Tiskové zprávy
GRIG.cz: Jedlý hmyz má zajistit lepší budoucnost
Startup GRIG, zabývající se jedlým hmyzem, je na trhu více než 5 let a patří mezi 3 největší startupy v Evropě. V České republice si drží stále první příčku. Mladý podnikatel Adam Dostál chce naučit Evropany jíst hmyz a ukázat, že to opravdu má smysl. Za rok 2022 dokázala firma v ČR hmyzí produkty dostat ke 100 000 lidem. Firma nabízí nejen sušený hmyz v celé formě, ale také nabízí výrobky pouze s hmyzím proteinem, jako jsou chipsy, tyčinky nebo trojhránky.
Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) má lidská populace kolem roku 2050 dosáhnout 9 miliard lidí na naší Zemi, na základě čehož by se poptávka po potravinách měla zdvojnásobit, jelikož současné požadavky na potraviny nebudou pro lidstvo stačit. Spotřeba masa z 50 kg na obyvatele odhaduje nárust na 80 kg na obyvatele. Je tedy potřeba nalézt vhodnou alternativu lidské stravy a jedním z možných řešeních bude začlenit hmyz do lidské stravy. Je velká pravděpodobnost, že hmyz bude brzy přirozenou součástí naší stravy, a dokazují to i čísla. V ČR se nyní vyskytuje více než 25 % hmyzích konzumentů a číslo se neustále zvedá. Například ve Francii je hmyzu otevřeno až 40 % lidí, ale Česká republika stále vede první pozici, co se týče konzumace hmyzu v přepočtu na obyvatele.
Jedlý hmyz má pro lidský organismus mnoho zdravotních a výživových přínosů! Nejen, že poskytuje kvalitní proteiny, ale obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které jsou důležité pro stavbu a údržbu tělesných tkání. Hmyz je bohatší na bílkoviny než třeba čočka, sója nebo fazole. Hmyz se dále může pyšnit vysokým obsahem vitaminů skupiny B - především vitaminu B12, který vede správnému fungování metabolismu. Cvrččí prášek obsahuje 10x více vitaminu B12 než hovězí maso. Hmyz dále obsahuje vysoký podíl minerálních látek jako železo, vápník, draslík, sodík, měď nebo zinek. Také je dobrým zdrojem polynenasycených mastných kyselin a obsahuje méně cholesterolu než maso. Díky konzumaci hmyzu dochází ke snížení krevních lipidů a může preventivně působit proti chorobám neinfekčního původu (např. cukrovka, rakovina aj.). Hmyz je významným zdrojem vlákniny, která je pro naše tělo velice prospěšná. Dokonale čistí trávicí trakt a preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Hmyz dodá tělu mimo jiné i potřebné zdravé tuky, které pomáhají udržet správnou hladinu cholesterolu v krvi, a tím chrání i naše srdce. Hmyz obsahují až 5x více omega-3 mastných kyselin než losos.
Vědecké studie poukazují, že konzumace masa je zodpovědná až za 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů, jakmile ale připočteme emise z dýchání a využití půdy, produkce chovu hospodářských zvířat představuje 50 % všech emisí skleníkových plynů. Chov hmyzu není tedy v porovnání s hospodářskými zvířaty nijak náročný, kdežto hospodářská zvířata mají na svůj chov specifické požadavky. Je třeba vzít v úvahu, že i celosvětová poptávka vody neustále klesá. Zemědělství ročně pokrývá až 70 % spotřeby světové sladké vody. Chov hmyzu je ekologický a jeho nároky na vodu a krmivo jsou ve srovnání s tradičními hospodářskými zvířaty minimální. Nadměrné využívání vody je nejvíce spojeno se zemědělstvím. Pro příklad pro produkci 1 kg hovězí proteinu se využije až 22 000 litrů vody, pro 1 kg vepřového masa 3500 litrů vody, pro 1 kg drůbežího masa 2300 litrů vody a pro 1 kg pro produkci cvrččího proteinu je to pouhý 1 litr vody.
