MŽP ČR: Nezákonné rozšíření dolu Turów před Evropskou komisí

ČR se aktivně brání nezákonnému rozšíření dolu Turów. Ministerstva životního prostředí a zahraničních věcí společně odeslala 30. září 2020 podnět pro porušení unijního práva Polskou republikou kvůli prodloužení a rozšíření povolení těžební činnosti v dole Turów k Evropské komisi. Dnes v dopoledních hodinách proto v Bruselu proběhlo první jednání mezi zástupci České republiky, Polska a Evropské komise.

ČR je přesvědčena, že Polsko rozšiřování dolu Turów nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o EU. V reakci na podnět ČR dle čl. 259 Smlouvy o fungování EU (což je nutný krok před případným podáním žaloby) k nezákonnému rozšiřování dolu Turów se dnes konalo projednání s Evropskou komisí. ČR na místě zastupoval náměstek Ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž a náměstek Ministerstva zahraničních věcí a vládní zmocněnec Martin Smolek, polská strana se připojila přes videokonferenci.

"Máme za sebou velmi významné jednání, na jehož základě bude Evropská komise formulovat své stanovisko, které pro nás bude klíčové pro potenciální budoucí žalobu. Evropská komise vyslechla postoj České republiky i Polska, zazněl pohled obou stran na tuto kauzu. Obvyklou snahu EK je nalezení oboustranně akceptovatelných řešení, která povedou k vyřešení situace bez případného soudního řízení před Soudním dvorem EU. ČR se takovému postupu nebrání, nicméně je potřeba mít na stole písemné a jasné vyjádření Polska, které bude řešit problém našich občanů, zejména zajištění stabilního zdroje pitné vody, čistého ovzduší a zamezení rušení hlukem. Do té doby bude ĆR pokračovat v započaté cestě," zhodnotil jednání náměstek Smrž.

Evropská komise se po vyhodnocení problému k podnětu ČR oficiálně vyjádří do konce roku 2020. Podle odpovědi Evropské komise pak ČR rozhodne o dalších krocích.

"Zopakujme, že ČR do této chvíle stále disponuje pouze dílčími informacemi k prodloužení těžby od polské strany, ačkoli opakovaně žádala polskou stranu o ucelené a konkrétní informace. Naším cílem není dosáhnout úplného zastavení těžební činnosti. Usilujeme ale o kontrolu toho, aby těžba probíhala za takových podmínek, které zajistí minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v ČR, mj. i toho, aby Polsko převzalo zodpovědnost za kompenzaci pravděpodobné újmy, která by pokračováním těžby ČR vznikla," připomněl ministr Brabec.

Co Polsko překročilo:
• Polsko opakovaně odmítalo poskytnout České republice jakékoli podrobnější informace o vydaném povolení k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2026 či o řízení k němu vedoucím.
• Zároveň Polsko neumožnilo dotčené veřejnosti zapojení do tohoto řízení a neumožnilo soudní přezkum dotčeného povolení. Text povolení byl České republice zaslán až více než 5 měsíců po jeho vydání a zcela v něm chyběly některé základní informace týkající se např. rozlohy záměru. Na základě obsahu povolení se navíc jeví, že nebylo řádně zohledněno posouzení vlivů na životní prostředí, kterým bylo dle tvrzení Polska podloženo.
• Polsko zároveň neposkytuje žádné informace o řízení o vydání povolení těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2044.
• Polsko schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení veškerých nezbytných náležitostí.
• Polsko prohlásilo rozhodnutí o environmentálních podmínkách k záměru Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów, zahrnující rozšíření a prodloužení těžební činnosti v dole Turów do roku 2044, za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu proti tomuto rozhodnutí. Jeho obsah navíc neřeší dostatečně dopady těžby na stav vodních útvarů po celou dobu záměru.
• Polsko zároveň porušilo unijní právo tím, že řízení o vydání povolení k těžební činnosti je podle polského práva ve většině případů neveřejné.