Tiskové zprávy
Hnutí DUHA a Greenpeace ČR: Elektrárna Počerady se tajně připojila k žalobě proti novým emisním limitům
Vedení energetické firmy ČEZ na valné hromadě v noci na sobotu přiznalo, že se dceřiná společnost Elektrárna Počerady, a.s., v tichosti připojila k žalobě proti Evropské komisi s cílem zrušit loni schválené přísnější evropské limity znečištění ovzduší. Jde o další z mnoha příkladů, kdy se firma chová ve zřejmém rozporu s přáním státu jako majoritního vlastníka. Česká vláda totiž emisní limity napadnout odmítla kvůli ochraně zdraví svých obyvatel, čímž odmítla i snahu tyto limity zmírňovat či revidovat.
Ministr životního prostředí Richard Brabec okomentoval tehdejší rozhodnutí vlády takto:
"Vláda se rozhodla, že se Česká republika nepřipojí k žalobě Polska proti rozhodnutí týkající se tzv. BATů, neboli nejlepších dostupných technik pro velká spalovací zařízení. Ten důvod je nabíledni. Samozřejmě to rozhodnutí také znamená, že se vlastně nepřipojíme k nějaké snaze o to ty limity zmírnit. My navíc jsme přesvědčeni, že ta žaloba nemá příliš naději na úspěch ani z toho právního pohledu. Ale klíčový je i ten ekologický aspekt." [1]
ČEZ o připojení k žalobě proti nové evropské legislativě veřejnost neinformoval vůbec, potvrdil ho až v odpovědích na dotazy akcionářů. O žalobě vědělo představenstvo i dozorčí rada firmy ČEZ.
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
"Tohle je vypečené jak medvědi od Kolína. Dceřiná společnost ČEZ, a.s. - elektrárna Počerady, a.s. - se už v zimě tiše přidala k žalobě proti novým evropským limitům znečištění ovzduší. Vláda se přitom k takové žalobě připojit odmítla, protože by to bylo v rozporu s ochranou zdraví obyvatel. Jde o exemplární příklad toho, jak se Benešovo vedení ČEZ ve firmě chová, jako kdyby mu patřila, a na názor státu i ochranu veřejných zájmů kašle. Je načase s tím skoncovat. Stát by si měl nyní ve své firmě udělat pořádek a prostřednictvím obměněné dozorčí rady ji přimět, aby svou skandální účast na žalobě stáhla."
Evropské státy si nové přísnější normy pro znečištění ovzduší odhlasovaly v loňském roce, od srpna 2021 je musí začít znečišťovatelé plnit. [2] Nové limity s sebou přinesou nejen investice do účinnějších filtrů, které budou zplodiny ze spalování uhlí efektivněji zachytávat, ale i uzavření nejstarších a nejšpinavějších provozů, do nichž se již nevyplatí investovat a které ani po úpravách nemají šanci limity splňovat. Takový trend by měl výrazně pročistit vzduch vedle Polska, Rumunska, Bulharska, Německa i v České republice. Například podle výzkumu expertů ze Stuttgartské univerzity pro Greenpeace jsou evropské uhelné elektrárny zodpovědné za předčasnou smrt 22 300 lidí. [3]
Odpůrci současných emisních limitů z průmyslu tvrdí, že jejich zavádění by bylo příliš nákladné. Přehlížejí ale přitom, že na provoz uhelných elektráren všichni doplácíme formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy způsobuje 17 největších českých uhelných elektráren externí náklady ve výši 51 miliard korun (zejména formou škod na lidském zdraví a zhoršování změn klimatu). [4] Uhelná elektrárna ČEZ Počerady způsobuje svým znečištěním škody (spojené s poškozováním zdraví, budov, zemědělské produkce a přírody) za tři miliardy ročně [5] a státu odvede pouze 24 milionů. Škody tedy z více než 99 procent dopadají na občany a firmy.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
"I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát, který je většinovým vlastníkem mateřské firmy ČEZ, a.s. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebné elektrárna vydělává. Zástupci představenstva a dozorčí rady selhali i v hájení čistě finančního zájmu hlavního akcionáře."
Žalobu, k níž se Elektrárna Počerady přidala, iniciovala evropská asociace zastupující zájmy uhelného sektoru EuraCoal a je obdobou žaloby Polska, k níž se mohou přidávat i jednotlivé firmy. Elektrárna Počerady není jediným českým účastníkem, již dříve účast potvrdila firma Sev.en EC - Elektrárna Chvaletice ovšem jen na webových stránkách v angličtině. [6]
Kontakty:
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky@greenpeace.org
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Viz tisková konference po jednání vlády 17. ledna 2018: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady--17--ledna-2018-162754/
[2] Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz nejlepší současně dostupné technologie. Protože uhelné firmy hlasitě promlouvaly už do rozhodování o tomto dokumentu, výsledná verze je kompromisní a k provozovatelům elektráren mírná. Máme tak například mnohem benevolentnější pravidla pro vypouštění škodlivin, než jaké si na ochranu zdraví svých občanů schválila Čína. České uhelné elektrárny nesplňují nové limity především u oxidů dusíku, kde došlo k mírnému snížení z původních 200 na nynějších 175 mg/Nm3. Pro srovnání - v Číně, která je dnes největším znečišťovatelem na světě, platí 100 mg/Nm3. (Podrobnosti v angličitně viz zde.)
[3] Viz http://www.greenpeace.org/archive-international/en/publications/Campaign-reports/Climate-Reports/Silent-Killers/
[4] Viz Jan Melichar, Vojtěch Máca, Milan Ščasný: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, Centrum pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy, 2012.
