Tiskové zprávy
Arnika: Krajští politici chtějí prosadit velkou spalovnu odpadů, recyklaci a kompostování nedali šanci
11. ledna 2012 | Arnika
Už za týden mají krajští a komunální politici v Řídícím výboru Integrovaného systému nakládání s odpady kraje Vysočina (ISNOV) (1) rozhodnout o podobě nakládání s odpady v kraji. „Od začátku je přitom jasné, k jaké variantě se zpracovatel studie přikloní. Jednoduchá hra s čísly ve vyhodnocení variant (2) vyzněla ve prospěch velké spalovny odpadů. Varianta intenzivnější recyklace odpadů a kompostování vytříděných biodpadů přitom nebyla řádně rozpracována a vyšla jako druhá nejhorší. Varianta spalovny odpadu je naopak nejpodrobněji zpracovanou částí dokumentu. Považujeme tento závěr za zmanipulovaný a neobjektivní,“ hodnotí konečnou podobu ISNOVu vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Pokud krajské zastupitelstvo a zastupitelstva obcí ISNOV schválí, nic už nebude bránit rozpohybování mašinerie vedoucí ke stavbě spalovny odpadů ve Žďáru nad Sázavou nebo v Jihlavě s kapacitou až 150 000 tun spáleného odpadu ročně. Tamní občané od kraje přitom nedostali prakticky žádnou možnost uplatnit svůj názor.
„Na podobný postup, který bral v potaz názor veřejnosti až v posledních fázích rozhodování, jsme narazili i v případech dalších krajů, kde se rozhodovalo či rozhoduje o výstavbě nových spaloven odpadů – Libereckém, Plzeňském či Moravskoslezském. Oslovili jsme proto občanská sdružení z těchto krajů a vytvořili jsme celostátní petici „Nespalujme, recyklujme!“ (3), jejíž základ vznikl po jednom z jednání o ISNOVu právě zde v Jihlavě. Sběr podpisů pod tuto petici zahajujeme právě dnes,“ říká Matěj Man ze sdružení Arnika. „Nabízíme tak široké veřejnosti možnost vyjádřit svůj názor připojením podpisu pod celostátní petici zaměřenou také na alternativní nakládání s odpady,“ dodal Matěj Man.
Ke spalování odpadů má Arnika několik zásadních výhrad. První z nich je, že odpady spálením nezmizí, jen se přetransformují do odpadních plynů, odpadních vod, popele a popílku, které obsahují toxické látky. Po spálení jedné tuny odpadů zbude vždy zhruba třetina tuny v podobě strusky, popela a popílků. „Ty se sice používají ve stavebnictví, ale například nedávný problém s dálnicí do Ostravy, v jejímž tělese skončil nehomogenní odpad se struskou a ta se potom zvlnila, snad pomůže nastavit pro tuto praxi přísnější pravidla,“ dokumentuje jeden z problémů souvisejících se spalováním odpadů Petrlík. Stejného efektu zmenšení množství odpadů lze dosáhnout i jejich lepší recyklací a kompostováním biodpadů vytříděných už v domácnostech. Spalovny jsou problematické i z hlediska znečištění ovzduší (3). „I přesto se politici obecně kloní k podpoře spaloven odpadů, protože vypadají na první pohled jako jednodušší řešení,“ uzavírá Petrlík.
Mnoho lidí o plánované spalovně vůbec neví, a pokud už řídící výbor o svých plánech informuje, pak zaznívají samá pozitiva. Arnika se i prostřednictvím své kampaně zaměřené na alternativy ke spalování odpadů pokouší občanům i zastupitelům ukázat, že se nerozhoduje pouze o variantách spalovat, nebo skládkovat. Existují šetrnější varianty a systémy. Pro příklad dobré praxe nakládání s odpadem ostatně není nutné chodit daleko, nabízí se zkušenost z obce Vyskytná nad Jihlavou.
„V obci jsme v roce 2011 zavedli pytlový sběr tříděného odpadu (plasty, papír a nápojový karton) z důvodu snížení počtu vývozů popelnic na směsný komunální odpad. V roce 2011 došlo ke snížení oproti roku 2010 o 678 popelnic, což je tedy téměř jedna plná popelnice na hlavu za rok. Do tohoto sběru se zapojilo cca 44 % obyvatel a bylo vytříděno 1845 pytlů. Navíc jsme v obci zavedli komunitní kompostování, které k tomuto snížení také výrazně přispělo. A v neposlední řadě jsme místní základní školu zapojili do dvou programů na sběr použitých elektrozařízení,“ říká místostarosta Vyskytné nad Jihlavou Václav Vacek. „Očekávám snížení poplatku pro občany a tím pádem i konec dotování likvidace komunálního odpadu z rozpočtu obce nad rámec vybraných poplatků, zavedení komunitního kompostování i ve zbývajících třech obcích, a hlavně masivnější a kvalitnější třídění,“ dodal Václav Vacek.
