Tiskové zprávy
ČSSD: Oběhové hospodářství v praxi
9. března 2017 | ČSSD
Pavel Poc, místopředseda parlamentního výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), a Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, včera uspořádali konferenci v Evropském parlamentu na jedno z nejaktuálnějších evropských témat - oběhové hospodářství.
Zástupci koalice osmi společností z různých průmyslových odvětví (DSM, IKEA, Michelin, Phillips, SUEZ, Tetra Pak, Umicore a Unilever) představili poslancům Evropského parlamentu, Evropské komisi a dalším zainteresovaným subjektům konkrétní příklady praktické aplikace principů oběhového ekonomiky ve svých obchodních strategiích a provozu.
Jen Evropská unie vyprodukuje ročně 2,5 miliard tun odpadu, z čehož více než polovina skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Ne náhodou jsou tyto způsoby zbavování se odpadu tím nejméně preferovaným způsobem.
Balíček právních předpisů, který na konci ledna prošel hlasováním v Evropském parlamentu ve zodpovědném výboru ENVI, se skládá ze čtyř legislativních návrhů. Ty řeší problematiku odpadu, skládkování, obalových materiálů, či automobilů a elektronických zařízení. Středobodem nové legislativy jsou závazné cíle pro omezení skládkování či povinnou recyklaci jednotlivých typů komunálního odpadu.
Účastníci debaty se shodli, že oběhové hospodářství představuje obrovskou příležitost jak pro evropské občany, tak průmysl.
“Pokud to myslíme s oběhovou ekonomikou vážně, musíme splnit některé základní podmínky: soustředit se na inovace, změnit modely chování napříč společností, nastartovat větší spolupráci jak mezi odvětvími průmyslu tak mezi soukromým a veřejným sektorem a musíme se naučit reálně vyhodnocovat dosažené výsledky. Bez těchto podmínek si na oběhovou ekonomiku budeme jenom hrát.” řekl Pavel Poc, místopředseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu.
Pavel Telička v debatě poznamenal: „Oběhová ekonomika vyžaduje změnu kultury. Skutečným problémem, na který se musíme zaměřit, je nedostatek politické vůle. Pokud se zeptáte členů vlády kterékoli evropské země, co znamená oběhová ekonomika, polovina by vám pravděpodobně nedokázala odpovědět. Pokud skutečně dojde ke změně politického myšlení v této oblasti, nejsme už od změny kultury daleko."
,,Považuji oběhovou ekonomiku za příležitost pro český a evropský průmysl. Důležité je vytvořit příznivé právní prostředí a tím dát firmám a státům správné nástroje. Proto jsem v revidované odpadové legislativě navrhl zařadit přílohu obsahující seznam ekonomických a dalších instrumentů, které můžou pomoci podpořit přechod k oběhové ekonomice. Zapojení státu a tzv. zelené veřejné zakázky v tomto směru vnímám jako klíčové. Co je však ještě důležitější, abychom dokázali správně nastavit, implementovat a vynucovat legislativu, která se v oblasti oběhové ekonomiky chystá."
Diskuze se zúčastnil rovněž Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise a komisař pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.
Zástupci koalice osmi společností z různých průmyslových odvětví (DSM, IKEA, Michelin, Phillips, SUEZ, Tetra Pak, Umicore a Unilever) představili poslancům Evropského parlamentu, Evropské komisi a dalším zainteresovaným subjektům konkrétní příklady praktické aplikace principů oběhového ekonomiky ve svých obchodních strategiích a provozu.
Jen Evropská unie vyprodukuje ročně 2,5 miliard tun odpadu, z čehož více než polovina skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Ne náhodou jsou tyto způsoby zbavování se odpadu tím nejméně preferovaným způsobem.
Balíček právních předpisů, který na konci ledna prošel hlasováním v Evropském parlamentu ve zodpovědném výboru ENVI, se skládá ze čtyř legislativních návrhů. Ty řeší problematiku odpadu, skládkování, obalových materiálů, či automobilů a elektronických zařízení. Středobodem nové legislativy jsou závazné cíle pro omezení skládkování či povinnou recyklaci jednotlivých typů komunálního odpadu.
Účastníci debaty se shodli, že oběhové hospodářství představuje obrovskou příležitost jak pro evropské občany, tak průmysl.
“Pokud to myslíme s oběhovou ekonomikou vážně, musíme splnit některé základní podmínky: soustředit se na inovace, změnit modely chování napříč společností, nastartovat větší spolupráci jak mezi odvětvími průmyslu tak mezi soukromým a veřejným sektorem a musíme se naučit reálně vyhodnocovat dosažené výsledky. Bez těchto podmínek si na oběhovou ekonomiku budeme jenom hrát.” řekl Pavel Poc, místopředseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu.
Pavel Telička v debatě poznamenal: „Oběhová ekonomika vyžaduje změnu kultury. Skutečným problémem, na který se musíme zaměřit, je nedostatek politické vůle. Pokud se zeptáte členů vlády kterékoli evropské země, co znamená oběhová ekonomika, polovina by vám pravděpodobně nedokázala odpovědět. Pokud skutečně dojde ke změně politického myšlení v této oblasti, nejsme už od změny kultury daleko."
,,Považuji oběhovou ekonomiku za příležitost pro český a evropský průmysl. Důležité je vytvořit příznivé právní prostředí a tím dát firmám a státům správné nástroje. Proto jsem v revidované odpadové legislativě navrhl zařadit přílohu obsahující seznam ekonomických a dalších instrumentů, které můžou pomoci podpořit přechod k oběhové ekonomice. Zapojení státu a tzv. zelené veřejné zakázky v tomto směru vnímám jako klíčové. Co je však ještě důležitější, abychom dokázali správně nastavit, implementovat a vynucovat legislativu, která se v oblasti oběhové ekonomiky chystá."
Diskuze se zúčastnil rovněž Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise a komisař pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
