Správa NP Šumava: Na Ztraceném se od dneška zintenzivnila práce související s likvidací kůrovcové kalamity

Správa Národního parku Šumava dále asanuje stromy v lokalitě Na Ztraceném. Momentálně je označeno zhruba 1500 stromů. Velká část se bude i nadále odkorňovat na stojato. Systém asanace tu připomene pavučinu, nebo šachovnici. Na Ztraceném v žádném případě nebudou vznikat holiny.

Správa Národního parku Šumava pokračuje v asanaci stromů v lokalitě Na Ztraceném. Podařilo se zde najít takovou variantu, která bude vůči přírodě co nejšetrnější a zároveň ekonomicky přijatelná.

„K metodě loupání na stojato další postup asanace, který je také šetrný k ochraně přírody," popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí NP Šumava s tím, že tato varianta povede k utlumení kůrovcové kalamity a přitom zde nedojde k žádným excesům.

Plošné rozložení systému asanace kůrovcové kalamity Na Ztraceném bude připomínat pavučinu, nebo šachovnici.

Skupina dělníků asanuje vždy maximálně patnáct stromů. „Na ni pak naváže část lesa, kde budeme pouze loupat na stojato. Tato část bude velká jako maximálně dvě výšky stromu, které na této lokalitě rostou," uvádí Pavel Pechoušek.

„Na Ztraceném v žádném případě nebudeme vytvářet holiny," důrazně dodává Pechoušek.

Momentálně je Na Ztraceném označeno asi 1500 stromů. Kolik jich ještě přibude nelze v tuto chvíli říct, vše bude záležet na počasí. Velká část z označených stromů se bude asanovat loupáním na stojato.

„Bylo by nešťastné, kdyby nám někdo chtěl bránit v takto šetrném tlumení kůrovce. Došlo by pak k jeho přemnožení a ze Šumavy by zbytečně zmizelo násobně víc stromů, než teď," uvádí Jan Stráský, ředitel Správy Národního parku Šumava.

Z jednoho nezpracovaného stromu je v další generaci kůrovce napadeno 10 dalších. Úkolem správců šumavského parku je zachovat přírodu ve stavu, díky kterému ji osídlili vzácné rostliny a živočichové. Ti jsou vázaní na zelený les.

„Když necháte zničit lidem střechu nad hlavou, odstěhují se, kdybychom nechali zničit střechu nad hlavou rostlinám a živočichům tím že necháme les zlikvidovat kůrovcem, mnohdy se ani přestěhovat nestačí. To není ochrana přírody, ale hazardování," uvádí Jan Stráský.

Podle směrnice o ponechání hmoty k zetlení, zůstane část stromů na místě. Část dřevní hmoty se odveze pryč. „Důležitý bude hlavně ohled na ochranu přírodního prostředí. Již teď se například ze Ztraceného odváží dřevo z loňska pomocí koní," říká mluvčí Pechoušek.

Jednání ohledně dalšího postupu Na Ztraceném dále pokračují se všemi zainteresovanými stranami a na všech možných úrovních. Správa Národního parku Šumava jedná s mnoha subjekty. "Naším primárním zájmem je ochrana přírody. Ochrana domovů mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, které jsou vázány na vzrostlý zelený les," uvádí Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava. O tomto přístupu je informováno i Hnutí Duha. Stejně tak jako Policie ČR.

„Policistům jsme vysvětlili naše postupy. Ty jsou takové, že jsme přesvědčeni o tom, že přítomnost policistů letos nebude zapotřebí. Zvolili jsme ne zcela lacinou, ale přesto pro ochranu přírody efektivní a velmi šetrnou metodu. Design zásahů proti kůrovci na Ztraceném je netradiční, ale maximálně šetrný. Věříme, že to ocení i ti nejradikálnější blokádníci loňského roku a proto věřím, že nás letos nečeká léto podobné tomu loňskému. Snad nám to odpustí i média, která nebudou mít tolik práce." říká Jiří Mánek.

Kdy tato jednání skončí, nemůže nikdo předpovědět. „Jednání okolo Šumavy trvají 20 let, díky kůrovcové kalamitě, kterou jsme podědili po našich předchůdcích a kterou musíme zastavit, se za poslední rok jednání okolo Šumavy velmi zintenzivnila. Předpokládáme, že ještě tento rok diskuse potrvají. Na druhou stranu ale očekáváme, že se díky našemu přístupu kůrovcová kalamita zvládne a již přiští rok budeme moci o národní park pečovat bez nepříjemných emocí a že společně s mnoha aktéry šumavského příběhu vytvoříme obdivovatelům Šumavy prostředí důstojné pro národní park," uzavírá náměstek Mánek.