve stínu jejich rozložité koruny?
Lidé se jezdili obdivovat městu v zeleni, Porubě. Vysmívaná (ale už památkově chráněná) architektonická „sorela“ (alias socialistický realismus) tu velmi kontrastovala s vnitrobloky plnými krásných vzrostlých stromů. A stejně zelený tu byl i hlavní bulvár. Teď si však porubští radní naplánovali kácení ve velkém. Kvůli autům. Dvojnásobný hřích – a Zeměžluč na něj upozorňuje, kde může.
Za záchranu stromů se tento pořad angažoval už mnohokrát. Zdravé vzrostlé stromy v Česku stále zbytečně padají. Čelákovice, Kbely, Břevnovský klášter, všude se rozhodli kácet mohutné zdravé stromy ve velkém a většinou se jim to už podařilo. Ve středu Ostravy má z rozhodnutí zastupitelů padnout ohromná dvojitá alej lip. Jinde, jako v pražské Terronské ulici, stačilo při výstavbě parkoviště kořeny podhrabat a stromy spadly samy. Proč se lidé, kteří získali moc, názorově tolik vzdalují svým občanům? Ti se povětšinou snaží stromy bránit. V besedách Zeměžluče naleznou oporu.
OD SYSLA K BLESKOVÝM POVODNÍM
Každý týden otvírá Zeměžluč nějaké ekologické téma. S oteplováním, chemizací polí i lesů a s necitlivými zásahy do krajiny v Česku rapidně ubývá charakteristických rostlinných i živočišných druhů. Dřívější „plevely“, jako je koukol, i dřívější „škůdci“ jako sysel se ocitají na seznamu ohrožených druhů a jen obtížně se daří je chránit. Kdysi velice rozmanitá biodiverzita se ztenčuje. Zeměžluč spolu s přizvanými odborníky troubí na poplach. Na druhé straně se do naší přírody vrhají vetřelci. Nepůvodní druhy, které tu nalezly podmínky k životu, se šíří do nových území a vytlačují ty původní, leckdy až na samou hranici jejich vyhubení. Nové druhy nemají přirozené nepřátele, kteří by regulovali jejich nadměrný výskyt. Pokusy dovést na šířící se cizí hmyz jejich přirozené predátory, se na mnoha místech zeměkoule vymstily. Predátoři se rychle přeorientovali na konzumaci domácího hmyzu a problém se zmnohonásobil. Celosvětově invazní druhy způsobují ekonomice ztráty ve výši jeden a půl bilionu dolarů, tedy pět procent HDP planety.
ZEMĚŽLUČ SE PTÁ
Mezi pořady, monitorujícími takovéto dlouhodobě probíhající procesy, se vkliňují naléhavá aktuální témata, jako jsou povodně. Stačilo, aby nad povodí malého potoka přišla „dvouhrbá bouře“. První vlna přívalového deště nasytí půdu a po okraj naplní mokřady i umělé nádrže. Druhou vlnu pak už nedokáže nic zastavit. Voda opadne skoro stejně rychle, jako přišla, a zanechá po sobě spoušť. Zeměžluč nepočítá způsobené škody a nedává průchod neštěstí postižených. Ptá se po příčinách: jsou lidé vydáni na pospas rozmarům přírody, nebo si svým minulým počínáním současné problémy přivodili?
K mikrofonu jsou zváni nositelé protichůdných názorů. Rozpory kolem povodní jsou učebnicové: vodohospodáři mají sklon považovat všechno nad svými umělými přehradami a poldry za nevyhnutelnost, na kterou nemá člověk vliv. Naproti tomu pro ekology a přírodovědce je jedinou nadějí vrátit krajině pokud možno přirozený charakter. Dryáčnický přístup ke krajině se od komunistických časů ani trochu nezměnil. Někde možná i posílil. A Zeměžluč se nebojí dát slovo kritikům.
Čestmír Klos, moderátor ČRo 6
Český Rozhlas 6 každé úterý ve 21:10.
O zásadní zlepšení životního prostředí se zasloužily klíčové ekologické zákony z počátku devadesátých let. Ale jako by to už stačilo, dnešní poslanci a senátoři mají tendenci tyto ekologické normy spíš oslabovat než posilovat. Bílou vránou byl v roce 2005 průkopnický zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na podobnou normu, která by podpořila výrobu tepla z těchto zdrojů, však doteď čekáme marně.
