Tiskové zprávy
Masarykova univerzita: Nová výuková laboratoř se bude zabývat technologií CCS
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity vybudovala výukovou laboratoř zaměřenou na shromažďování a předávání informací o technologii zachycování a ukládání CO2. Laboratoř vznikla díky projektu hrazenému z Norských fondů, na kterém se podíleli také odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Informace o technologii zachycování a ukládání oxidu uhličitého neboli CCS bude nově dokumentovat výuková laboratoř na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (MU). Shromážděné materiály a znalosti budou odborníci předávat studentům základních, středních a vysokých škol a dalším zájemcům. Laboratoř je výsledkem projektu hrazeného z Norských fondů, do kterého se zapojili i odborníci z Fakulty sociálních studií MU.
V nové laboratoři jsou k dispozici modely úložiště, postery vysvětlující cyklus uhlíku v přírodě, vývoj klimatu a podrobnosti k technologii zachycování a ukládání CO2, která může přispět k omezení rostoucích emisí skleníkových plynů, a také knihovna věnující se této problematice.
„Jde o navazující aktivitu, které předcházelo na osmdesát přednášek pro studenty a žáky středních škol, přednášky pro veřejnost, zástupce krajských samospráv, pro představitele ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a ministerstva financí a také pro poslance a senátory,“ přiblížil náplň projektu děkan Přírodovědecké fakulty MU Jaromír Leichmann.
„Častým problémem u nových technologií je nedostatek informací, které by laické i odborné veřejnosti pomohly zorientovat se v jejich výhodách i nevýhodách. Naším záměrem proto bylo tyto informace poskytnout,“ doplnil Filip Černoch z Fakulty sociálních studií MU.
Technologie zachycování a ukládání CO2, anglicky Carbon Capture & Storage (CCS), spočívá v tom, že se emise u velkých zdrojů znečištění, jako jsou elektrárny, zachytí a před vypuštěním do ovzduší se z nich oddělí oxid uhličitý. Plyn je následně zchlazen a stlačen do kapalné formy. Pak je přepraven na vybrané úložiště, kde se vtlačí hluboko pod zem.
Zájemci se mohli s problematikou seznámit také na dvou výstavách, jedné putovní a jedné stálé, která byla k vidění v zábavním vědeckém centru VIDA! v Brně. Díky projektu vzniklo i video ukazující vývoj klimatu v historii planety Země, koloběh uhlíku v přírodě a to, jak jej ovlivňuje člověk. Představuje způsoby omezování emisí oxidu uhličitého a zájemci jej mohou vidět na webových stránkách projektu shake.sci.muni.cz.
Projekt s názvem „Zachycování a ukládání CO2 – sdílení znalostí a zkušeností“ byl financován grantem z Norských fondů 2009-14.
Informace o technologii zachycování a ukládání oxidu uhličitého neboli CCS bude nově dokumentovat výuková laboratoř na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (MU). Shromážděné materiály a znalosti budou odborníci předávat studentům základních, středních a vysokých škol a dalším zájemcům. Laboratoř je výsledkem projektu hrazeného z Norských fondů, do kterého se zapojili i odborníci z Fakulty sociálních studií MU.
V nové laboratoři jsou k dispozici modely úložiště, postery vysvětlující cyklus uhlíku v přírodě, vývoj klimatu a podrobnosti k technologii zachycování a ukládání CO2, která může přispět k omezení rostoucích emisí skleníkových plynů, a také knihovna věnující se této problematice.
„Jde o navazující aktivitu, které předcházelo na osmdesát přednášek pro studenty a žáky středních škol, přednášky pro veřejnost, zástupce krajských samospráv, pro představitele ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a ministerstva financí a také pro poslance a senátory,“ přiblížil náplň projektu děkan Přírodovědecké fakulty MU Jaromír Leichmann.
„Častým problémem u nových technologií je nedostatek informací, které by laické i odborné veřejnosti pomohly zorientovat se v jejich výhodách i nevýhodách. Naším záměrem proto bylo tyto informace poskytnout,“ doplnil Filip Černoch z Fakulty sociálních studií MU.
Technologie zachycování a ukládání CO2, anglicky Carbon Capture & Storage (CCS), spočívá v tom, že se emise u velkých zdrojů znečištění, jako jsou elektrárny, zachytí a před vypuštěním do ovzduší se z nich oddělí oxid uhličitý. Plyn je následně zchlazen a stlačen do kapalné formy. Pak je přepraven na vybrané úložiště, kde se vtlačí hluboko pod zem.
Zájemci se mohli s problematikou seznámit také na dvou výstavách, jedné putovní a jedné stálé, která byla k vidění v zábavním vědeckém centru VIDA! v Brně. Díky projektu vzniklo i video ukazující vývoj klimatu v historii planety Země, koloběh uhlíku v přírodě a to, jak jej ovlivňuje člověk. Představuje způsoby omezování emisí oxidu uhličitého a zájemci jej mohou vidět na webových stránkách projektu shake.sci.muni.cz.
Projekt s názvem „Zachycování a ukládání CO2 – sdílení znalostí a zkušeností“ byl financován grantem z Norských fondů 2009-14.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
