Tiskové zprávy
Ekologický právní servis: Námitky ČEZu proti studii o předraženém Prunéřovu jsou slabé
17. září 2010 | Ekologický právní servis
ČEZ se pokouší zpochybnit výsledky studie společnosti Cityplan, podle které ČEZ zastaralou technologií při obnově Prunéřova zbytečně přijde až o 10 miliard korun, a nadále tvrdí, že vybral nejekologičtější a nejekonomičtější řešení. Podle Ekologického právní servisu jsou ale argumenty ČEZ slabé, matoucí či dokonce v rozporu s předešlými tvrzeními zástupců ČEZ.
ČEZ se jednak odvolává na tvrzení majitele společnosti Cityplan Ivana Beneše, který upozorňuje, že ČEZem prosazovaná varianta by byla výhodnější, kdyby byla elektrárna použita pro regulační výkon v soustavě. K tomu Jan Šrytr z EPS říká: „Je zvláštní, že se ČEZ přidržuje tohoto argumentu, ačkoli na valné hromadě ČEZ letos v červnu člen představenstva Hlavinka jednoznačně prohlásil, že Prunéřov pro zálohování výpadku v síti sloužit nemá. Kromě toho český správce sítě ČEPS konstatuje, že takové využití Prunéřova není nutné, že protože regulační výkon mohou do sítě dodat jiné elektrárny (např. již budované Tušimice nebo plánovaný plynový blok v Počeradech).“ (1)
ČEZ také cituje další Benešovo tvrzení, že současný projekt obnovy Prunéřova by byl výhodnější, kdyby investiční náklady na moderní nadkritický blok v Prunéřově stouply o 3,2 miliardy proti nákladům, za které ČEZ postaví obdobný nadkritický blok v Ledvicích. Podle zástupců ČEZ by stouply ještě mnohem více: na Prunéřovský nadkritický blok prý „měl nabídky jen za 32 miliard a vyšší“ oproti 27 miliardám v Ledvicích. „Aby mohla mít tato tvrzení nějakou váhu, musel by ČEZ uvést, od jakých firem takové nabídky dostal, a proč byly o tolik dražší než stejný blok v Ledvicích (a než obdobné bloky v Německu či Polsku). Nejde tu přitom o žádné obchodní tajemství – vždyť ceny jednotlivých klíčových zakázek u ČEZem prosazované horší
technologie jsou veřejně známy. ČEZ by měl také vysvětlit, proč se jeho zástupci ve svých odhadech, o kolik by byly vyšší investice do nadkritického bloku, tak diametrálně liší. V lednu to bylo chvíli deset, pak pět miliard, podle současných tvrzení by to zase vycházelo na sedm. Opravdu to nevypadá, že by ČEZ tato čísla opíral o skutečné nabídky dodavatelů. Nebo se každý měsíc nabídky mění o několik miliard?“ komentuje nepodložená tvrzení ČEZu Šrytr.(2)
ČEZ také oprašuje některé starší argumenty: studie nepočítá s tím, že kvalita dostupného uhlí se prý bude postupně snižovat a s ní i dosažitelná účinnost elektrárny; tři bloky jsou prý výhodnější z hlediska dodávky tepla; u třech bloků odpadá nutnost výstavby záložního zdroje. Většinu z těchto
tvrzení však vyvrátila studie norské firmy DNV, jejíž experti přijeli opakovaně na prohlídku lokality, mj. aby posoudili dostupnost uhlí a možnosti plnění závazků dodávek tepla. „Studie DNV potvrzuje, že lokální podmínky (kvalita uhlí i teplota vody) umožňují provoz nadkritického bloku s účinností nad 42% a stejně tak i studie společnosti Euromatic, vypracovaná pro ČEZ v říjnu 2009. Dále DNV uvádí, že dodávku tepla může bez problémů zajistit i jeden nadkritický blok, jako je tomu u několika německých elektráren. Postavení záložního zdroje pro dodávky tepla (se kterým je ve studii počítáno), přitom není jediným řešením – podle DNV by stačilo také postavit 8 km potrubí k parovodu elektrárny Tušimice. V Tušimicích ostatně záložní zdroj tepla ČEZ nedávno postavil, nejde opravdu o nic mimořádného,“ shrnuje Šrytr výsledky studie 3rd Party Assessment of the comprehensive refurbishment of the Prunéřov II Power Plant, kterou pro ministerstvo životního prostředí na jaře vypracovala společnost DNV. (3)
ČEZ také uvedl, že v procesu EIA získal povolení k provozu elektrárny maximálně 6300 hodin ročně, a při této době se podle studie vyplatí tři podkritické bloky. "Tento argument je zcela nesmyslný. ČEZ musí omezit provoz kvůli vysokým emisím svého zastaralého projektu. Kdyby měl
modernější kotel, vyrobil by stejné množství elektřiny s menší spotřebou a nižšími emisemi a mohl by při stejných emisích běžet dokonce ještě mnohem déle, než kolik počítá studie," upozorňuje Šrytr.
Ekologický právní servis proto dále trvá na svém požadavku, aby si vláda od společnosti ČEZ vyžádala variantní projekt modernizace Prunéřova s lepší technologií a aby tento projekt zároveň se současným projektem navrhovaným ČEZ posoudila nezávislá zahraniční společnost. „Výmluvy ČEZu jsou příliš slabé a průhledné na to, aby vláda mohla varovné výsledky studie jen tak přejít,“ uzavírá Šrytr.
Odkazy na zdroje:
(1) Prunéřov a regulační výkon: viz Zápis z valné hromady ČEZ, 29. 6. 2010, str. 5; viz studii DNV, (http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_TZ_100318_DNV/$FILE/100317%20Final%20Report%20- %203rd%20Party%20Assessment%20DNV.pdf), str. 19: „ČEPS na schůzce z 24. 2. 2010 objasnil, že závazek poskytovat podpůrné služby pro výkyvy sítě se vztahuje na celý ČEZ, nikoli na konkrétní elektrárnu, přičemž tuto službu je již schopna zajistit elektrárna Tušimice obnovená v podkritické variantě.“
(2) Obchodní tajemství
ČEZ má kromě toho podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp.zn. 2 Ans 4/2009 - 93 ze dne 6. října 2009, který označuje společnost ČEZ, a.s. za veřejnou instituci, povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. ČEZ však nadále informace, které EPS požaduje, neposkytuje, s tím, že se „neztotožňuje s rozhodnutím Nejvyššího právního soudu“. EPS proto 27. ledna 2010 podal žalobu na ČEZ k Městskému soudu v Praze.
Nesoulad v tvrzeních o ceně nadkritické varianty:
– "Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali" (http://domaci.ihned.cz/c1-39772140-mikronesie-prunerov-je-jedna-z-tisicu-elektraren-presto-nam-skodi).
– „Kdyby hypoteticky ČEZ použil technologie, teď samozřejmě v přeneseném slova smyslu, co se použila v Ledvicích, která je ta nejlepší dostupná pro dlouhodobou elektrárnu, tak by podle mě ten rozdíl činil zhruba 10 miliard korun“ (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/679717
– „S takovým číslem zatím nepracujeme, spíš si dovedu představit, že by šlo o pět miliard“ (http://respekt.ihned.cz/c1-39904380-prubirsky-prunerov)
– „Na trhu jsou ale pro tento blok nabídky jen za 32 miliard korun a vyšší.“ Investiční náklady na podkritickou variantu Prunéřova jsou uváděny 25 miliard, rozdíl tedy 7 miliard. (http://www.financninoviny.cz/zpravy/cez-by-na-obnove-prunerova-mohl-usetrit-10-mld-tvrdi-ekologove/528236&id_seznam=)
(3) Kvalita uhlí a účinnost: viz studii DNV, str. 17; viz studii Euromatic (http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP221&file=posudekDOC), str. 9. kap. 12.: blok 660MW by při použití uhlí z dolu Libouš (které spaluje elektrárna Prunéřov) dosahoval účinnosti 42,344 až 42, 663 %. Dodávka tepla a záložní zdroj: viz studii DNV, str. 19
„Obviously, also a larger unit could securely supply the required heat, on condition that an adequate back-up supply would be put in place. Note in this respect, that several of the super-critical units in Annex IV do supply heat to neighbouring communities. … One such option is the construction of a gas-fired back-up boiler. Note that this solution was adopted by the investor to enable the refurbishment of the nearby thermal power station in Tušimice (4 x 210 MW el). Alternatively, given the relatively short distance between the Prunéřov and the Tušimice site (approximately 8 km), a coupling of the
Prunéřov district heating network with the Tušimice boilers or even only the existing back-up boiler at this facility could be envisioned.“
ČEZ se jednak odvolává na tvrzení majitele společnosti Cityplan Ivana Beneše, který upozorňuje, že ČEZem prosazovaná varianta by byla výhodnější, kdyby byla elektrárna použita pro regulační výkon v soustavě. K tomu Jan Šrytr z EPS říká: „Je zvláštní, že se ČEZ přidržuje tohoto argumentu, ačkoli na valné hromadě ČEZ letos v červnu člen představenstva Hlavinka jednoznačně prohlásil, že Prunéřov pro zálohování výpadku v síti sloužit nemá. Kromě toho český správce sítě ČEPS konstatuje, že takové využití Prunéřova není nutné, že protože regulační výkon mohou do sítě dodat jiné elektrárny (např. již budované Tušimice nebo plánovaný plynový blok v Počeradech).“ (1)
ČEZ také cituje další Benešovo tvrzení, že současný projekt obnovy Prunéřova by byl výhodnější, kdyby investiční náklady na moderní nadkritický blok v Prunéřově stouply o 3,2 miliardy proti nákladům, za které ČEZ postaví obdobný nadkritický blok v Ledvicích. Podle zástupců ČEZ by stouply ještě mnohem více: na Prunéřovský nadkritický blok prý „měl nabídky jen za 32 miliard a vyšší“ oproti 27 miliardám v Ledvicích. „Aby mohla mít tato tvrzení nějakou váhu, musel by ČEZ uvést, od jakých firem takové nabídky dostal, a proč byly o tolik dražší než stejný blok v Ledvicích (a než obdobné bloky v Německu či Polsku). Nejde tu přitom o žádné obchodní tajemství – vždyť ceny jednotlivých klíčových zakázek u ČEZem prosazované horší
technologie jsou veřejně známy. ČEZ by měl také vysvětlit, proč se jeho zástupci ve svých odhadech, o kolik by byly vyšší investice do nadkritického bloku, tak diametrálně liší. V lednu to bylo chvíli deset, pak pět miliard, podle současných tvrzení by to zase vycházelo na sedm. Opravdu to nevypadá, že by ČEZ tato čísla opíral o skutečné nabídky dodavatelů. Nebo se každý měsíc nabídky mění o několik miliard?“ komentuje nepodložená tvrzení ČEZu Šrytr.(2)
ČEZ také oprašuje některé starší argumenty: studie nepočítá s tím, že kvalita dostupného uhlí se prý bude postupně snižovat a s ní i dosažitelná účinnost elektrárny; tři bloky jsou prý výhodnější z hlediska dodávky tepla; u třech bloků odpadá nutnost výstavby záložního zdroje. Většinu z těchto
tvrzení však vyvrátila studie norské firmy DNV, jejíž experti přijeli opakovaně na prohlídku lokality, mj. aby posoudili dostupnost uhlí a možnosti plnění závazků dodávek tepla. „Studie DNV potvrzuje, že lokální podmínky (kvalita uhlí i teplota vody) umožňují provoz nadkritického bloku s účinností nad 42% a stejně tak i studie společnosti Euromatic, vypracovaná pro ČEZ v říjnu 2009. Dále DNV uvádí, že dodávku tepla může bez problémů zajistit i jeden nadkritický blok, jako je tomu u několika německých elektráren. Postavení záložního zdroje pro dodávky tepla (se kterým je ve studii počítáno), přitom není jediným řešením – podle DNV by stačilo také postavit 8 km potrubí k parovodu elektrárny Tušimice. V Tušimicích ostatně záložní zdroj tepla ČEZ nedávno postavil, nejde opravdu o nic mimořádného,“ shrnuje Šrytr výsledky studie 3rd Party Assessment of the comprehensive refurbishment of the Prunéřov II Power Plant, kterou pro ministerstvo životního prostředí na jaře vypracovala společnost DNV. (3)
ČEZ také uvedl, že v procesu EIA získal povolení k provozu elektrárny maximálně 6300 hodin ročně, a při této době se podle studie vyplatí tři podkritické bloky. "Tento argument je zcela nesmyslný. ČEZ musí omezit provoz kvůli vysokým emisím svého zastaralého projektu. Kdyby měl
modernější kotel, vyrobil by stejné množství elektřiny s menší spotřebou a nižšími emisemi a mohl by při stejných emisích běžet dokonce ještě mnohem déle, než kolik počítá studie," upozorňuje Šrytr.
Ekologický právní servis proto dále trvá na svém požadavku, aby si vláda od společnosti ČEZ vyžádala variantní projekt modernizace Prunéřova s lepší technologií a aby tento projekt zároveň se současným projektem navrhovaným ČEZ posoudila nezávislá zahraniční společnost. „Výmluvy ČEZu jsou příliš slabé a průhledné na to, aby vláda mohla varovné výsledky studie jen tak přejít,“ uzavírá Šrytr.
Odkazy na zdroje:
(1) Prunéřov a regulační výkon: viz Zápis z valné hromady ČEZ, 29. 6. 2010, str. 5; viz studii DNV, (http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_TZ_100318_DNV/$FILE/100317%20Final%20Report%20- %203rd%20Party%20Assessment%20DNV.pdf), str. 19: „ČEPS na schůzce z 24. 2. 2010 objasnil, že závazek poskytovat podpůrné služby pro výkyvy sítě se vztahuje na celý ČEZ, nikoli na konkrétní elektrárnu, přičemž tuto službu je již schopna zajistit elektrárna Tušimice obnovená v podkritické variantě.“
(2) Obchodní tajemství
ČEZ má kromě toho podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp.zn. 2 Ans 4/2009 - 93 ze dne 6. října 2009, který označuje společnost ČEZ, a.s. za veřejnou instituci, povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. ČEZ však nadále informace, které EPS požaduje, neposkytuje, s tím, že se „neztotožňuje s rozhodnutím Nejvyššího právního soudu“. EPS proto 27. ledna 2010 podal žalobu na ČEZ k Městskému soudu v Praze.
Nesoulad v tvrzeních o ceně nadkritické varianty:
– "Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali" (http://domaci.ihned.cz/c1-39772140-mikronesie-prunerov-je-jedna-z-tisicu-elektraren-presto-nam-skodi).
– „Kdyby hypoteticky ČEZ použil technologie, teď samozřejmě v přeneseném slova smyslu, co se použila v Ledvicích, která je ta nejlepší dostupná pro dlouhodobou elektrárnu, tak by podle mě ten rozdíl činil zhruba 10 miliard korun“ (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/679717
– „S takovým číslem zatím nepracujeme, spíš si dovedu představit, že by šlo o pět miliard“ (http://respekt.ihned.cz/c1-39904380-prubirsky-prunerov)
– „Na trhu jsou ale pro tento blok nabídky jen za 32 miliard korun a vyšší.“ Investiční náklady na podkritickou variantu Prunéřova jsou uváděny 25 miliard, rozdíl tedy 7 miliard. (http://www.financninoviny.cz/zpravy/cez-by-na-obnove-prunerova-mohl-usetrit-10-mld-tvrdi-ekologove/528236&id_seznam=)
(3) Kvalita uhlí a účinnost: viz studii DNV, str. 17; viz studii Euromatic (http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP221&file=posudekDOC), str. 9. kap. 12.: blok 660MW by při použití uhlí z dolu Libouš (které spaluje elektrárna Prunéřov) dosahoval účinnosti 42,344 až 42, 663 %. Dodávka tepla a záložní zdroj: viz studii DNV, str. 19
„Obviously, also a larger unit could securely supply the required heat, on condition that an adequate back-up supply would be put in place. Note in this respect, that several of the super-critical units in Annex IV do supply heat to neighbouring communities. … One such option is the construction of a gas-fired back-up boiler. Note that this solution was adopted by the investor to enable the refurbishment of the nearby thermal power station in Tušimice (4 x 210 MW el). Alternatively, given the relatively short distance between the Prunéřov and the Tušimice site (approximately 8 km), a coupling of the
Prunéřov district heating network with the Tušimice boilers or even only the existing back-up boiler at this facility could be envisioned.“
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
