Správa KRNAP: Kaván míří do světa

Oslavit 155 výročí narození a připomenout 80 výročí úmrtí Františka Kavána, vynikajícího krajináře a básníka, se rozhodla Oblastní galerie v Liberci. Výstava František Kaván – Podmrak, jejímž autorem je emeritní ředitel Krkonošské muzea Správy KRNAP v Jilemnici Jan Luštinec, bude přístupná od 25. června do 3. října 2021. Při této příležitosti se do Liberce z Krkonošského muzea Správy KRNAP dočasně přestěhuje 13 mistrovských obrazů včetně jeho velkoformátového díla Kotel v Krkonoších, které bylo před dvěma lety zrestaurováno.

„O tento jedinečný obraz návštěvníci jilemnického muzea ale nepřijdou. Oblastní galerie v Liberci po dobu zápůjčky originálu v jilemnickém zámku instaluje jeho fotokopii,“ říká vedoucí Krkonošského muzea v Jilemnici David Ulrych. Dalšími Kavánovými kvalitními díly, která muzeum půjčuje, jsou obrazy Zima na Ďáblickém vrchu, Lesní hřbitůvek na Skalce, Nálada od Železnice, Mrazivé vzpomínky krajiny, Bukovina, Po řepách u Lhoty Šárovcovy, V lese na Skalce křižlické, Rozpomínka měsíční noci mlhavé, Předjaří na Jilemnicku, Bruslaři, Na Staré hoře a Zlatá noc. „Nechceme ale návštěvníky jilemnického muzea o nic ochudit, a tak po dobu, kdy tyto obrazy budou zapůjčeny, vystavíme obvykle v depozitáři skryté Kavánovy obrazy a také několika pláten ze soukromých sbírek. Bude to tedy výjimečná příležitost vidět díla, která běžně k vidění nebývají,“ upřesnil Ulrych.

Připomínku kavánovských výročí v Oblastní galerii Liberec přivítal také ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch a vzpomenul jedno další: „Právě před 65 lety začala být zásluhou tehdejšího ředitele Krkonošského muzea Otty Kočího a znalce mistrova díla Karla Vancla budována v jilemnickém zámku Kavánova galerie. Díky tomu a také díky systematické práci Jana Luštince dnes Správa KRNAP vlastní pravděpodobně nejrozsáhlejší sbírku děl Františka Kavána, kterou navíc průběžně rozšiřuje.“ Liberecká výstava je vlastně velkorysou pozvánkou do Krkonošského muzea v Jilemnici, kde lze po návštěvě galerie v Liberci pokračovat v poznávání mistrových děl, která nejsou obvykle veřejnosti přístupná. „Chci velmi poděkovat vlastníkům obrazů, kteří je do naší jilemnické expozice zapůjčili,“ uzavřel Robin Böhnisch.

Organizátorům výstavy v Liberci šlo velmi o to, vystavit největší Kavánovo plátno Kotel v Krkonoších. To uznávaný český krajinář namaloval jako oponu pro křížlické ochotníky v roce 1895 temperou na plátně. Dílo má rozměry (bez rámu) 220 × 490 cm a váží 350 kg. Přestože my dnes toto dílo obdivujeme a považujeme je za unikátní, zadavatel prací – křížličtí ochotníci – zřejmě mnoho nadšeni z výsledku neprojevili. Motiv, který Kaván vybral – krajina s Kotlem – přesně nevystihoval jejich představu, která zřejmě byla spíše figurální. Kavána snad měli přímo obvinit z jeho touhy pochlubit se krajinářským uměním. Důsledkem tohoto sporu je dodnes krásně čitelný vzkaz malíře v pravém dolním rohu obrazu „Ani pro chloubu, ani pro troubu!“, který alespoň takto symbolicky odsoudil tamní ochotníky. Právě v důsledku tohoto sporu zůstalo mistrovské dílo svinuto a uloženo na půdě křížlické hospody, kde bylo zapomenuto. Znovuobjeveno bylo až v roce 1956. Od té doby je součástí výzdoby Krkonošského muzea v Jilemnici. Jeho podoba však po desetiletích potemněla a zašla. Díky restaurátorským zásahům se na obraze opět objevilo nádherné Kavánovo světlo. Rozdíl je skutečně markantní.

Restaurování Kavánova obrazu Kotel v Krkonoších v roce 2019 bylo součástí projektu Zvýšení ochrany a zpřístupnění sbírkových fondů Krkonošského muzea – Jilemnice, který podpořila Evropská unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.