Tiskové zprávy
ZOO Dvůr Králové: Pamir má další partnerku! ZOO Dvůr Králové získala novou samici nosorožce tuponosého jižního
28. listopadu 2016 | ZOO Dvůr Králové
Ve středu 16. listopadu do zoologické zahrady ve Dvoře Králové přicestovala z německého Erfurtu nová samice nosorožce tuponosého jižního jménem Temba. Připojí se tu k samci Pamirovi a samici Jessice. Dvorská zoo tak chce zvýšit šance na obnovení chovu tohoto afrického druhu.
„Cesta z Německa trvala okolo sedmi hodin a Temba ji zvládla zcela bez problému. Po příjezdu a přesunu zvířete z nákladního vozu do nové ubikace v zázemí zoo jsme na ní sice pozorovali lehkou nervozitu, ta ale k převozu do nového prostředí patří,“ popisuje příjezd devatenáctileté Temby zoolog Jiří Hrubý.
Nosorožci tuponosí jsou na rozdíl od dalšího afrického druhu, nosorožců černých, více společenští a život tráví ve stádech o několika jedincích. „Jakmile si samice zvykne na nový domov, bude se v sousední ubikaci střídat Pamir s Jessikou. Naším cílem je Tembu brzy připojit ke stávajícímu páru, aby vznikla funkční skupina a zvýšili jsme tak šance na odchov,“ doplňuje Hrubý. Samice porodila v Erfurtu už dvě mláďata.
ZOO Dvůr Králové patří mezi nejlepší chovatele nosorožců na světě. Od 70. let minulého století do současnosti se tu narodilo 44 mláďat nosorožců dvourohých, zoo také jako jediná rozmnožila vzácné nosorožce tuponosé severní formy. S chovem nosorožců tuponosých jižních začala rovněž v 70. letech, skupina se tu během pár let rozrostla až na 12 jedinců a byla úspěšně odchována dvě mláďata. V roce 1978 se však zoo rozhodla věnovat intenzivněji chovu vzácnější severní formy a do dvou let chov nosorožců tuponosých jižních ukončila.
Nové jedince zoo získala až před několika lety, kdy se sem vrátil samec Natal, jenž patří mezi první nosorožce tuponosé jižní původem z Afriky, kteří se do dvorské zahrady dostali na počátku 70. let. K němu postupně přibyla samice Jessika a minulý rok samec Pamir.
Nosorožci tuponosí, též nazýváni bílí, se dělí na dva typy – severní a jižní. Ve volné přírodě afrického kontinentu byla severní forma lidmi s největší pravděpodobností zcela vyhubena. Dnes přežívají poslední tři jedinci v keňské rezervaci Ol Pejeta, patří však ZOO Dvůr Králové. Oproti tomu nosorožci jižní formy jsou dnes nejpočetnějším druhem afrických nosorožců. Přibližně dvě desítky tisíc jedinců obývá oblasti jižní Afriky, ale také Keňu, Ugandu nebo Zambii, kam byli v minulosti úspěšně introdukováni.
Mezi vědci se vede spor o to, zda jsou severní a jižní nosorožci tuponosí dva různé druhy, nebo poddruhy jednoho druhu. V roce 2010 odborníci, mezi nimiž je i český expert Jan Robovský, vydali studii, podle níž by měl být nosorožec tuponosý severní považován za samostatný druh nosorožec Cottonův.
„Cesta z Německa trvala okolo sedmi hodin a Temba ji zvládla zcela bez problému. Po příjezdu a přesunu zvířete z nákladního vozu do nové ubikace v zázemí zoo jsme na ní sice pozorovali lehkou nervozitu, ta ale k převozu do nového prostředí patří,“ popisuje příjezd devatenáctileté Temby zoolog Jiří Hrubý.
Nosorožci tuponosí jsou na rozdíl od dalšího afrického druhu, nosorožců černých, více společenští a život tráví ve stádech o několika jedincích. „Jakmile si samice zvykne na nový domov, bude se v sousední ubikaci střídat Pamir s Jessikou. Naším cílem je Tembu brzy připojit ke stávajícímu páru, aby vznikla funkční skupina a zvýšili jsme tak šance na odchov,“ doplňuje Hrubý. Samice porodila v Erfurtu už dvě mláďata.
ZOO Dvůr Králové patří mezi nejlepší chovatele nosorožců na světě. Od 70. let minulého století do současnosti se tu narodilo 44 mláďat nosorožců dvourohých, zoo také jako jediná rozmnožila vzácné nosorožce tuponosé severní formy. S chovem nosorožců tuponosých jižních začala rovněž v 70. letech, skupina se tu během pár let rozrostla až na 12 jedinců a byla úspěšně odchována dvě mláďata. V roce 1978 se však zoo rozhodla věnovat intenzivněji chovu vzácnější severní formy a do dvou let chov nosorožců tuponosých jižních ukončila.
Nové jedince zoo získala až před několika lety, kdy se sem vrátil samec Natal, jenž patří mezi první nosorožce tuponosé jižní původem z Afriky, kteří se do dvorské zahrady dostali na počátku 70. let. K němu postupně přibyla samice Jessika a minulý rok samec Pamir.
Nosorožci tuponosí, též nazýváni bílí, se dělí na dva typy – severní a jižní. Ve volné přírodě afrického kontinentu byla severní forma lidmi s největší pravděpodobností zcela vyhubena. Dnes přežívají poslední tři jedinci v keňské rezervaci Ol Pejeta, patří však ZOO Dvůr Králové. Oproti tomu nosorožci jižní formy jsou dnes nejpočetnějším druhem afrických nosorožců. Přibližně dvě desítky tisíc jedinců obývá oblasti jižní Afriky, ale také Keňu, Ugandu nebo Zambii, kam byli v minulosti úspěšně introdukováni.
Mezi vědci se vede spor o to, zda jsou severní a jižní nosorožci tuponosí dva různé druhy, nebo poddruhy jednoho druhu. V roce 2010 odborníci, mezi nimiž je i český expert Jan Robovský, vydali studii, podle níž by měl být nosorožec tuponosý severní považován za samostatný druh nosorožec Cottonův.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
