https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/myslivecka-jednota-myslivecka-latina-cmmj-mystifikuje-verejnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Myslivecká jednota - myslivecká latina: ČMMJ mystifikuje veřejnost

30. března 2001 | Hnutí DUHA
Českomoravská myslivecká jednota v kampani za prosazení svého návrhu nového zákona mystifikuje veřejnost a poslance o jeho obsahu. Poukázalo na to Hnutí DUHA. Poslanecká sněmovna začne příští týden projednávat dva návrhy nového zákona o myslivosti. První vypracovala Českomoravská myslivecká jednota [1], druhý reprezentuje široký konsensus vlastníků lesů, obcí, ochránců přírody a zemědělců [2]. ČMMJ si ale ve svých veřejných vyjádřeních opakovaně vymýšlí body, které v návrhu zákona vůbec nejsou. Podobně mystifikuje v samotném tématu myslivosti - například odpovědnost za škody, způsobené uměle přemnoženou zvěří, svádí na turisty. "Někteří vlastníci chtějí využít příprav nového zákona k vlastnictví zvěře." (ČMMJ, Protext 23.2.2001) Podle návrhu zákona, který vlastníci lesů podporují [2], bude zvěř patřit státu, nikoli majiteli pozemku. Zákon klade povinnost zachovat stanovené minimální počty, nezbytné k běžnému životu a rozmnožování. "Škody nevznikají ani tak přezvěřenými revíry, ale především tlakem návštěvníků lesa. Zvěř je vyrušena ze svého klidu, shromažďuje se do některých oblastí a tam pak škodí." (Josef Hromas, předseda ČMMJ, Právo, 30.1.2001) Po roce 1955 došlo asi k desetinásobnému zvýšení stavu býložravé zvěře. Ekonomické ztráty lze vyčíslit částkou 250 tisíc Kč na jeden hektar poškozených porostů. Stát, občané a všichni vlastníci lesa přispívají na každou průměrnou honitbu částkou cca 100.000,- Kč ročně, to je zhruba 5000 korun na každého aktivního myslivce. "Nikoli prosté vyjmenování zvěře v zákoně, ale až úprava dob lovu vyhláškou povoluje odstřel jednotlivých druhů. Máme za to, že uvedením zvěře v zákoně o myslivosti se jí dostává zvýšené ochrany." (ČMMJ, Protext, 8.3.) Vyhláška k zákonu o myslivosti u některých zvláště chráněných druhů stanoví celoroční dobu lovu. Nebýt zákona na ochranu přírody, bylo by možné pouze na základě myslivecké legislativy střílet kriticky ohrožené živočichy jako například vydru, medvěda a vlka po celý rok. Nejedná se tedy o žádné zvýšení, ale naopak komplikaci jejich ochrany. "U chráněných druhů není uvedena žádná doba povoleného lovu. " (Josef Hromas, předseda ČMMJ, Právo, 30.1. 2001) Zákon dobu lovu nestanoví u žádného druhu, ty uvádí vyhláška. Orly mořské, vydry nebo jiné chráněné druhy ale zařazuje mezi jeleny, bažanty a další lovnou zvěř. "Co však v rámci EU platí, je Směrnice Rady číslo 79/409/EEC a číslo 92/43/EEC. Ty uvádějí seznam 181 chráněných druhů a podruhů ptáků, které jsou považovány (těmito Směrnicemi) za zvěř. " (ČMMJ, Protext, 8.3. 2001) Směrnice o ochraně volně žijících ptáků ve své příloze I obsahuje seznam 181 druhů ptáků, které musí požívat v rámci EU nejvyššího stupně ochrany (například všechny druhy orlů, skřivan lesní, datel černý, rorýs kaferský, ledňáček říční, lejsek šedý, plameňák růžový). Nejedná se tedy o výčet zvěře, ale o nejvíce ohrožené ptáky Evropy. "Praxe přesvědčivě ukázala, že pro úspěšný chov zvěře je 500 hektarů skutečným minimem." (ČMMJ,Protext, 26.2.) Areál, ve kterém se zvířata pohybují, pochopitelně není dán administrativní hranicí honitby. Ta vymezuje, kde smí lovci střílet, nikoli kudy chodí zvěř. Jiný prostor potřebuje k životu koroptev, jiný jelen. Formální ohraničení honitby proto nemá pro zvířata žádný význam. "Vycházíme-li z předpokladu, že chceme v užívané honitbě hospodařit s vlastní zvěří, aniž bychom ji nutili k nežádoucí příbuzenské plemenitbě, pak musíme mít ve stavu alespoň 60 kusů zvěře jednoho druhu.V opačném případě by docházelo k příbuzenské plemenitbě s důsledky degenerace, vedoucí k úplnému zániku druhu" (ČMMJ, Protext, 2.3. 2001) Zvířata naštěstí nemusí respektovat administrativní hranice honitby. I v různých honitbách žijí stejné druhy zvířat, takže počet šedesát kusů na jednu honitbu nemá se zachováním druhu a potřebnou genetickou rozmanitostí vůbec nic společného. I samotný údaj o minimální potřebě 60 ks zvířat pro zachování genetické rozmanitosti je chybný. Výzkumy populační genetiky ukazují, že nejmenší počet zvířat v populaci, kdy nedochází k tzv. genetickému driftu je 500 ks. "Vlivem přemnožení jedněch druhů by docházelo k úbytku jiných a kvalita i rozmanitost lesní zvěře by se tak radikálně snížila." (Milada Fabelová, ČMMJ, Respekt, 12.3. 2001) Populace predátorů (dravců a šelem) je přímo závislá na populaci kořisti. Pokud ubývá potravní nabídky, sníží se i početnost predátorů. Kvalita populace je naopak horší ve chvíli, kdy přirozený predátor chybí a přirozený výběr je nahrazen výběrem lidským. "Protože však veverka působí na semenech jehličnatých stromů značné škody, lesní podniky žádají orgány ochrany přírody o povolení jejího odlovu. Aby však bylo možné přemnožené a škodící veverky odlovit, musí to zákon umožnit. " (ČMMJ, Protex, 8.3.2001) Veverka patří mezi ohrožené druhy, její počty v přírodě dlouhodobě klesají. Tvrzení o značných škodách je proto přinejmenším nadsazené. "Navrhovaný myslivecký zákon poskytuje potřebnou ochranu i drobným vlastníkům." (ČMMJ, Protext, 23.2.2001) Ve skutečnosti zákon z pera Českomoravské myslivecké jednoty [1] práva drobných vlastníků drasticky omezuje. Na pozemcích menších než jeden hektar může úřad zřídit honitbu, aniž by se ptal majitele, vlastník také nebude dostávat žádné nájemné. "Zcela jistě žádným omezením vlastnických práv už není návrh, podle něhož právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují - tedy Lesy České republiky, Pozemkový fond ČR, Vojenské lesy a statky a správy národních parků - mají nejméně 75 % honiteb pronajmout." (ČMMJ, Protext, 27.2.2001) Myslivecký zákon připravený ČMMJ ale totéž nařizuje i obcím. "Pokud někdo bude mít oplocené políčko či zahrádku, není to honební pozemek.. Jestliže se na ně dostane postřelená zvěř, myslivec se musí o svém vstupu na tento pozemek dohodnout s majitelem." (Josef Hromas, předseda ČMMJ, Právo, 30. 1. 2001) Podle návrhu ČMMJ myslivec souhlas majitele nepotřebuje. Poznámky: [1] Návrh poslanců Jaroslava Palase (ČSSD), Jiřího Drdy (ODS), Jana Grůzy (KDU-ČSL), Josefa Mandíka (KSČM), Františka Brožíka (ČSSD), Pavla Höniga (ČSSD), Oldřicha Vojíře (ODS), Ludmily Müllerové (KDU-ČSL), Vojtěcha Filipa (KSČM), Petra Horta (ODS), Jaroslava Lobkowicze (KDU-ČSL), Vladimíra Doležala (ODS), Ladislava Skopala (ČSSD), Františka Chobota (ČSSD), Pavla Kováčika (KSČM), Taťány Jirousové (KSČM) a Václava Grulicha (ČSSD) na vydání zákona o myslivosti (sněmovní tisk č. 788) [2] Návrh poslanců Miloslava Kučery (ODS), Stanislava Němce (ODS), Libora Ambrozka (KDU-ČSL) a Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) na vydání zákona o myslivosti Kontakt: Hnutí DUHA, Bratislavská 31, 602 00 Brno tel.: 05/4521 4431, fax: 05/4521 4429 info@hnutiduha.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist