Tiskové zprávy
MŽP ČR: MŽP důrazně odmítá obvinění z nezákonnosti rozhodnutí Správy NP Šumava
Ministerstvo životního prostředí musí důrazně odmítnout obvinění z nezákonnosti rozhodnutí o omezení přístupnosti některých lokalit v Národním parku Šumava, která ve své včerejší tiskové zprávě publikovalo sdružení Šumava 21.
Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21 v tiskové zprávě obviňuje Správu NP Šumava z toho, že „v dubnu roku 2009 vydala ... sedm nařízení, jimiž omezila vstup návštěvníků na území parku ... v oblasti Smrčiny, Trojmezné, Vltavského luhu, Plesné a Poledníku, Křemelné, Horskokvildských a Modravských slatí“ a tvrdí, že tak učinila nezákonným způsobem, tedy mimo režim správního řízení.
„Správa národního parku jednala naprosto v souladu se zákonem. Ministerstvo celý její postup průběžně sledovalo a správci parku jej s námi také průběžně konzultovali. Celou věc jsme ostatně znovu prověřovali letos v srpnu na základě dopisu jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, kterým se na mě obrátil se stejnou obavou, již nyní vzneslo sdružení Šumava 21,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko. „Nevidím žádný důvod, proč by mělo ministerstvo rozhodnutí Správy NP Šumava měnit nebo dokonce rušit,“ dodal Miko.
Zákon o ochraně přírody a krajiny říká ve svém paragrafu 78 (odst. 3), že „Správy jsou oprávněny k vydání nařízení pro obvod své působnosti … není-li k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí. Návrh nařízení projedná správa s dotčenými obcemi…“. Paragraf 64 zákona k tomu dodává, že „hrozí-li poškozování území v národních parcích … zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí.“
Správa NP Šumava projednala návrh svých nařízení se samosprávami všech měst a obcí, kterých se dotýkají (podepsané protokoly z projednávání jsou uloženy v archívu Správy). Nařízení byla všemi obcemi, s výjimkou města Horní Planá, odsouhlasena bez výhrad nebo s drobnými připomínkami, které Správa akceptovala. Nařízení byla následně vyvěšena na úřední desce Správy po dobu 15 dnů i na elektronické úřední desce a Správa je znovu zaslala jednotlivým obcím k uveřejnění. „Správa parku tedy udělala bezezbytku vše, co jí zákon ukládá,“ říká Ladislav Miko.
Konkrétní důvody omezení vstupu jsou uvedeny v důvodové zprávě, která byla součástí spisu a je po celou dobu u Správy k nahlédnutí. „Navíc se důvody omezení samozřejmě diskutovaly při projednávání s dotčenými obcemi,“ říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Informace o územích s omezeným vstupem včetně grafického vymezení těchto území jsou k dispozici na oficiálních stránkách parku. Ze zde umístěných map je patrné, že tato území nejsou zcela nepřístupná a že jimi vede i značená turistická trasa. „Navíc většina těchto území je přístupná v doprovodu průvodce v rámci projektu Průvodci divočinou“, uzavírá náměstek Pelc.
Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21 v tiskové zprávě obviňuje Správu NP Šumava z toho, že „v dubnu roku 2009 vydala ... sedm nařízení, jimiž omezila vstup návštěvníků na území parku ... v oblasti Smrčiny, Trojmezné, Vltavského luhu, Plesné a Poledníku, Křemelné, Horskokvildských a Modravských slatí“ a tvrdí, že tak učinila nezákonným způsobem, tedy mimo režim správního řízení.
„Správa národního parku jednala naprosto v souladu se zákonem. Ministerstvo celý její postup průběžně sledovalo a správci parku jej s námi také průběžně konzultovali. Celou věc jsme ostatně znovu prověřovali letos v srpnu na základě dopisu jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, kterým se na mě obrátil se stejnou obavou, již nyní vzneslo sdružení Šumava 21,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko. „Nevidím žádný důvod, proč by mělo ministerstvo rozhodnutí Správy NP Šumava měnit nebo dokonce rušit,“ dodal Miko.
Zákon o ochraně přírody a krajiny říká ve svém paragrafu 78 (odst. 3), že „Správy jsou oprávněny k vydání nařízení pro obvod své působnosti … není-li k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí. Návrh nařízení projedná správa s dotčenými obcemi…“. Paragraf 64 zákona k tomu dodává, že „hrozí-li poškozování území v národních parcích … zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí.“
Správa NP Šumava projednala návrh svých nařízení se samosprávami všech měst a obcí, kterých se dotýkají (podepsané protokoly z projednávání jsou uloženy v archívu Správy). Nařízení byla všemi obcemi, s výjimkou města Horní Planá, odsouhlasena bez výhrad nebo s drobnými připomínkami, které Správa akceptovala. Nařízení byla následně vyvěšena na úřední desce Správy po dobu 15 dnů i na elektronické úřední desce a Správa je znovu zaslala jednotlivým obcím k uveřejnění. „Správa parku tedy udělala bezezbytku vše, co jí zákon ukládá,“ říká Ladislav Miko.
Konkrétní důvody omezení vstupu jsou uvedeny v důvodové zprávě, která byla součástí spisu a je po celou dobu u Správy k nahlédnutí. „Navíc se důvody omezení samozřejmě diskutovaly při projednávání s dotčenými obcemi,“ říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Informace o územích s omezeným vstupem včetně grafického vymezení těchto území jsou k dispozici na oficiálních stránkách parku. Ze zde umístěných map je patrné, že tato území nejsou zcela nepřístupná a že jimi vede i značená turistická trasa. „Navíc většina těchto území je přístupná v doprovodu průvodce v rámci projektu Průvodci divočinou“, uzavírá náměstek Pelc.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
