Správa KRNAP: Ochrana obojživelníků

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku v těchto dnech instalují u komunikací pevné zábrany pro obojživelníky, kteří migrují na vzdálená místa rozmnožování. Terénní služba průběžně přenese a bezpečně dopraví blíže k místu rozmnožování ropuchy obecné a skokany hnědé. Každoročně se tak podaří zachránit více než tři čtvrtiny obojživelníků, kteří se vydají na cestu za rozmnožováním.

Lokality, kde je koncentrace obojživelníků nejmasovější, jsou nedaleko Lánova směrem k Vrchlabí, v Černém Dole u továrny a u přehrady ve Špindlerově Mlýně. V lokalitě Horní Albeřice většina žab přes komunikaci nepřechází a pravděpodobně se žáby na tmavý povrch silnice chodí pouze vyhřívat. Proto jsou zábrany instalovány i zde. Obojživelníci tak zůstávají v tůňce a na blízkých loukách, kde jsou v bezpečí před projíždějícími vozidly.

Jarní tah je ze všech tahů během roku nejdůležitější. Žáby se probouzí ze zimního spánku v zemi a táhnou k vodě, kde rozmnožování a následné kladení vajíček probíhá. Každý rok je záchranný transfer obojživelníků různě dlouhý, ovlivněný několika faktory. Hlavním je průběh teplot. Proto jarní tah trvá od jednoho týdne až (v extrémním případě) dva měsíce.

„Máme zábrany dvojího druhu. Pevné celoroční, které nepřekáží např. úklidu komunikace. Ty jsou z recyklovaného plastu. A dočasné, které se po migraci opět demontují,“ popisuje ing. Luboš Jiřiště z odboru ochrany přírody. Pracovníci terénní služby následně dvakrát denně vybírají pasti, které ukončují zábrany, a přenáší žáby přes silnici blíže svému cíli. „Dále jdou finance na čištění a obnovu tůněk, které jsou součástí ochrany obojživelníků,“ dodává ing. Jiřiště.

V dnešní době se nedaří zachránit a včas odchytit pouze zlomek migrujících žab – řádově desítky kusů na jedné lokalitě.