Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Nový Atlas uhlí mapuje historii i současnost paliva, které změnilo svět i klima
UHLÍ VE SVĚTĚ USTUPUJE ZE SCÉNY
Těžba a spalování uhlí změnily během dvou století fungování světa i planetární klima a nyní ustupují ze scény. To je vedle mnoha dalších informací klíčovým sdělením nové reprezentativní publikace Atlas uhlí, která na padesáti stranách shrnuje historii i současnost kontroverzního paliva. Uhlí zažehlo a neslo průmyslovou revoluci, ale současně způsobilo ekologický i sociální úpadek celých oblastí.
Dnes se zásadním způsobem podílí na změně klimatu - globálně je odpovědné za 43% emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Progresivní země světa proto uhlí rychle opouštějí.
Českou verzi publikace dnes představila pražská kancelář nadace Heinrich - Böll - Stiftung i Hnutí DUHA a Glopolis. Celá publikace je ke stažení zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/11/atlas_uhli.pdf
Negativní dopady spalování uhlí na zdraví obyvatel vedly k poklesu jeho využívání v Evropě a Severní Americe, aktuálně pak přispěly k zastavení růstu spotřeby v Číně. Portugalsko, Skotsko nebo Nový Zéland v příštích měsících ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren. Podle nových odhadů poklesla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 celosvětová spotřeba uhlí meziročně o 2,3 až 4,6 % [1].
Nová publikace popisuje zrod uhlí i uhelného průmyslu i nedozírné škody, které napáchalo v průmyslových oblastech a také jeho vliv na změnu klimatu. Představuje ekonomickou nerentabilitu i sociální aspekty uhelného průmyslu - ztrátu perspektiv v průmyslových zemích či porušování lidských práv v zemích rozvojových a zároveň růst protiuhelného hnutí. Atlas popisuje ekonomické modely - skryté dotace pro uhlí či obchod s emisními povolenkami, které podle autorů dodnes nepřinesly žádný pozitivní efekt. Závěr publikace patří perspektivním energetickým politikám. Publikace obsahuje i samostatnou kapitolu o uhlí v Podkrušnohoří, jejímž autorem je energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký.
Vzhledem k potřebě razantně snížit emise skleníkových plynů ovšem musí spotřeba uhlí do poloviny století klesnout podstatně výrazněji. Další využívání tohoto paliva tak bude ovlivněno i výsledky globální klimatické konference, která začíná 30. listopadu v Paříži.
Atlas uhlí přináší řadu informací o globálních i místních souvislostech těžby a spalování uhlí. Mimo jiné se zde dočtete, že:
• ve světě se každou sekundu spálí 253 tun uhlí,
• 80 % zásob uhlí je třeba nechat v zemi, abychom zabránili nejhorším projevům globální změny klimatu,
• Čína vypustila za posledních dvacet let spalováním uhlí šestkrát více emisí než
Rusko,
• v Německu bylo kvůli těžbě uhlí zbouráno 230 obcí, v severních Čechách 81,
• Česká republika má na jednoho obyvatele větší spotřebu uhlí než Polsko,
• znečištění ovzduší způsobené spalováním uhlí zaviní každoročně statisíce předčasných
úmrtí (z toho 18 000 v členských státech EU).
Atlas uhlí nemůže vynechat ani Českou republiku, jejíž severozápadní část byla vážně postižena povrchovou těžbou hnědého uhlí. Sobotkova vláda byla po listopadu první, která prolomila letos v říjnu limity těžby uhlí a umožnila těžbu dalších desítek milionů tun na dole Bílina. Toto rozhodnutí před klimatickou konferencí v Paříži staví ČR do velmi negativního světla. Současně však vláda potvrdila limity těžby pod Horním Jiřetínem a komplexem Chemopetrolu, kde nadále zablokovala 750 milionů tun uhlí.
Stefanie Groll, vedoucí autorského týmu z Heinrich-Böll-Stiftung, řekla:
Uhlí je bílým koněm proměny německé energetiky. V posledních deseti letech jsme svědky velkého rozvoje obnovitelných zdrojů, navzdory tomu má však uhlí stále 44% v německém energetickém mixu - hnědé uhlí kolem 26% a černé 18%. Z pohledu ekonomiky i energetické bezpečnosti uhlí nepotřebujeme. Německo si může dovolit Energiewende bez fosilních paliv i jaderné energie - a pravděpodobně o to víc si ji mohou dovolit i jiné země.
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Jednou z nejviditelnějších změn v České republice za posledních třicet let je výrazné snížení počtu kouřících komínů za zimních dní - v případě lokálního vytápění se u nás uhlí stalo marginálním zdrojem. Naopak v elektrárenství a teplárenství si zachovalo významnou roli, se všemi negativními důsledky. Potřebujeme aktivní kroky, které tento nežádoucí stav změní, například urychlené schválení zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, k němuž se vláda vláda zavázala v programovém prohlášení."
Petr Patočka, analytik centra Glopolis, řekl:
"Pro obyvatele střední Evropy jsou obtížně představitelné dopady projektů těžby uhlí v zemích, jako je Bangladéš nebo Mosambik, kde dochází kvůli těžbě k nedobrovolnému přesídlování místních obyvatel. Během let 2009 až 2012 bylo v Mosambiku přesídleno okolo 2500 rodin. Většina těchto lidí byla nucena se přestěhovat do neúrodných oblastí bez dostatku vody. Na severozápadě Bangladéše hrozí kvůli plánovanému dolu v Phulbari přesídlení až 130 000 lidí. Atlas uhlí přináší v tomto směru velmi užitečné globální informace."
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Šádí Shanaáh, programový koordinátor Heinrich - Böll - Stiftung v Praze, 608 044 234, sadi.shanaah@cz.boell.org
Poznámky:
[1] http://energydesk.greenpeace.org/2015/11/09/2015-the-year-global-coal-consumption-fell-off-a-cliff/
Těžba a spalování uhlí změnily během dvou století fungování světa i planetární klima a nyní ustupují ze scény. To je vedle mnoha dalších informací klíčovým sdělením nové reprezentativní publikace Atlas uhlí, která na padesáti stranách shrnuje historii i současnost kontroverzního paliva. Uhlí zažehlo a neslo průmyslovou revoluci, ale současně způsobilo ekologický i sociální úpadek celých oblastí.
Dnes se zásadním způsobem podílí na změně klimatu - globálně je odpovědné za 43% emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Progresivní země světa proto uhlí rychle opouštějí.
Českou verzi publikace dnes představila pražská kancelář nadace Heinrich - Böll - Stiftung i Hnutí DUHA a Glopolis. Celá publikace je ke stažení zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/11/atlas_uhli.pdf
Negativní dopady spalování uhlí na zdraví obyvatel vedly k poklesu jeho využívání v Evropě a Severní Americe, aktuálně pak přispěly k zastavení růstu spotřeby v Číně. Portugalsko, Skotsko nebo Nový Zéland v příštích měsících ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren. Podle nových odhadů poklesla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 celosvětová spotřeba uhlí meziročně o 2,3 až 4,6 % [1].
Nová publikace popisuje zrod uhlí i uhelného průmyslu i nedozírné škody, které napáchalo v průmyslových oblastech a také jeho vliv na změnu klimatu. Představuje ekonomickou nerentabilitu i sociální aspekty uhelného průmyslu - ztrátu perspektiv v průmyslových zemích či porušování lidských práv v zemích rozvojových a zároveň růst protiuhelného hnutí. Atlas popisuje ekonomické modely - skryté dotace pro uhlí či obchod s emisními povolenkami, které podle autorů dodnes nepřinesly žádný pozitivní efekt. Závěr publikace patří perspektivním energetickým politikám. Publikace obsahuje i samostatnou kapitolu o uhlí v Podkrušnohoří, jejímž autorem je energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký.
