KDU-ČSL: Lidovci prosadili i z opozičních řad pětistovku za vychované dítě, lepší ochranu životního prostředí nebo možnost oddlužení společnosti

I když podle slov premiéra opozice nic nedělá, lidovci stojí za několika pozitivními změnami, které se v Parlamentu podařilo prosadit. Počínaje exekuční novelou a „Milostivým létem“, přes záchranu dětských skupin, až po příspěvek 500 korun měsíčně k důchodu navíc za každé vychované dítě.

Jednou z nejvýraznějších změn je novela exekučního řádu, za kterou stojí poslanec KDU-ČSL a předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný se skupinou dalších poslanců. „Naše lidovecké „Milostivé léto“ může pomoci až čtvrt milionu dlužníků. S ohledem na více než čtyři miliony exekucí a bezmála 750 tisíc lidí v exekuci je toto reálná šance, jak se s částí nahromaděných exekucí vypořádat,“ uvedl Výborný, který rovněž stojí za zamezením zadlužování dětí a mladistvých. „Nyní jsou za všechny dluhy dítěte do 13 let odpovědní rodiče nebo zákonní zástupci. A případné dluhy od 13 let výše musí mladý dospělý splácet jen do výše svého majetku,“ vysvětlil Marek Výborný.

Lidovci rozumí rodičům
Lidovecké zákonodárkyně pak stojí za zachováním současného modelu dětských skupin. „Dětské skupiny jsou od roku 2014 fungující součástí služeb pro pracující rodiče s malými dětmi. Pomáhají rodičům slaďovat pracovní a rodinný život, vyhovují potřebám dětí i rodičů, jsou alternativou k přeplněným školkám. Nejsou potřeba jen ve velkých městech, ale i na malých obcích, kde někdy není možné zřídit mateřskou školu. Rodiče tak mají možnost výběru státního či soukromého zařízení pro své děti. Zkrátka toho, co vyhovuje potřebě dítěti a rodiny,“ uvedla lidovecká poslankyně Pavla Golasowská s tím, že schválení zákona zabránilo transformaci na původní socialistický model, který navrhovala ministryně Maláčová a jenž vycházel z teorie, aby rodiče co nejrychleji dali děti do jeslí a šli odvádět daně.

Díky lidovcům mohou zároveň rodiče se třemi a více dětmi dál využívat daňový bonus na všechny děti bez omezení, což pomůže hlavně větším rodinám. Za zmínku pak stojí také lidovecký návrh na uzákonění příspěvku 500 korun k měsíčnímu důchodu za každé vychované dítě. „Náš současný důchodový systém bohužel dosud nijak nezohledňoval rodiče a osoby, které vychovaly děti coby budoucí přispěvatele do důchodového systému. Jsme rádi, že se to povedlo změnit. Mrzí nás ale, že tento návrh neprošel už v roce 2018 a museli jsem čekat do té doby, než si náš návrh přivlastnila ministryně Maláčová,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. Na rozdíl od vlády pak lidovci na rodiče nezapomněli ani v době nejtvrdší pandemie, kdy se zasadili o zvýšení ošetřovného.

Sněmovna vyšla vstříc také lidem s hendikepem a schválila novelu poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a jeho kolegů, kterým se mění zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který mimo jiné zjednodušuje postup pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením. Novela se dotýká také rodin, které se starají o dítě či o blízkého dospělého s poruchou autistického spektra. Rodiny autistů totiž nemohly čerpat příspěvek na pořízení osobního automobilu, ač taková rodina prakticky nemá šanci cestovat veřejnou dopravou. Nyní mají nárok na příspěvek od státu. „Rodiny autistů si zaslouží být v rámci cestování soběstačné. A nemusí se jednat jen o cesty k lékaři, ale také se potřebují dostavit na úřady nebo si zajet na výlet," uvedl Kaňkovský.

Zachránili jsem obecní výdaje
Jelikož během pandemie dělal kabinet Andreje Babiše jeden přešlap za druhým, opozice musela hlídat i rozpočty samotných měst a obcí, po kterých vláda chtěla, aby se spolupodílely na kompenzacích pro podnikatele. „Dotace jsou velkou administrativní zátěží pro celý státní aparát, starosty a hejtmany a je jednodušší jim ty peníze nechat! Jsem rád, že nespravedlnost byla napravena a obce a města dostaly na obyvatele kompenzaci 1200 korun,“ radoval se v červnu minulého roku předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Nemáme žádnou planetu B
Dobrá věc se podařila také v rámci ochrany životního prostředí. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zachránil 44 hektarů nejlepší zemědělské půdy u Hněvotína na Olomoucku, která by byla jinak zbytečně využita pro stavbu tzv. národního biomedicínského a biotechnologického centra. „Ochrana životního prostředí a té nejlepší půdy, na které se má hospodařit, je pro mě jedna z těch nejdůležitějších hodnot. Potřebujeme ji ochránit nejen pro sebe, ale musíme ji předávat i našim potomkům. Betonu se totiž ještě fakt nikdo nenajedl,“ řekl lidovecký předseda, který chce v příštím volebním období ochranu vody a půdy dostat do ústavy. Předseda KDU-ČSL se zasloužil i o restart zelené energetiky v České republice. „Příští vlády konečně budou moci vyhlásit aukční podporu i pro solární elektrárny. Sněmovnou v září prošla senátní verze novely zákona o podporovaných zdrojích, která dala šanci právě i restartu solární energetiky,“ upřesnil Jurečka s tím, že koalice SPOLU chce do roku 2025 vystavět nová fotovoltaická zařízení na sto tisících střech.

Opozice pracuje a vláda blokuje
Bohužel 70 % opozičních tisků, kde má KDU-ČSL nějaký otisk, byla zamítnuta nebo je zaseklá v legislativním procesu. Zároveň je třeba připomenout, že část tisků vláda pouze opsala a podala jako svůj vládní návrh. Lidovečtí poslanci však chtějí dílčí návrhy prosazovat i v příštím volebním období. Marian Jurečka chce například snížit důchody komunistickým pohlavárům nebo urychlit výstavbu některých prioritních dopravních staveb. Poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská a první místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková zas dlouhodobě pracují na zpřesnění legislativní definice domácího násilí a znásilnění tak, aby oběti byly co nejvíce chráněny a například Vít Kaňkovský chce znovelizovat Zákoník práce tak, aby jasně definoval a upravil práci z domova.

„Pokud se dostaneme do Sněmovny i v příštím období, chceme stát hlavně na straně rodin,“ uvedl Jurečka s tím, že v rámci koalice SPOLU pak lidovci akcentují i udržitelný život a ochranu životního prostředí.