Tiskové zprávy
MŽP ČR: Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb. ke komplexní obnově tepelné elektrárny Prunéřov II. Realizace projektu podstatně sníží emise škodlivých látek, které ohrožují zdraví obyvatel ústeckého regionu. Podmínky vydání stanoviska současně zajišťují, že bude dosažena i nejvyšší možná ochrana klimatu.
„Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad složitý. Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu,“ řekla ministryně životního prostředí Rut Bízková.
Zásadním východiskem pro vydání takového stanoviska je fakt, že projekt splnil všechny formální a věcné náležitosti a významně zlepší kvalitu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu, neboť dojde k podstatnému snížení emisí znečišťujících látek. Ve srovnání s provozem stávajících bloků bude elektrárna Prunéřov po komplexní obnově vypouštět o 32 % méně emisí oxidu siřičitého (SO2), o 26 % méně oxidů dusíku (NOX) a o 41 % méně tuhých znečišťujících látek (za dobu životnosti elektrárny do roku 2035).
Proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí (tzv. proces EIA) byl zahájen v červnu roku 2008. Vydání souhlasného stanoviska v zásadní podobě připravil Odbor posuzování vlivů na životní prostředí MŽP v prosinci roku 2009. Ministerstvo si poté vyžádalo jako nadstandardní doplnění i nezávislý posudek mezinárodní konzultační společnosti DNV.
Nová ministryně životního prostředí Rut Bízková po svém nástupu do funkce prozkoumala formální správnost celého procesu a navrženého stanoviska. V zájmu posouzení jeho relevantnosti se rovněž setkala se zástupci místní samosprávy z měst a obcí v okolí Prunéřova, s reprezentanty odborových svazů, s klimatologem RNDr. Janem Pretelem, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu, i se zástupci ekologických organizací Hnutí Duha a Ekologický právní servis.
Souhlasné stanovisko, které dnes odbor posuzování vlivů na životní prostředí MŽP vydal, zohledňuje všechny informace shromážděné během procesu EIA. Správnost procesu EIA potvrdila i nezávislá studie mezinárodní konzultační společnosti DNV.[1] Celkový vliv realizace záměru na životní prostředí a na zdraví obyvatel bude tedy při splnění všech podmínek stanoviska z lokálního i globálního hlediska nejlepším možným řešením pro životní prostředí a zdraví lidí.[2]
Poznámky:
[1] Studie konzultační společnosti DNV konstatovala, že navrhovaný projekt splňuje většinu požadavků na použití nejlepších dostupných technik. Našla jen dvě odchylky.
V prvním případě šlo o to, že navrhovaný záměr má mít účinnost 40 %, tedy méně než 42 %, která by odpovídala využití nejlepších dostupných technik. Navrhovaná technika s účinností 40 % způsobí, že elektrárna ročně vyprodukuje o 205 082 tun oxidu uhličitého (CO2) více. Tento plyn nemá bezprostřední vliv na lidské zdraví, avšak patří mezi tzv. skleníkové plyny, které ovlivňují zemské klima. Ministerstvo tedy zařadilo do podmínek, v rámci nichž je kladné stanovisko vydáno, i požadavek na to, aby elektrárenská společnost ČEZ snížila produkci oxidu uhličitého o toto množství dalšími opatřeními, např. zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech. Toto snížení musí být uskutečněno nad rámec jiných zákonem daných požadavků. Tímto způsobem bude fakticky dosaženo celkově stejné bilance v emisích CO2.
Druhou odchylkou akcentovou konzultační společností DNV byl fakt, že navrhovaný projekt měl stanoven emisní limit pro oxid uhelnatý (CO) ve výši 250 mg/m3, zatímco nejlepší dostupné techniky nepřekročí limit 200 mg/m3. Ve vydaném stanovisku EIA je přísnější limit 200 mg/m3 vyžadován.