Příloha a další informace:
1) Historie rozhodování o ISNOV:
Řídící výbor, jenž byl jmenován z řad zástupců obcí kraje Vysočina, kteří měli zájem se podílet na přípravě ISNOV, zasedl poprvé v srpnu roku 2010. Začalo se jednat o novém krajském integrovaném systému nakládání s odpadem, který poslouží jako osnova pro odpadovou politiku Vysočiny pro další období. Do pracovní skupiny byli také oficiálně přizváni zástupci z řad nevládních organizací a odborníků, kteří tvoří tzv. poradní výbor. Ten však nemá v pracovní skupině prakticky žádnou pravomoc.
Účast zástupců poradního výboru na jednání ISNOV je omezena. O klíčových aktivitách se jedná za zavřenými dveřmi. O tom, že se kraj vydá cestou detailního rozpracování varianty velké spalovny odpadů na úkor šetrnějších alternativ jako jsou podpora kompostování či zvýšená recyklace a předcházení vzniku odpadu, se rozhodlo hlasováním členů řídícího výboru. Hlasovací pravomoc však byla dána pouze obcím nad určitý počet obyvatel.
2) Tabulka ze studie ISNOV zpracované firmou FITE, a.s., dále v příloze, ukazuje, jak byly vyhodnoceny jednotlivé varianty. Varianta č. 7 – vyšší vytřídění odpadů, vyšší míra jejich recyklace a zvýšení kompostování biologicky rozložitelného odpadu - získala například v části celkové environmentální přijatelnosti jen 2 body, zatímco velká spalovna bodů 6.
3) Petice „Nespalujme, recyklujme!“ je ke stažení zde: http://arnika.org/petice-nespalujme-recyklujme
4) Spalovny odpadů zatěžují životní prostředí celou řadou škodlivin. Nejčastěji jsou spojovány s dioxiny, látkami nebezpečnými již ve stopových koncentracích. Dioxiny poškozují imunitní a hormonální systém člověka, nejtoxičtější z nich je karcinogenní. Jejich účinky se v plné šíři projevily ve Vietnamu. Byly v pesticidech použitých americkou armádou k vymýcení džungle. Vznikají také spalováním chlorovaných látek (např. PVC). Moderní spalovny mají sice již filtry, které výrazně snižují jejich koncentraci v kouři, stále však zůstávají v popílcích z čištění spalin a mohou se z nich uvolňovat. Dioxiny jsou jen špičkou ledovce. Američtí vědci K. Jay a L. Stieglitz identifikovali v roce 1995 v emisích ze spaloven odpadů 192 těkavých organických látek – řada z nich je rakovinotvorných (např. bromdichlorfenol, benzen, hexachlorbenzen ad.). Submikronové prachové částice ze spaloven na sebe vážou širokou škálu toxických látek: kromě chlorovaných uhlovodíků to jsou i různé bromované uhlovodíky (včetně chlorovaných a bromovaných dioxinů), polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy. Tento koktejl představuje velice nebezpečnou složku ovzduší v okolí spaloven odpadů. Spalovny jsou také významnými zdroji emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého anebo chlorovodíku a fluorovodíku.
Více o spalovnách odpadů:
http://arnika.org/spalovny-odpadu
http://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/Ke_stazeni/spalovny-celek-05.pdf
Arnika také zřídila stránky o spalovnách odpadů v Jihlavě, které bude průběžně aktualizovat:
http://arnika.org/spalovny-odpadu-v-jihlave
„Na podobný postup, který bral v potaz názor veřejnosti až v posledních fázích rozhodování, jsme narazili i v případech dalších krajů, kde se rozhodovalo či rozhoduje o výstavbě nových spaloven odpadů – Libereckém, Plzeňském či Moravskoslezském. Oslovili jsme proto občanská sdružení z těchto krajů a vytvořili jsme celostátní petici „Nespalujme, recyklujme!“ (3), jejíž základ vznikl po jednom z jednání o ISNOVu právě zde v Jihlavě. Sběr podpisů pod tuto petici zahajujeme právě dnes,“ říká Matěj Man ze sdružení Arnika. „Nabízíme tak široké veřejnosti možnost vyjádřit svůj názor připojením podpisu pod celostátní petici zaměřenou také na alternativní nakládání s odpady,“ dodal Matěj Man.
Ke spalování odpadů má Arnika několik zásadních výhrad. První z nich je, že odpady spálením nezmizí, jen se přetransformují do odpadních plynů, odpadních vod, popele a popílku, které obsahují toxické látky. Po spálení jedné tuny odpadů zbude vždy zhruba třetina tuny v podobě strusky, popela a popílků. „Ty se sice používají ve stavebnictví, ale například nedávný problém s dálnicí do Ostravy, v jejímž tělese skončil nehomogenní odpad se struskou a ta se potom zvlnila, snad pomůže nastavit pro tuto praxi přísnější pravidla,“ dokumentuje jeden z problémů souvisejících se spalováním odpadů Petrlík. Stejného efektu zmenšení množství odpadů lze dosáhnout i jejich lepší recyklací a kompostováním biodpadů vytříděných už v domácnostech. Spalovny jsou problematické i z hlediska znečištění ovzduší (3). „I přesto se politici obecně kloní k podpoře spaloven odpadů, protože vypadají na první pohled jako jednodušší řešení,“ uzavírá Petrlík.
