MŽP ČR: Kůrovec v NP Šumava je plně pod kontrolou

"MŽP zcela odmítá informace o znepokojivém vývoji v NP Šumava jako nepodložené a neoprávněné. Situaci v NP věnujeme maximální pozornost a provádíme všechna opatření k zamezení kůrovcové kalamity v sousedních hospodářských lesích. Ujišťujeme všechny vlastníky okolních lesů, že jejich obavy jsou zbytečné," říká tiskový mluvčí a ředitel odboru vnějších vztahů Jakub Kašpar.

"Lesům v NP Šumava věnuje zvýšenou pozornost i Česká inspekce životního prostředí. Situaci aktivně sledovala v minulých letech a po rekognoskačním letu 31.7.2008 provedla následující den terénní šetření na významném území národního parku. Obranná opatření uplatněná v boji s lýkožroutem smrkovým jsou na území mimo bezzásahových zón NP Šumava realizována příkladným způsobem, včetně jejich odpovídajícího počtu," potvrzuje Vladimír Dolejský, ředitel odboru ochrany lesa ČIŽP.

„Opatření proti kůrovci, prováděná v NP Šumava jsou velmi důsledná. Až 70% výměry lesů uvnitř NP tvoří jakési vnitřní „ochranné“ pásmo, kde probíhají aktivní zásahy proti kůrovci i formou kácení napadených stromů. Zpracování těchto stromů běží bez potíží. Na kritických místech jsou rozestavěny lapáky a feromonové lapače, které odchytí až 80 % jedinců z každé populace lýkožroutů,“ říká ředitel NP Šumava František Krejčí.

Lapáků, lapačů a dalších zařízení proti šíření kůrovce bylo v parku rozmístěno více než 20 000. V některých částech národního parku je lýkožrout huben také postřiky suspenzí s houbou Beauveria bassiana, která je jeho přirozeným nepřítelem, ale nenapadá žádné další živočichy ani rostliny. Správci parku podrobně sledují vývoj populací kůrovce, provádějí hydrometeorologická měření a spolupracují s předními českými odborníky. Péče o park je koordinována i se sousedním NP Bavorský les.

Výzvy k plošnému kácení v nejcennějších partiích národního parku jsou z hlediska ochrany přírody i turistického ruchu velmi nebezpečné, protože by v konečném důsledku pravděpodobne vedly ke kompletní destrukci zdejších lesnich ekosystémů. Takové zásahy vždy vedou k větší nestabilitě lesa, který podléhá dalšímu následnému poškození větrem. Přirozená obnova horských smrčin v místech, kde došlo před 10 – 15 lety k uschnutí stromového patra naopak dokazuje, že se zde úspěšně obnovuje přirozený les. Ten je - narozdíl od uměle vysazovaného lesa - mnohem odolnější vůči větru i kůrovci. MŽP i Správa NP zároveň otevírají park turistům - některá dosud nepřístupná místa klidových území, od srpna se pořádají výpravy s průvodcem a je připraveno i několik nouzových nocležišť.