Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Lesnická pochůzka
Správa KRNAP dnes uspořádala pro odbornou veřejnost lesnickou pochůzku. Více než 100 lesníků prakticky z celé republiky se sešlo ve Vrchlabí, aby se následně vydali po stopách České jednoty lesnické z roku 1906 po trase Vrchlabí, Špindlerova bouda, bouda U Bílého Labe, Hříběcí a Husí boudy.
V roce 1855 pořádala Česká jednota lesnická od 5. 8. do 8. 8. svou hlavní schůzi ve městě Vrchlabí. Podnikli dvoudenní vycházku na území panství Vrchlabí, Maršov a Jilemnice. V roce 1906 hraběte Rudolfa Morzína napadlo porovnat stav lesa oproti roku 1855 a svolal do Krkonoš lesní úředníky z celého Saska. Tak vznikla tradice lesnických pochůzek. Dnešní pochůzka se uskutečnila po 100 letech, během kterých krkonošské lesy prošly řadou rozsáhlých změn.
Na programu pochůzky bylo několik zastávek spojených s představením činností, které Správa KRNAP v krkonošských lesích provádí. Oficiální zahájení bylo u pamětního kamene holandské nadace Face (mezi Špindlerovou a Petrovou boudou), která v minulých letech finančně pomáhala zalesnit imisemi poškozené Krkonoše. Za jejího přispění se podařilo překonat jedno z nejsložitějších období pro krkonošskou přírodu. Bez této pomoci by obnova lesů neprobíhala tak intenzivně a s použitím zcela nových postupů a technologií. Dalším tématem byla těžební činnost. Bylo zopakováno, že hospodaření v národních parcích má jiná pravidla než v hospodářských lesích. Pojem „těžba“ v národním parku není spojen s finančním ziskem. Většina těžebních zásahů řeší chybná opatření z minulosti. Na mnoha místech národního parku jsou dnes přehoustlé stejnověké smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Náprava je možná pouze pomocí těžebních zásahů. Těžební činnost proto sehrává příznivou a nezastupitelnou roli ve snaze o obnovu lesních ekosystémů. Veškeré tyto snahy je nutno chápat jako dlouhodobé. Na Čertově strouze se lesníci věnovali vodním tokům a hrazenářským dílům, která zde naši předci postavili. Správa KRNAP na svém území spravuje přes 550 km vodotečí. Při vydatných srážkách je práce našich předků i naše dostatečně prověřována, což potvrdily i nedávné povodně. Praxe ukazuje, že o vodní toky je třeba pečovat, zejména čistit koryta, pečovat o břehové porosty a jejich skladbu nebo likvidovat splaveniny a vývraty. Po přesunu na Hříběcí boudy se lesníci seznámili s managementovými opatřeními prováděnými na lučních enklávách.
Význam dnešní lesnické pochůzky tkví ve výměně zkušeností a v prezentaci lesnických postupů, které jsou v národním parku velice odlišné v porovnání s hospodářskými lesy. Pracovníci odboru péče o les jsou přesvědčeni, že až naši následovníci za 100 let budou pořádat další lesnickou pochůzku, budou s naší dnešní prací spokojeni.
V roce 1855 pořádala Česká jednota lesnická od 5. 8. do 8. 8. svou hlavní schůzi ve městě Vrchlabí. Podnikli dvoudenní vycházku na území panství Vrchlabí, Maršov a Jilemnice. V roce 1906 hraběte Rudolfa Morzína napadlo porovnat stav lesa oproti roku 1855 a svolal do Krkonoš lesní úředníky z celého Saska. Tak vznikla tradice lesnických pochůzek. Dnešní pochůzka se uskutečnila po 100 letech, během kterých krkonošské lesy prošly řadou rozsáhlých změn.
Na programu pochůzky bylo několik zastávek spojených s představením činností, které Správa KRNAP v krkonošských lesích provádí. Oficiální zahájení bylo u pamětního kamene holandské nadace Face (mezi Špindlerovou a Petrovou boudou), která v minulých letech finančně pomáhala zalesnit imisemi poškozené Krkonoše. Za jejího přispění se podařilo překonat jedno z nejsložitějších období pro krkonošskou přírodu. Bez této pomoci by obnova lesů neprobíhala tak intenzivně a s použitím zcela nových postupů a technologií. Dalším tématem byla těžební činnost. Bylo zopakováno, že hospodaření v národních parcích má jiná pravidla než v hospodářských lesích. Pojem „těžba“ v národním parku není spojen s finančním ziskem. Většina těžebních zásahů řeší chybná opatření z minulosti. Na mnoha místech národního parku jsou dnes přehoustlé stejnověké smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Náprava je možná pouze pomocí těžebních zásahů. Těžební činnost proto sehrává příznivou a nezastupitelnou roli ve snaze o obnovu lesních ekosystémů. Veškeré tyto snahy je nutno chápat jako dlouhodobé. Na Čertově strouze se lesníci věnovali vodním tokům a hrazenářským dílům, která zde naši předci postavili. Správa KRNAP na svém území spravuje přes 550 km vodotečí. Při vydatných srážkách je práce našich předků i naše dostatečně prověřována, což potvrdily i nedávné povodně. Praxe ukazuje, že o vodní toky je třeba pečovat, zejména čistit koryta, pečovat o břehové porosty a jejich skladbu nebo likvidovat splaveniny a vývraty. Po přesunu na Hříběcí boudy se lesníci seznámili s managementovými opatřeními prováděnými na lučních enklávách.
Význam dnešní lesnické pochůzky tkví ve výměně zkušeností a v prezentaci lesnických postupů, které jsou v národním parku velice odlišné v porovnání s hospodářskými lesy. Pracovníci odboru péče o les jsou přesvědčeni, že až naši následovníci za 100 let budou pořádat další lesnickou pochůzku, budou s naší dnešní prací spokojeni.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