Mnoho lidí o plánované spalovně vůbec neví, a pokud už řídící výbor o svých plánech informuje, pak zaznívají samá pozitiva. Arnika se i prostřednictvím své kampaně zaměřené na alternativy ke spalování odpadů pokouší občanům i zastupitelům ukázat, že se nerozhoduje pouze o variantách spalovat, nebo skládkovat. Existují šetrnější varianty a systémy. Pro příklad dobré praxe nakládání s odpadem ostatně není nutné chodit daleko, nabízí se zkušenost z obce Vyskytná nad Jihlavou.
„V obci jsme v roce 2011 zavedli pytlový sběr tříděného odpadu (plasty, papír a nápojový karton) z důvodu snížení počtu vývozů popelnic na směsný komunální odpad. V roce 2011 došlo ke snížení oproti roku 2010 o 678 popelnic, což je tedy téměř jedna plná popelnice na hlavu za rok. Do tohoto sběru se zapojilo cca 44 % obyvatel a bylo vytříděno 1845 pytlů. Navíc jsme v obci zavedli komunitní kompostování, které k tomuto snížení také výrazně přispělo. A v neposlední řadě jsme místní základní školu zapojili do dvou programů na sběr použitých elektrozařízení,“ říká místostarosta Vyskytné nad Jihlavou Václav Vacek. „Očekávám snížení poplatku pro občany a tím pádem i konec dotování likvidace komunálního odpadu z rozpočtu obce nad rámec vybraných poplatků, zavedení komunitního kompostování i ve zbývajících třech obcích, a hlavně masivnější a kvalitnější třídění,“ dodal Václav Vacek.
Příloha a další informace:
1) Historie rozhodování o ISNOV:
Řídící výbor, jenž byl jmenován z řad zástupců obcí kraje Vysočina, kteří měli zájem se podílet na přípravě ISNOV, zasedl poprvé v srpnu roku 2010. Začalo se jednat o novém krajském integrovaném systému nakládání s odpadem, který poslouží jako osnova pro odpadovou politiku Vysočiny pro další období. Do pracovní skupiny byli také oficiálně přizváni zástupci z řad nevládních organizací a odborníků, kteří tvoří tzv. poradní výbor. Ten však nemá v pracovní skupině prakticky žádnou pravomoc.
Účast zástupců poradního výboru na jednání ISNOV je omezena. O klíčových aktivitách se jedná za zavřenými dveřmi. O tom, že se kraj vydá cestou detailního rozpracování varianty velké spalovny odpadů na úkor šetrnějších alternativ jako jsou podpora kompostování či zvýšená recyklace a předcházení vzniku odpadu, se rozhodlo hlasováním členů řídícího výboru. Hlasovací pravomoc však byla dána pouze obcím nad určitý počet obyvatel.
2) Tabulka ze studie ISNOV zpracované firmou FITE, a.s., dále v příloze, ukazuje, jak byly vyhodnoceny jednotlivé varianty. Varianta č. 7 – vyšší vytřídění odpadů, vyšší míra jejich recyklace a zvýšení kompostování biologicky rozložitelného odpadu - získala například v části celkové environmentální přijatelnosti jen 2 body, zatímco velká spalovna bodů 6.
3) Petice „Nespalujme, recyklujme!“ je ke stažení zde: http://arnika.org/petice-nespalujme-recyklujme
4) Spalovny odpadů zatěžují životní prostředí celou řadou škodlivin. Nejčastěji jsou spojovány s dioxiny, látkami nebezpečnými již ve stopových koncentracích. Dioxiny poškozují imunitní a hormonální systém člověka, nejtoxičtější z nich je karcinogenní. Jejich účinky se v plné šíři projevily ve Vietnamu. Byly v pesticidech použitých americkou armádou k vymýcení džungle. Vznikají také spalováním chlorovaných látek (např. PVC). Moderní spalovny mají sice již filtry, které výrazně snižují jejich koncentraci v kouři, stále však zůstávají v popílcích z čištění spalin a mohou se z nich uvolňovat. Dioxiny jsou jen špičkou ledovce. Američtí vědci K. Jay a L. Stieglitz identifikovali v roce 1995 v emisích ze spaloven odpadů 192 těkavých organických látek – řada z nich je rakovinotvorných (např. bromdichlorfenol, benzen, hexachlorbenzen ad.). Submikronové prachové částice ze spaloven na sebe vážou širokou škálu toxických látek: kromě chlorovaných uhlovodíků to jsou i různé bromované uhlovodíky (včetně chlorovaných a bromovaných dioxinů), polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy. Tento koktejl představuje velice nebezpečnou složku ovzduší v okolí spaloven odpadů. Spalovny jsou také významnými zdroji emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého anebo chlorovodíku a fluorovodíku.
Více o spalovnách odpadů:
http://arnika.org/spalovny-odpadu
http://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/Ke_stazeni/spalovny-celek-05.pdf
Arnika také zřídila stránky o spalovnách odpadů v Jihlavě, které bude průběžně aktualizovat:
http://arnika.org/spalovny-odpadu-v-jihlave
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