[5] Viz Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, tabulka 9: Měrné externí náklady pro stávající zdroje na 1 kWh vyrobené elektřiny (v Kč, ceny roku 2011). Náklady byly pro výpočet dále sníženy z důvodu dílčí modernizace elektrárny v roce 2015, která snížila znečištění.
[6] Viz stránky společnosti: http://www.7energy.cz/en/media/news/on/2018/20180321.html
Ministr životního prostředí Richard Brabec okomentoval tehdejší rozhodnutí vlády takto:
"Vláda se rozhodla, že se Česká republika nepřipojí k žalobě Polska proti rozhodnutí týkající se tzv. BATů, neboli nejlepších dostupných technik pro velká spalovací zařízení. Ten důvod je nabíledni. Samozřejmě to rozhodnutí také znamená, že se vlastně nepřipojíme k nějaké snaze o to ty limity zmírnit. My navíc jsme přesvědčeni, že ta žaloba nemá příliš naději na úspěch ani z toho právního pohledu. Ale klíčový je i ten ekologický aspekt." [1]
ČEZ o připojení k žalobě proti nové evropské legislativě veřejnost neinformoval vůbec, potvrdil ho až v odpovědích na dotazy akcionářů. O žalobě vědělo představenstvo i dozorčí rada firmy ČEZ.
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
"Tohle je vypečené jak medvědi od Kolína. Dceřiná společnost ČEZ, a.s. - elektrárna Počerady, a.s. - se už v zimě tiše přidala k žalobě proti novým evropským limitům znečištění ovzduší. Vláda se přitom k takové žalobě připojit odmítla, protože by to bylo v rozporu s ochranou zdraví obyvatel. Jde o exemplární příklad toho, jak se Benešovo vedení ČEZ ve firmě chová, jako kdyby mu patřila, a na názor státu i ochranu veřejných zájmů kašle. Je načase s tím skoncovat. Stát by si měl nyní ve své firmě udělat pořádek a prostřednictvím obměněné dozorčí rady ji přimět, aby svou skandální účast na žalobě stáhla."
Evropské státy si nové přísnější normy pro znečištění ovzduší odhlasovaly v loňském roce, od srpna 2021 je musí začít znečišťovatelé plnit. [2] Nové limity s sebou přinesou nejen investice do účinnějších filtrů, které budou zplodiny ze spalování uhlí efektivněji zachytávat, ale i uzavření nejstarších a nejšpinavějších provozů, do nichž se již nevyplatí investovat a které ani po úpravách nemají šanci limity splňovat. Takový trend by měl výrazně pročistit vzduch vedle Polska, Rumunska, Bulharska, Německa i v České republice. Například podle výzkumu expertů ze Stuttgartské univerzity pro Greenpeace jsou evropské uhelné elektrárny zodpovědné za předčasnou smrt 22 300 lidí. [3]
Odpůrci současných emisních limitů z průmyslu tvrdí, že jejich zavádění by bylo příliš nákladné. Přehlížejí ale přitom, že na provoz uhelných elektráren všichni doplácíme formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy způsobuje 17 největších českých uhelných elektráren externí náklady ve výši 51 miliard korun (zejména formou škod na lidském zdraví a zhoršování změn klimatu). [4] Uhelná elektrárna ČEZ Počerady způsobuje svým znečištěním škody (spojené s poškozováním zdraví, budov, zemědělské produkce a přírody) za tři miliardy ročně [5] a státu odvede pouze 24 milionů. Škody tedy z více než 99 procent dopadají na občany a firmy.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
"I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát, který je většinovým vlastníkem mateřské firmy ČEZ, a.s. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebné elektrárna vydělává. Zástupci představenstva a dozorčí rady selhali i v hájení čistě finančního zájmu hlavního akcionáře."
Žalobu, k níž se Elektrárna Počerady přidala, iniciovala evropská asociace zastupující zájmy uhelného sektoru EuraCoal a je obdobou žaloby Polska, k níž se mohou přidávat i jednotlivé firmy. Elektrárna Počerady není jediným českým účastníkem, již dříve účast potvrdila firma Sev.en EC - Elektrárna Chvaletice ovšem jen na webových stránkách v angličtině. [6]
Kontakty:
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky@greenpeace.org
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Viz tisková konference po jednání vlády 17. ledna 2018: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady--17--ledna-2018-162754/
[2] Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz nejlepší současně dostupné technologie. Protože uhelné firmy hlasitě promlouvaly už do rozhodování o tomto dokumentu, výsledná verze je kompromisní a k provozovatelům elektráren mírná. Máme tak například mnohem benevolentnější pravidla pro vypouštění škodlivin, než jaké si na ochranu zdraví svých občanů schválila Čína. České uhelné elektrárny nesplňují nové limity především u oxidů dusíku, kde došlo k mírnému snížení z původních 200 na nynějších 175 mg/Nm3. Pro srovnání - v Číně, která je dnes největším znečišťovatelem na světě, platí 100 mg/Nm3. (Podrobnosti v angličitně viz zde.)
[3] Viz http://www.greenpeace.org/archive-international/en/publications/Campaign-reports/Climate-Reports/Silent-Killers/
[4] Viz Jan Melichar, Vojtěch Máca, Milan Ščasný: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, Centrum pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy, 2012.
[5] Viz Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, tabulka 9: Měrné externí náklady pro stávající zdroje na 1 kWh vyrobené elektřiny (v Kč, ceny roku 2011). Náklady byly pro výpočet dále sníženy z důvodu dílčí modernizace elektrárny v roce 2015, která snížila znečištění.
[6] Viz stránky společnosti: http://www.7energy.cz/en/media/news/on/2018/20180321.html
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