[2] Stanovisko EIA je odborným podkladem, který musí mít povolující úřad (v tomto případě stavební a krajský úřad) k dispozici jako podklad pro své rozhodování. Stanovisko EIA není rozhodnutím o realizaci či nerealizaci záměru.
„Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad složitý. Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu,“ řekla ministryně životního prostředí Rut Bízková.
Zásadním východiskem pro vydání takového stanoviska je fakt, že projekt splnil všechny formální a věcné náležitosti a významně zlepší kvalitu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu, neboť dojde k podstatnému snížení emisí znečišťujících látek. Ve srovnání s provozem stávajících bloků bude elektrárna Prunéřov po komplexní obnově vypouštět o 32 % méně emisí oxidu siřičitého (SO2), o 26 % méně oxidů dusíku (NOX) a o 41 % méně tuhých znečišťujících látek (za dobu životnosti elektrárny do roku 2035).
Proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí (tzv. proces EIA) byl zahájen v červnu roku 2008. Vydání souhlasného stanoviska v zásadní podobě připravil Odbor posuzování vlivů na životní prostředí MŽP v prosinci roku 2009. Ministerstvo si poté vyžádalo jako nadstandardní doplnění i nezávislý posudek mezinárodní konzultační společnosti DNV.
Nová ministryně životního prostředí Rut Bízková po svém nástupu do funkce prozkoumala formální správnost celého procesu a navrženého stanoviska. V zájmu posouzení jeho relevantnosti se rovněž setkala se zástupci místní samosprávy z měst a obcí v okolí Prunéřova, s reprezentanty odborových svazů, s klimatologem RNDr. Janem Pretelem, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu, i se zástupci ekologických organizací Hnutí Duha a Ekologický právní servis.
Souhlasné stanovisko, které dnes odbor posuzování vlivů na životní prostředí MŽP vydal, zohledňuje všechny informace shromážděné během procesu EIA. Správnost procesu EIA potvrdila i nezávislá studie mezinárodní konzultační společnosti DNV.[1] Celkový vliv realizace záměru na životní prostředí a na zdraví obyvatel bude tedy při splnění všech podmínek stanoviska z lokálního i globálního hlediska nejlepším možným řešením pro životní prostředí a zdraví lidí.[2]
Poznámky:
[1] Studie konzultační společnosti DNV konstatovala, že navrhovaný projekt splňuje většinu požadavků na použití nejlepších dostupných technik. Našla jen dvě odchylky.
V prvním případě šlo o to, že navrhovaný záměr má mít účinnost 40 %, tedy méně než 42 %, která by odpovídala využití nejlepších dostupných technik. Navrhovaná technika s účinností 40 % způsobí, že elektrárna ročně vyprodukuje o 205 082 tun oxidu uhličitého (CO2) více. Tento plyn nemá bezprostřední vliv na lidské zdraví, avšak patří mezi tzv. skleníkové plyny, které ovlivňují zemské klima. Ministerstvo tedy zařadilo do podmínek, v rámci nichž je kladné stanovisko vydáno, i požadavek na to, aby elektrárenská společnost ČEZ snížila produkci oxidu uhličitého o toto množství dalšími opatřeními, např. zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech. Toto snížení musí být uskutečněno nad rámec jiných zákonem daných požadavků. Tímto způsobem bude fakticky dosaženo celkově stejné bilance v emisích CO2.
Druhou odchylkou akcentovou konzultační společností DNV byl fakt, že navrhovaný projekt měl stanoven emisní limit pro oxid uhelnatý (CO) ve výši 250 mg/m3, zatímco nejlepší dostupné techniky nepřekročí limit 200 mg/m3. Ve vydaném stanovisku EIA je přísnější limit 200 mg/m3 vyžadován.
[2] Stanovisko EIA je odborným podkladem, který musí mít povolující úřad (v tomto případě stavební a krajský úřad) k dispozici jako podklad pro své rozhodování. Stanovisko EIA není rozhodnutím o realizaci či nerealizaci záměru.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk