Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Na Ztraceném se o víkendu nepracovalo. Dnes se tam odkorňuje
15. srpna 2011 | Správa NP a CHKO Šumava
První část asanačních prací v lokalitě Na Ztraceném je u konce. Od 25. července, kdy tu práce související s kůrovcovou kalamitou tisíciletí začaly, tu správa parku asanovala více než pět tisíc stromů z celkových 130 tisíc, což představuje necelá čtyři procenta všech stromů na lokalitě. „Zhruba 4200 stromů se pokácelo, 1300 se odkornilo na stojato,“ říká Tomáš Fait, náměstek ředitele NP Šumava.
O víkendu se práce díky nepřízni počasí zastavily. Od pondělí už se Na Ztraceném stromy pouze odkorňují.
„I přes nezákonnou blokádu se dařilo splnit plán prací. Většinu kůrovcem napadených stromů jsme asanovali. Na zbytku stromů je kůrovec v takovém stádiu vývoje, že do zimy nevyletí a neohrozí tak další stromy,“ říká mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Území Na Ztraceném představuje jen 280 hektarů z 48 tisíc, o které správa parku pečuje. Přesto bylo od samého počátku terčem nepřiměřené politizace a medializace, i když mají asanační práce Na Ztraceném od začátku jasnou oporu v zákoně. Podpořilo je předběžné rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech i České inspekce životního prostředí.
Pomohlo počasí
Správě parku pomohlo v boji s kůrovcem i studené léto. Terénní pracovníci správy pravidelně monitorují stav kůrovce a jeho napadení plísněmi a parazity. Na několika místech zaznamenali tak vysoké procento uhynutí kůrovce ve stromech, že vedení správy rozhodlo pro zastavení kácení. Tak tomu bylo například v lokalitě Jezerní hřbet u Srní, nebo Gsenget u Prášil.
„V případě, že je kůrovec v různých stádiích vývoje pod kůrou stromů usmrcen plísněmi, houbami či viry, pak z tohoto stromu nehrozí výlet kůrovce a napadení dalších stromů. Z pohledu ochrany lesa je zbytečné strom kácet,“ popisuje náměstek Správy NP Šumava Jiří Mánek. V praxi to znamená, že stromy, ve kterých larvy kůrovce jiný parazit usmrtil, už zachránit nejdou. Kůrovce se ale nemusí obávat stovky dalších stromů. „Rozhodně ale nejde o to, že by příroda sama vyřešila problém s kůrovcem na Šumavě. Jedná se jen o několik dílčích lokalit,“ říká Mánek.
Zásah Na Ztraceném byl efektivní
Stejně jako na jiných lokalitách, kde asanuje kůrovcovou kalamitu, monitoruje správa parku parazitaci kůrovce i Na Ztraceném.
Množství parazity napadených lýkožroutů se zde momentálně pohybuje okolo deseti procent celkového množství na lokalitě.
Pro příklad - v lokalitě Jezerní hřbet se množství parazitovaných kůrovců blíží stu procentům. Parazitace kůrovce se tedy mění v závislosti na místě. Patogenům, které napadají kůrovce, svědčí místa, kde je vlhko a kde nedochází k přílišnému vysušování napadených stromů přímým osluněním či působením proudících větrů.
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
O víkendu se práce díky nepřízni počasí zastavily. Od pondělí už se Na Ztraceném stromy pouze odkorňují.
„I přes nezákonnou blokádu se dařilo splnit plán prací. Většinu kůrovcem napadených stromů jsme asanovali. Na zbytku stromů je kůrovec v takovém stádiu vývoje, že do zimy nevyletí a neohrozí tak další stromy,“ říká mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Území Na Ztraceném představuje jen 280 hektarů z 48 tisíc, o které správa parku pečuje. Přesto bylo od samého počátku terčem nepřiměřené politizace a medializace, i když mají asanační práce Na Ztraceném od začátku jasnou oporu v zákoně. Podpořilo je předběžné rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech i České inspekce životního prostředí.
Pomohlo počasí
Správě parku pomohlo v boji s kůrovcem i studené léto. Terénní pracovníci správy pravidelně monitorují stav kůrovce a jeho napadení plísněmi a parazity. Na několika místech zaznamenali tak vysoké procento uhynutí kůrovce ve stromech, že vedení správy rozhodlo pro zastavení kácení. Tak tomu bylo například v lokalitě Jezerní hřbet u Srní, nebo Gsenget u Prášil.
„V případě, že je kůrovec v různých stádiích vývoje pod kůrou stromů usmrcen plísněmi, houbami či viry, pak z tohoto stromu nehrozí výlet kůrovce a napadení dalších stromů. Z pohledu ochrany lesa je zbytečné strom kácet,“ popisuje náměstek Správy NP Šumava Jiří Mánek. V praxi to znamená, že stromy, ve kterých larvy kůrovce jiný parazit usmrtil, už zachránit nejdou. Kůrovce se ale nemusí obávat stovky dalších stromů. „Rozhodně ale nejde o to, že by příroda sama vyřešila problém s kůrovcem na Šumavě. Jedná se jen o několik dílčích lokalit,“ říká Mánek.
Zásah Na Ztraceném byl efektivní
Stejně jako na jiných lokalitách, kde asanuje kůrovcovou kalamitu, monitoruje správa parku parazitaci kůrovce i Na Ztraceném.
Množství parazity napadených lýkožroutů se zde momentálně pohybuje okolo deseti procent celkového množství na lokalitě.
Pro příklad - v lokalitě Jezerní hřbet se množství parazitovaných kůrovců blíží stu procentům. Parazitace kůrovce se tedy mění v závislosti na místě. Patogenům, které napadají kůrovce, svědčí místa, kde je vlhko a kde nedochází k přílišnému vysušování napadených stromů přímým osluněním či působením proudících větrů.
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
