Tiskové zprávy
Unie komunitní energetiky: Navržená omezení by zlikvidovala komunitní energetiku v Česku
Připravovaný zásah do návrhu Lex OZE II usiluje o likvidaci komunitní energetiky. Navrhované omezení velikosti energetického společenství, o kterém uvažuje ministr Síkela, zničí i již existující komunitní projekty. Nesmyslný je přinejmenším z pěti důvodů.
Článek reaguje na nedávno uniklý návrh omezení z pera Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). K projednávání změn nebyli přizvání zástupci měst a obcí, místních akčních skupin ani zástupci Unie komunitní energetiky (UKEN). Návrh obsahuje tato omezení:
* maximálně 1 000 odběrných míst (OM),
* OM se mohou nacházet pouze v rámci jedné obce s rozšířenou působností (ORP)
* a sdílení je možné pouze mezi výrobnami a OM v tomto rozsahu.
Vůči navrženému omezení se již vymezily organizace věnující se komunitní energetice a zaslaly dopis vládním představitelům.
5 důvodů, proč omezení nedává smysl
Schází technické opodstatnění
MPO do návrhu novely Lex OZE II na naléhání sdružení ČSRES zařadilo i Elektroenergetické datové centrum (EDC) s odůvodněním, že je nutné pro zajištění sdílení v regionech od 1. 1. 2024, a to napříč hranicemi obcí a dokonce i distribučními soustavami. Na vytvoření EDC navíc subjekty ČSRES získají 1 mld. Kč z Národního plánu obnovy (NPO).
Mezi územím ORP a elektrizačních sítí neexistuje souvislost, proto budou v praxi vznikat nelogické situace, kdy blízkost dvou míst v soustavě nezaručí možnost sdílení a naopak.
Omezení na jednu ORP také radikálně sníží možnosti výstavby větších společných zdrojů jako jsou větrné elektrárny a bioplynové stanice. Jejich potenciál přitom typicky leží na venkově při hranicích ORP. Ve větších městech a jejich aglomeracích nebude možné sdílet elektřinu z jiných zdrojů než je fotovoltaika.
Motivaci pro lokální sdílení lze přitom podpořit nastavením distribučních poplatků, jak vysvětlujeme níže.
Likviduje již připravené projekty
V Česku praxe předbíhá opožděnou legislativu. Připravované projekty komunitní energetiky, které jsou v souladu s evropskými směrnicemi, proto navržená úprava ohrožuje. Enerkomy Místních akčních skupin (např. Enerkom Opavsko) nebo Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) přesahují území jedné ORP i počet připojených OM. PSOE plánuje zapojit až 23 000 střech.
V praxi bude docházet k absurdním situacím, například nebude možné propojit města Modřice a Brno, která jsou propojená zástavbou, ale leží v jiných ORP. Městská část Brno-Ivanovice a obec Česká tvoří jedno sídlo, ale dělí je hranice ORP Brno a ORP Kuřim.
Jen v rámci členské základny UKEN by omezení zásadně ohrozilo či znemožnilo 68 % projektů.
Odporuje evropskému právu
Cílem Lex OZE II je převést evropské směrnice do českých zákonů. Pokud to ale vláda provede špatně, zvyšuje už tak vysoké riziko sankcí za chybějící či odporující transpozici legislativy. Směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie (RED II, 2018/2001) ukládá členským státům povinnost zajistit nediskriminujících zacházení s evropskými společenstvími ve srovnání s ostatními účastníky trhu. Omezení na 1 000 OM i na jednu ORP je v rozporu s požadavkem na nediskriminaci a otevřenou účast (členství) v komunitě.
Nutné je také zmínit, že žádný členský stát neomezuje možný počet zapojených OM.
Je v rozporu s pravidly legislativního procesu
Kromě toho, že navržená změna není řádně odůvodněna, přichází ve chvíli, kdy již nelze takto zásadní změny provádět. Novela Lex OZE II prošla meziresortním připomínkovým řízením (MPŘ), včetně jeho vypořádání a posoudila ji Legislativní rada vlády (LRV), která MPO uložila konkrétní záležitosti, které má v zákoně upravit. Kromě požadavku na úpravy navržené LRV nyní není možné návrh bez projednání s dalšími resorty jednostranně měnit.
Riziko pro novou výstavbu i veřejné budovy
Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) pravděpodobně od roku 2030 zavede koncept budov s nulovými emisemi (zero emission buildings), kdy 100 % dodávek elektřiny bude muset pocházet z obnovitelných zdrojů v místě, poblíž nebo v rámci energetického společenství. Omezení velikosti a území ohrozí realizaci významné části developerských projektů
Směrnice EPBD ale klade důraz i na renovaci stávajících budov, které budou muset splnit přísnější požadavky energetické náročnosti. Nová pravidla přitom dopadnou nejprve na stát a samosprávy jako provozovatele veřejných budov. Zejména ve velkých městech vede návrh ministra Síkely jednoznačně k ohrožení možnosti renovovat a provozovat veřejné budovy tak, aby byly splněny požadavky na jejich energetickou náročnost.
Lokálnost nenařizujme, ale podporujme
Pokud je cílem návrhu skutečně podpora lokálnosti, lze jí dosáhnout již za podmínek stávajícího návrhu Lex OZE II i platného energetického zákona a to prostřednictvím cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nové tarifní struktury či slevy na distribuci. Například Rakousko sdílení přes území celého státu nezakazuje a lokálnost podporuje prostřednictvím cenového rozhodnutí místního regulátora.
Návrh ohrožuje bezpečnost, soběstačnost a cenovou dostupnost dodávek energie. To jsou cíle, které si česká vláda vytyčila v programovém prohlášení. Navržená omezení jsou mimo jakoukoliv strategii a schází jim i technické odůvodnění. Vedou jen ke zdržování či znemožnění přijetí kvalitní legislativy ke komunitní energetice a v konečném důsledku na tom tratí občané Česka.
