Tiskové zprávy
ČMMJ: Lesní zvěř má pykat za chyby ekoaktivistů a lesních hospodářů
Ekoaktivisté a lesní hospodáři po letech bojů našli společnou řeč a společného nepřítele. Je jím lesní zvěř. Přílepkem k lesnímu zákonu se snaží vyvlastnit majitelům pozemků a myslivcům právo rozhodovat ve svých honitbách o zvěři s cílem zvěř na celém území vybít.
Ironické rčení „zabij bobra, zachráníš strom“ získává v těchto dnech zcela nový rozměr. Poslanci TOP09 a Pirátů předložili do třetího čtení lesního zákona vyvlastňovací přílepek, kterým se mění zákon o myslivosti. Nově by o hospodaření se zvěří neměli rozhodovat vlastníci pozemků a uživatelé honiteb (myslivci), ale stát. Cílem je genocida lesní zvěře v celém Česku údajně v zájmu obnovy kůrovcem zdecimovaných lesů.
1) Navrhovaná změna je nepotřebná
Motivací pro návrh mají být obrovské škody, které údajně přemnožená zvěř působí. Ničím nepodložený, avšak do úmoru opakovaný odhad říká 7 miliard korun. To je však naprosto nesmyslné číslo. Státní podnik Lesy ČR, který pečuje o téměř polovinu tuzemských lesů, vyčíslil škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů korun, o rok později dokonce na pouhých 19 milionů korun. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů při Národní inventarizaci lesů zjistil v roce 2004 poškození zvěří u 11,4 % stromů, v roce 2015 poškození pouze u 10,5 % stromů. Tvrdá data tedy ukazují, že objem škod vyjádřený ve stromech i v penězích setrvale klesá. Návrh tedy není potřebný.
2) Cílem návrhu je genocida spárkaté zvěře v Česku
Předkladatelé považují za viníka neschopnosti obnovy lesů zvěř. Tvrdí, že zvěř je přemnožená a chtějí státu uložit povinnost řídit myslivecké hospodaření – pochopitelně s účelem stavy zvěře radikálně snížit, tj. tisíce kusů volně žijící zvěře jednoduše zabít.
3) Návrh vyvlastňuje vlastníkům pozemků právo rozhodovat
Součástí návrhu je zásah do Ústavou chráněného práva na majetek. Ve prospěch státu zbavuje 420 000 občanů ČR – vlastníků pozemků (a to dokonce i těch, kde žádný les nebyl) práva rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou vlastníci smět mít na svém pozemku.
4) Návrh poškodí myslivost i stát
Dojde-li ke genocidě spárkaté zvěře, ztratí všechny myslivecky hospodařící subjekty jediný zdroj příjmu kromě vlastních prostředků. Provoz myslivosti nebude z čeho zaplatit. Nebude péče o zvěř, ochrana silnic ani dětské kroužky pro 10 000 dětí. Všichni pronajímatelé honiteb včetně státu přijdou ročně o zhruba půl miliardy korun z nájmů honiteb.
5) Návrh vyvlastňuje právo rozhodovat, ale odpovědnost nechává na myslivcích
Stát má mít rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří. Pokud ale myslivci plán dodrží, nemohou nadále vlastníkům lesů a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. Ať odpovědnost nese ten, kdo rozhoduje.
6) Návrh obchází demokratické principy
Vyvlastňovací přílepek byl k návrhu zákona připojen až těsně před třetím čtením tak, aby o něm byla vyloučena veřejná, odborná a do značné míry i poslanecká diskuze. Návrh s tak zásadními dopady však v demokratickém státě nemůže legislativním procesem procházet tímto způsobem. Co bude příště? Hrstka poslanců se rozhodne zakázat tučná jídla? Osobní auta? Zbraně? Svobodu slova?
Za poslaneckou iniciativou stojí především Hnutí Duha, které po letech vzájemných bojů našlo společné nepřátele s některými lesními hospodáři. Těmi nepřáteli jsou lesní zvěř, myslivci a soukromé vlastnictví. V zájmu ochrany lesů má být lesní zvěř vybita, myslivost ekonomicky zlikvidována a soukromé vlastnictví vyvlastněno státem. Je však Hnutí Duha tím, komu by měli poslanci naslouchat?
„Bylo to právě Hnutí Duha reprezentované svým dnešním mluvčím v této problematice Jaromírem Bláhou, které prosazovalo bezzásahová řešení (= neřešení) kůrovcové kalamity na Šumavě. Odtud se kůrovec rozšířil po většině ČR a zdecimoval významnou část smrkových porostů,“ nebere si servítky místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Červenka a pokračuje: „Tak to dopadá, když přírodu chrání aktivisté. Je nutné se ptát, co celou touto velmi dobře marketingově připravenou kůrovcovou akcí sledují, když jsou ochotni obětovat zvěř,“ konstatuje smutně Červenka.
Zvěř, myslivci ani vlastníci pozemků nenesou za chybná rozhodnutí ekologických aktivistů odpovědnost, naopak. Jsou to myslivci, kdo je obvykle povolán do boje jako poslední záchrana před ekologickou katastrofou (například lov kormoránů). Jsou to myslivci, kdo se ze všech sil snaží udržet životaschopné populace zajíců, bažantů, koroptví. Jsou to myslivci, kdo investuje miliony dobrovolnických hodin a bez nadsázky miliardy korun ze svých vlastních prostředků do ochrany a obnovy české přírody, lesy nevyjímaje.
Českomoravská myslivecká jednota si je vědoma lokálně zvýšených stavů zvěře, které místně neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Nebrání se ani diskuzi o souladu mezi stavem lesů a početními stavy spárkaté zvěře. Tyto subjektivní problémy však mají jiná než navrhovaná řešení a především je nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuze.
Ironické rčení „zabij bobra, zachráníš strom“ získává v těchto dnech zcela nový rozměr. Poslanci TOP09 a Pirátů předložili do třetího čtení lesního zákona vyvlastňovací přílepek, kterým se mění zákon o myslivosti. Nově by o hospodaření se zvěří neměli rozhodovat vlastníci pozemků a uživatelé honiteb (myslivci), ale stát. Cílem je genocida lesní zvěře v celém Česku údajně v zájmu obnovy kůrovcem zdecimovaných lesů.
1) Navrhovaná změna je nepotřebná
Motivací pro návrh mají být obrovské škody, které údajně přemnožená zvěř působí. Ničím nepodložený, avšak do úmoru opakovaný odhad říká 7 miliard korun. To je však naprosto nesmyslné číslo. Státní podnik Lesy ČR, který pečuje o téměř polovinu tuzemských lesů, vyčíslil škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů korun, o rok později dokonce na pouhých 19 milionů korun. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů při Národní inventarizaci lesů zjistil v roce 2004 poškození zvěří u 11,4 % stromů, v roce 2015 poškození pouze u 10,5 % stromů. Tvrdá data tedy ukazují, že objem škod vyjádřený ve stromech i v penězích setrvale klesá. Návrh tedy není potřebný.
2) Cílem návrhu je genocida spárkaté zvěře v Česku
Předkladatelé považují za viníka neschopnosti obnovy lesů zvěř. Tvrdí, že zvěř je přemnožená a chtějí státu uložit povinnost řídit myslivecké hospodaření – pochopitelně s účelem stavy zvěře radikálně snížit, tj. tisíce kusů volně žijící zvěře jednoduše zabít.
3) Návrh vyvlastňuje vlastníkům pozemků právo rozhodovat
Součástí návrhu je zásah do Ústavou chráněného práva na majetek. Ve prospěch státu zbavuje 420 000 občanů ČR – vlastníků pozemků (a to dokonce i těch, kde žádný les nebyl) práva rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou vlastníci smět mít na svém pozemku.
4) Návrh poškodí myslivost i stát
Dojde-li ke genocidě spárkaté zvěře, ztratí všechny myslivecky hospodařící subjekty jediný zdroj příjmu kromě vlastních prostředků. Provoz myslivosti nebude z čeho zaplatit. Nebude péče o zvěř, ochrana silnic ani dětské kroužky pro 10 000 dětí. Všichni pronajímatelé honiteb včetně státu přijdou ročně o zhruba půl miliardy korun z nájmů honiteb.
5) Návrh vyvlastňuje právo rozhodovat, ale odpovědnost nechává na myslivcích
Stát má mít rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří. Pokud ale myslivci plán dodrží, nemohou nadále vlastníkům lesů a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. Ať odpovědnost nese ten, kdo rozhoduje.
6) Návrh obchází demokratické principy
Vyvlastňovací přílepek byl k návrhu zákona připojen až těsně před třetím čtením tak, aby o něm byla vyloučena veřejná, odborná a do značné míry i poslanecká diskuze. Návrh s tak zásadními dopady však v demokratickém státě nemůže legislativním procesem procházet tímto způsobem. Co bude příště? Hrstka poslanců se rozhodne zakázat tučná jídla? Osobní auta? Zbraně? Svobodu slova?
Za poslaneckou iniciativou stojí především Hnutí Duha, které po letech vzájemných bojů našlo společné nepřátele s některými lesními hospodáři. Těmi nepřáteli jsou lesní zvěř, myslivci a soukromé vlastnictví. V zájmu ochrany lesů má být lesní zvěř vybita, myslivost ekonomicky zlikvidována a soukromé vlastnictví vyvlastněno státem. Je však Hnutí Duha tím, komu by měli poslanci naslouchat?
„Bylo to právě Hnutí Duha reprezentované svým dnešním mluvčím v této problematice Jaromírem Bláhou, které prosazovalo bezzásahová řešení (= neřešení) kůrovcové kalamity na Šumavě. Odtud se kůrovec rozšířil po většině ČR a zdecimoval významnou část smrkových porostů,“ nebere si servítky místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Červenka a pokračuje: „Tak to dopadá, když přírodu chrání aktivisté. Je nutné se ptát, co celou touto velmi dobře marketingově připravenou kůrovcovou akcí sledují, když jsou ochotni obětovat zvěř,“ konstatuje smutně Červenka.
Zvěř, myslivci ani vlastníci pozemků nenesou za chybná rozhodnutí ekologických aktivistů odpovědnost, naopak. Jsou to myslivci, kdo je obvykle povolán do boje jako poslední záchrana před ekologickou katastrofou (například lov kormoránů). Jsou to myslivci, kdo se ze všech sil snaží udržet životaschopné populace zajíců, bažantů, koroptví. Jsou to myslivci, kdo investuje miliony dobrovolnických hodin a bez nadsázky miliardy korun ze svých vlastních prostředků do ochrany a obnovy české přírody, lesy nevyjímaje.
Českomoravská myslivecká jednota si je vědoma lokálně zvýšených stavů zvěře, které místně neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Nebrání se ani diskuzi o souladu mezi stavem lesů a početními stavy spárkaté zvěře. Tyto subjektivní problémy však mají jiná než navrhovaná řešení a především je nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuze.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