Snížení spotřeby masa je nejdůležitější problém udržitelnosti a je nevyhnutelnou součástí naší budoucnosti. Z hmyzu plánuje firma GRIG vytvořit více jídlo a letos bude na trhu k dostání široké portfolio nových produktů s hmyzím proteinem pod touto značkou. Proto #ZkusCvrcka.
Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) má lidská populace kolem roku 2050 dosáhnout 9 miliard lidí na naší Zemi, na základě čehož by se poptávka po potravinách měla zdvojnásobit, jelikož současné požadavky na potraviny nebudou pro lidstvo stačit. Spotřeba masa z 50 kg na obyvatele odhaduje nárust na 80 kg na obyvatele. Je tedy potřeba nalézt vhodnou alternativu lidské stravy a jedním z možných řešeních bude začlenit hmyz do lidské stravy. Je velká pravděpodobnost, že hmyz bude brzy přirozenou součástí naší stravy, a dokazují to i čísla. V ČR se nyní vyskytuje více než 25 % hmyzích konzumentů a číslo se neustále zvedá. Například ve Francii je hmyzu otevřeno až 40 % lidí, ale Česká republika stále vede první pozici, co se týče konzumace hmyzu v přepočtu na obyvatele.
Jedlý hmyz má pro lidský organismus mnoho zdravotních a výživových přínosů! Nejen, že poskytuje kvalitní proteiny, ale obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které jsou důležité pro stavbu a údržbu tělesných tkání. Hmyz je bohatší na bílkoviny než třeba čočka, sója nebo fazole. Hmyz se dále může pyšnit vysokým obsahem vitaminů skupiny B - především vitaminu B12, který vede správnému fungování metabolismu. Cvrččí prášek obsahuje 10x více vitaminu B12 než hovězí maso. Hmyz dále obsahuje vysoký podíl minerálních látek jako železo, vápník, draslík, sodík, měď nebo zinek. Také je dobrým zdrojem polynenasycených mastných kyselin a obsahuje méně cholesterolu než maso. Díky konzumaci hmyzu dochází ke snížení krevních lipidů a může preventivně působit proti chorobám neinfekčního původu (např. cukrovka, rakovina aj.). Hmyz je významným zdrojem vlákniny, která je pro naše tělo velice prospěšná. Dokonale čistí trávicí trakt a preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Hmyz dodá tělu mimo jiné i potřebné zdravé tuky, které pomáhají udržet správnou hladinu cholesterolu v krvi, a tím chrání i naše srdce. Hmyz obsahují až 5x více omega-3 mastných kyselin než losos.
Vědecké studie poukazují, že konzumace masa je zodpovědná až za 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů, jakmile ale připočteme emise z dýchání a využití půdy, produkce chovu hospodářských zvířat představuje 50 % všech emisí skleníkových plynů. Chov hmyzu není tedy v porovnání s hospodářskými zvířaty nijak náročný, kdežto hospodářská zvířata mají na svůj chov specifické požadavky. Je třeba vzít v úvahu, že i celosvětová poptávka vody neustále klesá. Zemědělství ročně pokrývá až 70 % spotřeby světové sladké vody. Chov hmyzu je ekologický a jeho nároky na vodu a krmivo jsou ve srovnání s tradičními hospodářskými zvířaty minimální. Nadměrné využívání vody je nejvíce spojeno se zemědělstvím. Pro příklad pro produkci 1 kg hovězí proteinu se využije až 22 000 litrů vody, pro 1 kg vepřového masa 3500 litrů vody, pro 1 kg drůbežího masa 2300 litrů vody a pro 1 kg pro produkci cvrččího proteinu je to pouhý 1 litr vody.
Snížení spotřeby masa je nejdůležitější problém udržitelnosti a je nevyhnutelnou součástí naší budoucnosti. Z hmyzu plánuje firma GRIG vytvořit více jídlo a letos bude na trhu k dostání široké portfolio nových produktů s hmyzím proteinem pod touto značkou. Proto #ZkusCvrcka.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk