Tiskové zprávy
MŽP ČR: Odbory ani zaměstnavatelé se Natury nemusejí bát
Českomoravská konfederace odborových svazů, Odborový svaz pracovníků geologie, hornictví a naftového průmyslu a Svaz průmyslu a dopravy ČR v minulém týdnu shodně vyjádřily obavy, týkající se vyhlašovaných ptačích oblastí v rámci soustavy NATURA 2000. Bojí se, že se kvůli tomu zvýší nezaměstnanost, že se oblasti projeví negativně na veřejných rozpočtech, a že budou znamenat brzdu rozvoje průmyslu a podnikání. Opakuje se i výtka že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje vymezit ptačí oblasti na 20 % území rozlohy státu, a že nařízení vlády neobsahuje žádné kompenzace za ztížení podnikání.
Tyto obavy jsou ale podle MŽP liché a k jejich naplnění nedojde. Návrh ptačích oblastí zahrnuje nikoli dvacet, ale 8,6 % rozlohy státu. Navíc z této plochy je již dnes 60 % chráněno. Ptačí oblasti tedy nově zahrnují pouze 3,44 % z celkové rozlohy republiky. Rozloha navrhovaných oblastí je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi relativně nízká [1].
„Ochranný režim v ptačích oblastech je mnohem měkčí, než ve stávajících chráněných územích,“ podotýká ministr Libor Ambrozek. O tom podle něj svědčí i to, že je možné aby jimi procházely např. dálnice (případ D47) nebo se podařilo najít kompromis (R35 u Komárova). Ochranné podmínky se nevztahují na zastavěná a zastavitelná území obcí. Na souhlas orgánů ochrany přírody jsou vázány pouze činnosti, které mohou přímo nepříznivě ovlivnit zachování a obnovu ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, což požaduje evropská legislativa. O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je také možné uzavřít s vlastníkem nebo nájemcem pozemku smlouvu; v takovém případě se žádný souhlas orgánu ochrany přírody již dále nevyžaduje. V případě, že by podmínky rozhodnutí o souhlasu omezily hospodaření na dotčeném pozemku, má vlastník ze zákona nárok na kompenzaci újmy.
„Jsem přesvědčen, že obavy, které předložily některé odborové svazy a Svaz průmyslu a dopravy, jsou liché a nic z toho, čeho se svazy obávají, se nestane,“ říká náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Naopak, další neexistence těchto oblastí může znamenat nebezpečí významného omezení dotací z evropských fondů v objemu desítek miliard korun ročně. „V každém případě se se zástupci všech těchto svazů rád sejdu a ještě před projednáním ve vládě si můžeme vzájemně vysvětlit případné nejasnosti,“ dodává Miko.
Další informace:
http://www.natura2000.cz
Poznámky:
[1] Navrhovaná plocha ptačích oblasti je v ČR nižší než v zemích srovnatelné velikosti jako je Rakousko s 14,7 % nebo Portugalsko s 9,4 %. V rozlohou menších státech je podíl ptačích oblastí na jejich území ještě vyšší, např. v Dánsku 22,3 %, Nizozemí 24,1 %, v Belgii 14,1 %. Z přistupujících států pak Slovensko navrhuje 28 %, Maďarsko 15 %, Slovinsko 24 %, Estonsko 14 %.
Tyto obavy jsou ale podle MŽP liché a k jejich naplnění nedojde. Návrh ptačích oblastí zahrnuje nikoli dvacet, ale 8,6 % rozlohy státu. Navíc z této plochy je již dnes 60 % chráněno. Ptačí oblasti tedy nově zahrnují pouze 3,44 % z celkové rozlohy republiky. Rozloha navrhovaných oblastí je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi relativně nízká [1].
„Ochranný režim v ptačích oblastech je mnohem měkčí, než ve stávajících chráněných územích,“ podotýká ministr Libor Ambrozek. O tom podle něj svědčí i to, že je možné aby jimi procházely např. dálnice (případ D47) nebo se podařilo najít kompromis (R35 u Komárova). Ochranné podmínky se nevztahují na zastavěná a zastavitelná území obcí. Na souhlas orgánů ochrany přírody jsou vázány pouze činnosti, které mohou přímo nepříznivě ovlivnit zachování a obnovu ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, což požaduje evropská legislativa. O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je také možné uzavřít s vlastníkem nebo nájemcem pozemku smlouvu; v takovém případě se žádný souhlas orgánu ochrany přírody již dále nevyžaduje. V případě, že by podmínky rozhodnutí o souhlasu omezily hospodaření na dotčeném pozemku, má vlastník ze zákona nárok na kompenzaci újmy.
„Jsem přesvědčen, že obavy, které předložily některé odborové svazy a Svaz průmyslu a dopravy, jsou liché a nic z toho, čeho se svazy obávají, se nestane,“ říká náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Naopak, další neexistence těchto oblastí může znamenat nebezpečí významného omezení dotací z evropských fondů v objemu desítek miliard korun ročně. „V každém případě se se zástupci všech těchto svazů rád sejdu a ještě před projednáním ve vládě si můžeme vzájemně vysvětlit případné nejasnosti,“ dodává Miko.
Další informace:
http://www.natura2000.cz
Poznámky:
[1] Navrhovaná plocha ptačích oblasti je v ČR nižší než v zemích srovnatelné velikosti jako je Rakousko s 14,7 % nebo Portugalsko s 9,4 %. V rozlohou menších státech je podíl ptačích oblastí na jejich území ještě vyšší, např. v Dánsku 22,3 %, Nizozemí 24,1 %, v Belgii 14,1 %. Z přistupujících států pak Slovensko navrhuje 28 %, Maďarsko 15 %, Slovinsko 24 %, Estonsko 14 %.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk