Středisko humanitární a rozvojové pomoci Diakonie ČCE: Káva a chov včel v Etiopii, 1. část

V listopadu 2014 navštívily naše koordinátorky projekty v Etiopii. Jako koordinátorka PR jsem měla možnost jet s nimi a na vlastní oči poznat zemi, kde pracujeme, naše partnery, a také lidi, které zde podporujeme. Na severu země jsem navštívila projekt na podporu žen, pak jsme se vydaly na jih, kde je náš projekt zaměřen na zemědělství a zajištění obživy. V Chuku moje kolegyně monitorovaly projektové aktivity, kontrolovaly čerpání finančních prostředků a také se setkaly se všemi partnery, aby prodiskutovaly průběh další spolupráce. Naše zemědělská expertka společně s agronomem z místní partnerské organizace řešila odborné detaily projektu tak, aby naše podpora co nejvíce odpovídala potřebám místních lidí.

Ráda bych vám více přiblížila naši činnost na jihu Etiopie v oblasti kolem města Chuko na průběhu jednoho dne, který jsem strávila v terénu společně se svými kolegyněmi.

Do terénu jsme hned ráno vyrazili společně s vedoucím projektu v místě, panem Abrahamem z organizace EECMY-DASSC/SCES. Kromě něj se s námi na dvouhodinovou cestu vydalo ještě šest expertů z různých oborů, od veterinářství a živočišné produkce až po veřejné zdraví a rekultivaci půdy. Tito odborníci zodpovídají za jednotlivé části projektu.

Obnova uzavřené oblasti

Uzavřená oblast, kebele GambelaNejdříve jsme navštívili uzavřenou oblast postiženou erozí v kebeli Gambela (kebele je nejmenší administrativní jednotka v Etiopii, „sousedství“), kterou v rámci projektu obnovujeme. To znamená, že po dohodě s místními lidmi na toto území nesmí dobytek a jsou zde vybudována opatření, která brání rychlému odtoku vody a sesuvům půdy. V další fázi jsou vysazeny rychle rostoucí rostliny (např. Sesbánie, Leucaena nebo Eukalyptus). Na fotkách můžete vidět oblast, která čítá čtyři hektary. Je vidět, že naše úsilí se vyplácí a krajina je po pouhých dvou letech stabilizovaná a mnohem zelenější.

V rámci obnovy krajiny pracujeme s místními lidmi a do celého procesu je intenzivně zapojujeme. Jde nám především o to, aby v péči o krajinu pokračovali i po skončení projektu. Funguje také pozitivní příklad; když místní obyvatelé vidí, jak se může krajina během krátké doby změnit, jsou motivovanější a zkouší stejné postupy.
Školka s rostlinkami kávyŠkolka a chov včel

V této kebeli jsme navštívili také školku, kde se pěstují sazenice lesních a ovocných stromků a kávovníku. Ty se pak předají farmářům, kteří projdou příslušným školením. Kousek od školky jsme si mohli prohlédnout úly, kde budou brzy včelstva. Podporujeme totiž zavádění nových šetrných metod, jako je právě chov včel. Jedná se zde o pilotní model, který funguje pro výuku třiceti mladých lidí. Ti začnou po absolvování školení chovat včely v uzavřených oblastech ve svých komunitách. V těchto oblastech totiž nemohou farmáři pást dobytek, sbírat dřevo ani pěstovat plodiny, nemají tedy z půdy užitek. Nabízíme jim proto jiný způsob příjmu. Tamre Kolchamo, chov včel

Úly a chov včel nám představuje pan Tamre Kolchamo. Ptáme se ho například na to, jak se chrání před štípnutím. Africké včely jsou totiž agresivnější než ty evropské. Pan Tamre vysvětluje, že jedním z tradičních způsobů, jak se vyhnout štípnutí, je postříkat se vodou. Včely tak neštípou, ale na vodě sedí.

Touto návštěvou náš den zdaleka nekončí. O tom, kam jsme pokračovali dál, si budete moci přečíst ve druhém díle už ve středu.