Tiskové zprávy
Klimatická koalice: Klimatická koalice vnáší téma klimatické změny do českého zdravotnictví
Klimatická změna a s ní související ztráta biodiverzity a chemické znečištění jsou považovány za největší hrozbu pro lidské zdraví i zdravotnické systémy ve 21. století. Ve vzdělávání českých zdravotníků je ovšem problematika souvislostí zdraví a stavu životního prostředí zastoupena jen okrajově. Upozorňuje na to projekt Zdraví a klimatická změna, který koordinuje platforma Klimatická koalice a jehož první výstup představuje webinář Zdraví v době klimatické změny.
Webinář Zdraví v době klimatické změny, který se uskutečnil 27. května 2024, reagoval na zájem o problematiku souvislosti změny klimatu a lidského zdraví ze strany médií a nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a klimatu. Klimatická koalice proto webinář otevřela veřejnosti a záznam nyní zveřejnila na svém YouTube kanálu.
Na webináři vystoupily lékařky MUDr. Anna Kšírová, Dr. Marie Bourne a MUDr. Klára Matoušková, Ph.D., které problematiku shrnuly do tří bloků dle své expertízy. Kšírová prostřednictvím jednoduchých kazuistik přiblížila dopady vln veder na zranitelné skupiny lidí – obrovský nárůst úmrtnosti během vln horka je zaznamenán například u lidí se schizofrenií[1], nebezpečné jsou i pro těhotné nebo ty, kdo se léčí s vysokým tlakem či ledvinami, jelikož některé léky na vysoký tlak snižují pocit žízně, čímž zvyšují riziko vzniku dehydratace. „Zásadní roli v ochraně před negativními dopady vedra hraje kvalita bydlení a čistota vzduchu. Vedle péče o veřejný prostor je důležité také to, abychom o prevenci zdravotních problémů během horka se svými pacienty komunikovali my lékaři, “uvedla Kšírová.
Bourne se věnovala propojení ztráty biologické rozmanitosti s lidským zdravím. Velký dopad na ztrátu biodiverzity má současný potravinový systém. „Pokud uděláme jednoduché změny v jídelníčku, jaké třeba skrze ‚Zdravý talíř, zdravá planeta‘ ušil na míru českému prostředí WWF [Světový fond na ochranu přírody – pozn.], významně podpoříme šetrnější způsob zemědělství a zároveň zabráníme vývoji civilizačních chorob,“ doporučila Bourne.
Matoušková upozornila na fakt, že plasty jsou fosilními produkty s náloží chemického znečištění. Jmenovala chemická aditiva přidávaná do plastů a patřící do skupiny endokrinních a metabolických disruptorů. Na webináři zdůraznila mj. nebezpečnost bisfenolů a ftalátů a jejich souvislost s nádory endokrinních tkání, syndromem polycystických vaječníků či poklesem množství spermií[2].
Hlavní cíl projektu Zdraví a klimatická změna představuje příprava vzdělávacího modulu pro studující na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na něj naváže e-learningový kurz pro praktické lékaře a lékařky. Projekt financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy.
Poznámky
[1] https://doi.org/10.1029/2022GH000729
[2] https://doi.org/10.1093/humupd/dmac035
Webinář Zdraví v době klimatické změny, který se uskutečnil 27. května 2024, reagoval na zájem o problematiku souvislosti změny klimatu a lidského zdraví ze strany médií a nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a klimatu. Klimatická koalice proto webinář otevřela veřejnosti a záznam nyní zveřejnila na svém YouTube kanálu.
Na webináři vystoupily lékařky MUDr. Anna Kšírová, Dr. Marie Bourne a MUDr. Klára Matoušková, Ph.D., které problematiku shrnuly do tří bloků dle své expertízy. Kšírová prostřednictvím jednoduchých kazuistik přiblížila dopady vln veder na zranitelné skupiny lidí – obrovský nárůst úmrtnosti během vln horka je zaznamenán například u lidí se schizofrenií[1], nebezpečné jsou i pro těhotné nebo ty, kdo se léčí s vysokým tlakem či ledvinami, jelikož některé léky na vysoký tlak snižují pocit žízně, čímž zvyšují riziko vzniku dehydratace. „Zásadní roli v ochraně před negativními dopady vedra hraje kvalita bydlení a čistota vzduchu. Vedle péče o veřejný prostor je důležité také to, abychom o prevenci zdravotních problémů během horka se svými pacienty komunikovali my lékaři, “uvedla Kšírová.
Bourne se věnovala propojení ztráty biologické rozmanitosti s lidským zdravím. Velký dopad na ztrátu biodiverzity má současný potravinový systém. „Pokud uděláme jednoduché změny v jídelníčku, jaké třeba skrze ‚Zdravý talíř, zdravá planeta‘ ušil na míru českému prostředí WWF [Světový fond na ochranu přírody – pozn.], významně podpoříme šetrnější způsob zemědělství a zároveň zabráníme vývoji civilizačních chorob,“ doporučila Bourne.
Matoušková upozornila na fakt, že plasty jsou fosilními produkty s náloží chemického znečištění. Jmenovala chemická aditiva přidávaná do plastů a patřící do skupiny endokrinních a metabolických disruptorů. Na webináři zdůraznila mj. nebezpečnost bisfenolů a ftalátů a jejich souvislost s nádory endokrinních tkání, syndromem polycystických vaječníků či poklesem množství spermií[2].
Hlavní cíl projektu Zdraví a klimatická změna představuje příprava vzdělávacího modulu pro studující na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na něj naváže e-learningový kurz pro praktické lékaře a lékařky. Projekt financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy.
Poznámky
[1] https://doi.org/10.1029/2022GH000729
[2] https://doi.org/10.1093/humupd/dmac035
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