Článek reaguje na nedávno uniklý návrh omezení z pera Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). K projednávání změn nebyli přizvání zástupci měst a obcí, místních akčních skupin ani zástupci Unie komunitní energetiky (UKEN). Návrh obsahuje tato omezení:
* maximálně 1 000 odběrných míst (OM),
* OM se mohou nacházet pouze v rámci jedné obce s rozšířenou působností (ORP)
* a sdílení je možné pouze mezi výrobnami a OM v tomto rozsahu.
Vůči navrženému omezení se již vymezily organizace věnující se komunitní energetice a zaslaly dopis vládním představitelům.
5 důvodů, proč omezení nedává smysl
Schází technické opodstatnění
MPO do návrhu novely Lex OZE II na naléhání sdružení ČSRES zařadilo i Elektroenergetické datové centrum (EDC) s odůvodněním, že je nutné pro zajištění sdílení v regionech od 1. 1. 2024, a to napříč hranicemi obcí a dokonce i distribučními soustavami. Na vytvoření EDC navíc subjekty ČSRES získají 1 mld. Kč z Národního plánu obnovy (NPO).
Mezi územím ORP a elektrizačních sítí neexistuje souvislost, proto budou v praxi vznikat nelogické situace, kdy blízkost dvou míst v soustavě nezaručí možnost sdílení a naopak.
Omezení na jednu ORP také radikálně sníží možnosti výstavby větších společných zdrojů jako jsou větrné elektrárny a bioplynové stanice. Jejich potenciál přitom typicky leží na venkově při hranicích ORP. Ve větších městech a jejich aglomeracích nebude možné sdílet elektřinu z jiných zdrojů než je fotovoltaika.
Motivaci pro lokální sdílení lze přitom podpořit nastavením distribučních poplatků, jak vysvětlujeme níže.
Likviduje již připravené projekty
V Česku praxe předbíhá opožděnou legislativu. Připravované projekty komunitní energetiky, které jsou v souladu s evropskými směrnicemi, proto navržená úprava ohrožuje. Enerkomy Místních akčních skupin (např. Enerkom Opavsko) nebo Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) přesahují území jedné ORP i počet připojených OM. PSOE plánuje zapojit až 23 000 střech.
V praxi bude docházet k absurdním situacím, například nebude možné propojit města Modřice a Brno, která jsou propojená zástavbou, ale leží v jiných ORP. Městská část Brno-Ivanovice a obec Česká tvoří jedno sídlo, ale dělí je hranice ORP Brno a ORP Kuřim.
Jen v rámci členské základny UKEN by omezení zásadně ohrozilo či znemožnilo 68 % projektů.
Odporuje evropskému právu
Cílem Lex OZE II je převést evropské směrnice do českých zákonů. Pokud to ale vláda provede špatně, zvyšuje už tak vysoké riziko sankcí za chybějící či odporující transpozici legislativy. Směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie (RED II, 2018/2001) ukládá členským státům povinnost zajistit nediskriminujících zacházení s evropskými společenstvími ve srovnání s ostatními účastníky trhu. Omezení na 1 000 OM i na jednu ORP je v rozporu s požadavkem na nediskriminaci a otevřenou účast (členství) v komunitě.
Nutné je také zmínit, že žádný členský stát neomezuje možný počet zapojených OM.
Je v rozporu s pravidly legislativního procesu
Kromě toho, že navržená změna není řádně odůvodněna, přichází ve chvíli, kdy již nelze takto zásadní změny provádět. Novela Lex OZE II prošla meziresortním připomínkovým řízením (MPŘ), včetně jeho vypořádání a posoudila ji Legislativní rada vlády (LRV), která MPO uložila konkrétní záležitosti, které má v zákoně upravit. Kromě požadavku na úpravy navržené LRV nyní není možné návrh bez projednání s dalšími resorty jednostranně měnit.
Riziko pro novou výstavbu i veřejné budovy
Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) pravděpodobně od roku 2030 zavede koncept budov s nulovými emisemi (zero emission buildings), kdy 100 % dodávek elektřiny bude muset pocházet z obnovitelných zdrojů v místě, poblíž nebo v rámci energetického společenství. Omezení velikosti a území ohrozí realizaci významné části developerských projektů
Směrnice EPBD ale klade důraz i na renovaci stávajících budov, které budou muset splnit přísnější požadavky energetické náročnosti. Nová pravidla přitom dopadnou nejprve na stát a samosprávy jako provozovatele veřejných budov. Zejména ve velkých městech vede návrh ministra Síkely jednoznačně k ohrožení možnosti renovovat a provozovat veřejné budovy tak, aby byly splněny požadavky na jejich energetickou náročnost.
Lokálnost nenařizujme, ale podporujme
Pokud je cílem návrhu skutečně podpora lokálnosti, lze jí dosáhnout již za podmínek stávajícího návrhu Lex OZE II i platného energetického zákona a to prostřednictvím cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nové tarifní struktury či slevy na distribuci. Například Rakousko sdílení přes území celého státu nezakazuje a lokálnost podporuje prostřednictvím cenového rozhodnutí místního regulátora.
Návrh ohrožuje bezpečnost, soběstačnost a cenovou dostupnost dodávek energie. To jsou cíle, které si česká vláda vytyčila v programovém prohlášení. Navržená omezení jsou mimo jakoukoliv strategii a schází jim i technické odůvodnění. Vedou jen ke zdržování či znemožnění přijetí kvalitní legislativy ke komunitní energetice a v konečném důsledku na tom tratí občané Česka.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk