Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Krkonošské muzeum v Jilemnici vystavuje Václava Jansu
Na pět desítek pláten věhlasného malíře Václava Jansy (1859-1913) vystavuje Krkonošské muzeum v Jilemnici. Motivem k naší výstavě byl obrovský a velmi kvalitní obraz Slap Labe v Krkonoších (olej, plátno, 350 x 450 cm, r. 1890), malovaný pro Jana hraběte Harracha, který zdobí schodiště jilemnického zámku.
Pomyslnou anketu o tom, co lidem říká jméno Václav Jansa lze uvést zjednodušeným tvrzením, že jde o toho po Chittussim, co je lepší než Liebscher a starší než Mařákovci. Nynější výstavou bychom rádi představili komorní výběr z jeho početného krajinářského souboru, a to obrazy i kresby, jen s letmou připomínkou Jansových městských vedut.
"Nejsem jistě sám, kdo si vzpomene na svůj první dojem ze vstupu na hlavní schodiště harrachovského zámku v Jilemnici, kde naproti sobě visí dvě vskutku obří plátna velikánů naší krajinomalby Františka Kavána a Václava Jansy. Zatímco Kaván zvolil pro nezvykle pojatou oponu divadelníků v Křížlicích pohled na jedno z klíčových krkonošských panoramat, vybral si Jansa záběr zacílenější a velmi dramatický - Slap Labe v Krkonoších. Jedná se o největší Jansův autorský obraz a je tak vlastně přirozené, že vzpomínkovou výstavu k již odeznělému stému výročí umělcovy smrti pořádá právě Krkonošské muzeum v Jilemnici," říká Michal Zachař, odborník na výtvarné umění.
V panoramatu umělců přelomu 19. a 20. století se na Jansu téměř vždy zapomíná. Patřil přitom již za svého života k vyhledávaným krajinářům, vedutistům a ilustrátorům. Jeho práce byly soustavně již od sklonku osmdesátých let vystavovány, uveřejňovány v časopisech a také kupovány. Jansa ovládal spolehlivě malířské řemeslo, dokázal přitom variovat svůj výtvarný projev podle zadání, a možná i proto byl také úspěšným pedagogem. Z jeho díla bývá vysoce ceněn soubor akvarelů s motivy ze staré Prahy, v nichž mistrovsky zachytil mizející kouty starobylého souměstí. Obdobně - po nebývalém úspěchu zakázky pražského městského muzea - pracoval pro Plzeň a v průběhu víc jak tří dekád své pilné tvorby zachytil architektonicky malebné kouty i v Českém Krumlově, Písku, Jindřichově Hradci, Táboře, Sušici, Pardubicích a na desítkách dalších štací. Tyto vesměs komorně formátované akvarely vynikají popisnou kresbou a náladovou barevností, jejíž sličnost bystře odhadli nakladatelé a tiskaři, začínající posléze až houfně vydávat nejprve jednotlivé kusy a pak i celé řady či tematické soubory. Je tak paradoxem, že rozsahem obrovský výtvarný odkaz Václava Jansy komentuje Tomanův slovník roku 1947 pouhým jedním sloupkem a nedávno vydaná Nová encyklopedie dokonce pouhými třemi větami. I proto je nanejvýš potřebné pokusit se alespoň v malém rozsahu o zpřítomnění části Jansovy tvorby, tentokrát především krajinářské.
Výstava v Krkonošském muzeum v Jilemnici potrvá až do 27. dubna 2014. Otevřeno je denně od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin mimo pondělí. K výstavě byl vydán velmi kvalitní katalog. Další informace najdete také na stránkách www.kmjilemnice.cz.
Pomyslnou anketu o tom, co lidem říká jméno Václav Jansa lze uvést zjednodušeným tvrzením, že jde o toho po Chittussim, co je lepší než Liebscher a starší než Mařákovci. Nynější výstavou bychom rádi představili komorní výběr z jeho početného krajinářského souboru, a to obrazy i kresby, jen s letmou připomínkou Jansových městských vedut.
"Nejsem jistě sám, kdo si vzpomene na svůj první dojem ze vstupu na hlavní schodiště harrachovského zámku v Jilemnici, kde naproti sobě visí dvě vskutku obří plátna velikánů naší krajinomalby Františka Kavána a Václava Jansy. Zatímco Kaván zvolil pro nezvykle pojatou oponu divadelníků v Křížlicích pohled na jedno z klíčových krkonošských panoramat, vybral si Jansa záběr zacílenější a velmi dramatický - Slap Labe v Krkonoších. Jedná se o největší Jansův autorský obraz a je tak vlastně přirozené, že vzpomínkovou výstavu k již odeznělému stému výročí umělcovy smrti pořádá právě Krkonošské muzeum v Jilemnici," říká Michal Zachař, odborník na výtvarné umění.
V panoramatu umělců přelomu 19. a 20. století se na Jansu téměř vždy zapomíná. Patřil přitom již za svého života k vyhledávaným krajinářům, vedutistům a ilustrátorům. Jeho práce byly soustavně již od sklonku osmdesátých let vystavovány, uveřejňovány v časopisech a také kupovány. Jansa ovládal spolehlivě malířské řemeslo, dokázal přitom variovat svůj výtvarný projev podle zadání, a možná i proto byl také úspěšným pedagogem. Z jeho díla bývá vysoce ceněn soubor akvarelů s motivy ze staré Prahy, v nichž mistrovsky zachytil mizející kouty starobylého souměstí. Obdobně - po nebývalém úspěchu zakázky pražského městského muzea - pracoval pro Plzeň a v průběhu víc jak tří dekád své pilné tvorby zachytil architektonicky malebné kouty i v Českém Krumlově, Písku, Jindřichově Hradci, Táboře, Sušici, Pardubicích a na desítkách dalších štací. Tyto vesměs komorně formátované akvarely vynikají popisnou kresbou a náladovou barevností, jejíž sličnost bystře odhadli nakladatelé a tiskaři, začínající posléze až houfně vydávat nejprve jednotlivé kusy a pak i celé řady či tematické soubory. Je tak paradoxem, že rozsahem obrovský výtvarný odkaz Václava Jansy komentuje Tomanův slovník roku 1947 pouhým jedním sloupkem a nedávno vydaná Nová encyklopedie dokonce pouhými třemi větami. I proto je nanejvýš potřebné pokusit se alespoň v malém rozsahu o zpřítomnění části Jansovy tvorby, tentokrát především krajinářské.
Výstava v Krkonošském muzeum v Jilemnici potrvá až do 27. dubna 2014. Otevřeno je denně od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin mimo pondělí. K výstavě byl vydán velmi kvalitní katalog. Další informace najdete také na stránkách www.kmjilemnice.cz.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