DŘEVORUBECKÁ ZASTUPITELSTVA
Oč sílí extrémní projevy počasí, oč aktuálněji se o pozornost hlásí i klimatické změny, o to masověji se prosazují tendence na likvidaci vzrostlé zeleně. Jako by společnost ztrácela pud sebezáchovy. Sotva se podařilo odrazit frontální útok na aleje podél silnic, vynikl nový problém: zvýšený tlak na kácení vzrostlých stromů uprostřed městské či obecní zástavby. Zřejmě si špatně volíme zastupitelstva. Asi si vybíráme lidi, kteří nevycházejí z klimatizovaných místností a aut. Jinak si nelze vysvětlit, že může většina radních či zastupitelů tu či onde hlasovat pro likvidaci krásných vzrostlých stromů. Cožpak neznají ten blahodárný pocit odpočinout si ve stínu jejich rozložité koruny?
Lidé se jezdili obdivovat městu v zeleni, Porubě. Vysmívaná (ale už památkově chráněná) architektonická „sorela“ (alias socialistický realismus) tu velmi kontrastovala s vnitrobloky plnými krásných vzrostlých stromů. A stejně zelený tu byl i hlavní bulvár. Teď si však porubští radní naplánovali kácení ve velkém. Kvůli autům. Dvojnásobný hřích – a Zeměžluč na něj upozorňuje, kde může.
Za záchranu stromů se tento pořad angažoval už mnohokrát. Zdravé vzrostlé stromy v Česku stále zbytečně padají. Čelákovice, Kbely, Břevnovský klášter, všude se rozhodli kácet mohutné zdravé stromy ve velkém a většinou se jim to už podařilo. Ve středu Ostravy má z rozhodnutí zastupitelů padnout ohromná dvojitá alej lip. Jinde, jako v pražské Terronské ulici, stačilo při výstavbě parkoviště kořeny podhrabat a stromy spadly samy. Proč se lidé, kteří získali moc, názorově tolik vzdalují svým občanům? Ti se povětšinou snaží stromy bránit. V besedách Zeměžluče naleznou oporu.
OD SYSLA K BLESKOVÝM POVODNÍM
Každý týden otvírá Zeměžluč nějaké ekologické téma. S oteplováním, chemizací polí i lesů a s necitlivými zásahy do krajiny v Česku rapidně ubývá charakteristických rostlinných i živočišných druhů. Dřívější „plevely“, jako je koukol, i dřívější „škůdci“ jako sysel se ocitají na seznamu ohrožených druhů a jen obtížně se daří je chránit. Kdysi velice rozmanitá biodiverzita se ztenčuje. Zeměžluč spolu s přizvanými odborníky troubí na poplach. Na druhé straně se do naší přírody vrhají vetřelci. Nepůvodní druhy, které tu nalezly podmínky k životu, se šíří do nových území a vytlačují ty původní, leckdy až na samou hranici jejich vyhubení. Nové druhy nemají přirozené nepřátele, kteří by regulovali jejich nadměrný výskyt. Pokusy dovést na šířící se cizí hmyz jejich přirozené predátory, se na mnoha místech zeměkoule vymstily. Predátoři se rychle přeorientovali na konzumaci domácího hmyzu a problém se zmnohonásobil. Celosvětově invazní druhy způsobují ekonomice ztráty ve výši jeden a půl bilionu dolarů, tedy pět procent HDP planety.
ZEMĚŽLUČ SE PTÁ
Mezi pořady, monitorujícími takovéto dlouhodobě probíhající procesy, se vkliňují naléhavá aktuální témata, jako jsou povodně. Stačilo, aby nad povodí malého potoka přišla „dvouhrbá bouře“. První vlna přívalového deště nasytí půdu a po okraj naplní mokřady i umělé nádrže. Druhou vlnu pak už nedokáže nic zastavit. Voda opadne skoro stejně rychle, jako přišla, a zanechá po sobě spoušť. Zeměžluč nepočítá způsobené škody a nedává průchod neštěstí postižených. Ptá se po příčinách: jsou lidé vydáni na pospas rozmarům přírody, nebo si svým minulým počínáním současné problémy přivodili?
K mikrofonu jsou zváni nositelé protichůdných názorů. Rozpory kolem povodní jsou učebnicové: vodohospodáři mají sklon považovat všechno nad svými umělými přehradami a poldry za nevyhnutelnost, na kterou nemá člověk vliv. Naproti tomu pro ekology a přírodovědce je jedinou nadějí vrátit krajině pokud možno přirozený charakter. Dryáčnický přístup ke krajině se od komunistických časů ani trochu nezměnil. Někde možná i posílil. A Zeměžluč se nebojí dát slovo kritikům.
Čestmír Klos, moderátor ČRo 6
Český Rozhlas 6 každé úterý ve 21:10.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
