Tiskové zprávy
Děti Země: Miroslav Patrik: Třetí referendum
5. června 2024 | Děti Země
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o dalším úsilí občanů Brna zachovat nádraží v centru města, který vyšel v časopise A2 (05.06.2024).
V Brně se již asi sto let řeší nejvhodnější poloha hlavního železničního nádraží. Většina politiků města z různých důvodů už více než dvacet let prosazuje posun nádraží asi o jeden kilometr na jih k řece Svratce. Řada aktivních občanů spolu s desítkami nezávislých odborníků ale tvrdí, že stávající poloha v centru města s velkým uzlem veřejné dopravy je pro lidi nejvýhodnější.
Motivací k přesunu je prý zastaralý technický stav a esovitý tvar stávajícího kolejiště (který lze samozřejmě změnit) a rozvoj tzv. Jižního centra, jež se má proměnit v multifunkční obytnou čtvrť. Stát by tedy za desítky miliard korun postavil nové nádraží na „zelené louce“, což by bylo výhodné pro stavební firmy, a dále by vysoce zhodnotil pozemky v jeho okolí, které získali různí soukromí developeři.
Veřejnost se ale s nápadem brněnské politicko-podnikatelské klaky nesmířila, takže když v únoru 2004 nabyl účinnosti zákon o místním referendu, sesbírala od března do července téměř 25 tisíc podpisů na vyhlášení prvního brněnského referenda. To pak neproběhlo společně s volbami do krajského zastupitelstva, jak bylo plánováno, ale účelově týden předtím, a navíc bylo pouze jednodenní. Účast kolem 25 procent voličů nestačila – k tomu, aby bylo referendum platné a závazné, by muselo přijít aspoň 50 procent voličů. Nicméně 86 procent hlasujících bylo pro zachování nádraží v centru.
Občané Brna svůj odpor nevzdali a v roce 2014 sesbírali téměř 27 tisíc podpisů na vyhlášení druhého referenda. Zastupitelstvo však jeho vyhlášení v říjnu 2014 spolu s komunálními volbami zamítlo, takže proběhlo až s krajskými volbami o dva roky později. Třebaže minimální účast pro platnost referenda byla snížena na 35 procent, ani tentokrát nepřišel dostatečný počet voličů. Pro nádraží v centru se ale i tehdy vyslovilo přes 80 procent hlasujících.
Vláda v červenci 2018 schválila přesun nádraží za 43 miliard korun, z nichž Brno má zaplatit 2,3 miliardy korun. S výstavbou se prý mohlo začít už kolem roku 2020. Po šesti letech se ale náklady zvýšily na 60 miliard a realizace se posunula na období po roce 2032.
Odpůrci se ovšem stále necítí poraženi. Letos v květnu začali sbírat podpisy za vyhlášení třetího plebiscitu, který by měl proběhnout spolu s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. A jelikož tyto volby mívají druhou nejvyšší účast po volbě prezidentské, očekává se, že požadovaných 35 procent voličů tentokrát dorazí.
Zákon o místním referendu je sice spíše šitý na míru obcím a menším městům, ale v lednu 2013 byl úspěšně použit i v krajském městě, a sice v Plzni. Tamní obyvatelé v lednu 2013 zamítli výstavbu obchodního domu na místě bývalého kulturáku.
Snad to napotřetí v Brně vyjde a plebiscitu se zúčastní potřebné množství lidí. Pak by byla šance, že nádraží zůstane v centru a bude modernizováno ve prospěch cestujících.
V Brně se již asi sto let řeší nejvhodnější poloha hlavního železničního nádraží. Většina politiků města z různých důvodů už více než dvacet let prosazuje posun nádraží asi o jeden kilometr na jih k řece Svratce. Řada aktivních občanů spolu s desítkami nezávislých odborníků ale tvrdí, že stávající poloha v centru města s velkým uzlem veřejné dopravy je pro lidi nejvýhodnější.
Motivací k přesunu je prý zastaralý technický stav a esovitý tvar stávajícího kolejiště (který lze samozřejmě změnit) a rozvoj tzv. Jižního centra, jež se má proměnit v multifunkční obytnou čtvrť. Stát by tedy za desítky miliard korun postavil nové nádraží na „zelené louce“, což by bylo výhodné pro stavební firmy, a dále by vysoce zhodnotil pozemky v jeho okolí, které získali různí soukromí developeři.
Veřejnost se ale s nápadem brněnské politicko-podnikatelské klaky nesmířila, takže když v únoru 2004 nabyl účinnosti zákon o místním referendu, sesbírala od března do července téměř 25 tisíc podpisů na vyhlášení prvního brněnského referenda. To pak neproběhlo společně s volbami do krajského zastupitelstva, jak bylo plánováno, ale účelově týden předtím, a navíc bylo pouze jednodenní. Účast kolem 25 procent voličů nestačila – k tomu, aby bylo referendum platné a závazné, by muselo přijít aspoň 50 procent voličů. Nicméně 86 procent hlasujících bylo pro zachování nádraží v centru.
Občané Brna svůj odpor nevzdali a v roce 2014 sesbírali téměř 27 tisíc podpisů na vyhlášení druhého referenda. Zastupitelstvo však jeho vyhlášení v říjnu 2014 spolu s komunálními volbami zamítlo, takže proběhlo až s krajskými volbami o dva roky později. Třebaže minimální účast pro platnost referenda byla snížena na 35 procent, ani tentokrát nepřišel dostatečný počet voličů. Pro nádraží v centru se ale i tehdy vyslovilo přes 80 procent hlasujících.
Vláda v červenci 2018 schválila přesun nádraží za 43 miliard korun, z nichž Brno má zaplatit 2,3 miliardy korun. S výstavbou se prý mohlo začít už kolem roku 2020. Po šesti letech se ale náklady zvýšily na 60 miliard a realizace se posunula na období po roce 2032.
Odpůrci se ovšem stále necítí poraženi. Letos v květnu začali sbírat podpisy za vyhlášení třetího plebiscitu, který by měl proběhnout spolu s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. A jelikož tyto volby mívají druhou nejvyšší účast po volbě prezidentské, očekává se, že požadovaných 35 procent voličů tentokrát dorazí.
Zákon o místním referendu je sice spíše šitý na míru obcím a menším městům, ale v lednu 2013 byl úspěšně použit i v krajském městě, a sice v Plzni. Tamní obyvatelé v lednu 2013 zamítli výstavbu obchodního domu na místě bývalého kulturáku.
Snad to napotřetí v Brně vyjde a plebiscitu se zúčastní potřebné množství lidí. Pak by byla šance, že nádraží zůstane v centru a bude modernizováno ve prospěch cestujících.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
