Správa KRNAP: Mapa republiky roztála

V Krkonoších skončila zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě minulé teplé dny a přeháňky rozpustily i poslední zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. V letošním roce zde odborníci ze Správy KRNAP naměřili pouhých 9,6 metru sněhové vrstvy oproti běžné výšce přes 13 metrů. Maximální mocnost naměřili v zimní sezoně 1999/2000, kdy zde bylo 15,7 metru.

„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už jedenáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. „Poslední letošní měření jsme dělali 31. května. Tehdy byla rozloha sněhového pole 0,33 ha, průměrná výška byla 1–3 metry a jeho maximum bylo 4,5 m,“ dodal Miroslav Válek, referent GIS Správy KRNAP. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve ale s použitím technologie GPS, kdy přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají odborníci nejpřesnější možná data.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté, a začali mu začali přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní turista nepodívá.