Metropole Zličín : Materiály, které by měly být v každé udržitelné šatní skříni

Udržitelná móda je pojem, který se skloňuje již delší dobu. Vhledem k tomu o jak obsáhlé téma jde, může občas působit těžce pochopitelně nebo příliš složitě. Nenechte se ale odradit, nemusí to být vždy věda! Stylistka nákupního centra Metropole Zličín Barbora Havlíková vás provede úplným základem, na kterém lze jednoduše stavět – materiály.
Řekněte bavlně jasné NE! Zvolte raději bio alternativu
Bavlna, přestože se jedná o přírodní rostlinné vlákno, je materiálem, který devastuje životní prostředí zdaleka nejvíce. K růstu, a to je její většina pěstována z geneticky modifikovaných semen, totiž vyžaduje použití mnoha pesticidů a hnojiv, jejichž molekuly zůstávají na oblečení a mohou být příčinou kožních problémů. Dalším negativním dopadem je její extrémní náročnost na vodu. K vyprodukování jednoho bavlněného trička je zapotřebí neskutečných 2650 litrů vody, což je ekvivalent čtyřiceti sprchování. „Proto se výrobci snaží najít alternativní způsob, jak vytvářet bavlněné výrobky šetrněji vůči životnímu prostředí. Vy tak v obchodech můžete najít Biobavlnu – značku, která otevřeně informuje o původu bavlny. V ideálním případě má bavlna certifikát GOTS neboli Global Organic Textile Standard,“ vysvětluje Barbora Havlíková.


Lyocell je hvězda, druhé housle hraje viskóza
Tyto materiály jsou označovány jako polopřírodní, protože jsou sice vyráběny z přírodních dřevin, pro získání vláken k výrobě oblečení je ale nutné je upravit. Viskóza je vyráběna ze dřeva, ale pro zjemnění vláken je potřeba použit chemikálie. Díky přírodnímu původu je sice na nošení příjemnější než umělá vlákna, více se ale mačká a na rozdíl od hedvábí a bavlny časem slábne, nevydrží mnoho praní a má tendence se během něj srážet.



Lyocell má oproti klasické viskóze vylepšené vlastnosti a vyšší trvanlivost. Zdrojem dřeva pro jeho výrobu je především eukalyptus, který rychle roste, není třeba ho zavlažovat, hnojit ani ošetřovat proti škůdcům. Navíc roste i v místech, která nejsou vhodná pro zemědělství a jeho produkce tedy nesoupeří s produkcí potravin. Zpracování lyocellu probíhá v uzavřeném oběhu – prakticky všechna chemie je zachycována a znovu využita. Nedochází tedy k jejímu úniku a znečišťování životního prostředí. I proto je aktuálně hvězdou udržitelné módy. „Jeho kvalita se samozřejmě promítá do ceny a aby vám kousek z lyocellu dlouho vydržel, je potřeba o něj dobře pečovat. Perte ho šetrně, pozor na přeplňování bubnu pračky a ždímání, které by vlákno polámalo. U lyocellu se dost často můžete setkat i s onačením Tencel, což je registrovaná značka pro lyocell,“ radí stylistka.


Síla bambusu
Další polopřírodní materiál, který je oblíbený pro svou jemnost a oproti viskóze i velkou udržitelnost. Během svého rychlého růstu bambus nepotřebuje tolik vody ani chemické pesticidy či hnojiva. Pokud jde o udržitelnost samotného výrobního procesu, je však většina bambusu zpracovávána stejně jako viskóza, tedy chemicky. Oproti lyocellu (Tencelu) je to tedy kompromis. Navíc bambusová vlákna mají antibakteriální účinky, a i proto je často najdeme ve volnočasovém či sportovním oblečení.



Pozor na polyester
Umělá vlákna používaná pro výrobu oblečení z polyesteru jsou výsledkem průmyslového výrobního procesu, během kterého je do nich transformována ropa. Vlákna jsou ve výsledku sice velmi jemná až hedvábná, ale ve skutečnosti tvořená plasty. „Takové oblečení se často žmolkuje, zadrhává se, elektrizuje a absorbuje pachy, navíc se v něm člověk i více potí. To vše je pak kompenzováno častým praním, protože umělý materiál se nedá vyvětrat, a jeho životnost tak rychle klesá,“ říká Barbora Havlíková. Ve srovnání s přírodními materiály může být výhodou polyesteru nižší mačkavost, i proto se často objevuje ve směsích například s vlnou. V rámci udržitelnosti můžete v kolekcích najít recyklovaný polyester, který se získává roztavením stávajícího plastu a jeho opětovným spřádáním na textilní vlákna. „Recyklovaný polyester v důsledku zabraňuje, aby plasty skončily na skládce nebo v oceánu, dává tak druhý život materiálu, který není biologicky rozložitelný. To ale nic nemění na tom, že je to stále umělý materiál,“ uzavírá stylistka.