Vzhledem k potřebě razantně snížit emise skleníkových plynů ovšem musí spotřeba uhlí do poloviny století klesnout podstatně výrazněji. Další využívání tohoto paliva tak bude ovlivněno i výsledky globální klimatické konference, která začíná 30. listopadu v Paříži.
Atlas uhlí přináší řadu informací o globálních i místních souvislostech těžby a spalování uhlí. Mimo jiné se zde dočtete, že:
• ve světě se každou sekundu spálí 253 tun uhlí,
• 80 % zásob uhlí je třeba nechat v zemi, abychom zabránili nejhorším projevům globální změny klimatu,
• Čína vypustila za posledních dvacet let spalováním uhlí šestkrát více emisí než
Rusko,
• v Německu bylo kvůli těžbě uhlí zbouráno 230 obcí, v severních Čechách 81,
• Česká republika má na jednoho obyvatele větší spotřebu uhlí než Polsko,
• znečištění ovzduší způsobené spalováním uhlí zaviní každoročně statisíce předčasných
úmrtí (z toho 18 000 v členských státech EU).
Atlas uhlí nemůže vynechat ani Českou republiku, jejíž severozápadní část byla vážně postižena povrchovou těžbou hnědého uhlí. Sobotkova vláda byla po listopadu první, která prolomila letos v říjnu limity těžby uhlí a umožnila těžbu dalších desítek milionů tun na dole Bílina. Toto rozhodnutí před klimatickou konferencí v Paříži staví ČR do velmi negativního světla. Současně však vláda potvrdila limity těžby pod Horním Jiřetínem a komplexem Chemopetrolu, kde nadále zablokovala 750 milionů tun uhlí.
Stefanie Groll, vedoucí autorského týmu z Heinrich-Böll-Stiftung, řekla:
Uhlí je bílým koněm proměny německé energetiky. V posledních deseti letech jsme svědky velkého rozvoje obnovitelných zdrojů, navzdory tomu má však uhlí stále 44% v německém energetickém mixu - hnědé uhlí kolem 26% a černé 18%. Z pohledu ekonomiky i energetické bezpečnosti uhlí nepotřebujeme. Německo si může dovolit Energiewende bez fosilních paliv i jaderné energie - a pravděpodobně o to víc si ji mohou dovolit i jiné země.
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Jednou z nejviditelnějších změn v České republice za posledních třicet let je výrazné snížení počtu kouřících komínů za zimních dní - v případě lokálního vytápění se u nás uhlí stalo marginálním zdrojem. Naopak v elektrárenství a teplárenství si zachovalo významnou roli, se všemi negativními důsledky. Potřebujeme aktivní kroky, které tento nežádoucí stav změní, například urychlené schválení zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, k němuž se vláda vláda zavázala v programovém prohlášení."
Petr Patočka, analytik centra Glopolis, řekl:
"Pro obyvatele střední Evropy jsou obtížně představitelné dopady projektů těžby uhlí v zemích, jako je Bangladéš nebo Mosambik, kde dochází kvůli těžbě k nedobrovolnému přesídlování místních obyvatel. Během let 2009 až 2012 bylo v Mosambiku přesídleno okolo 2500 rodin. Většina těchto lidí byla nucena se přestěhovat do neúrodných oblastí bez dostatku vody. Na severozápadě Bangladéše hrozí kvůli plánovanému dolu v Phulbari přesídlení až 130 000 lidí. Atlas uhlí přináší v tomto směru velmi užitečné globální informace."
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Šádí Shanaáh, programový koordinátor Heinrich - Böll - Stiftung v Praze, 608 044 234, sadi.shanaah@cz.boell.org
Poznámky:
[1] http://energydesk.greenpeace.org/2015/11/09/2015-the-year-global-coal-consumption-fell-off-a-cliff/
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
