Město Trutnov: Petice i různé varianty budoucnosti lomu v Libči

Během jara rezonovalo Trutnovem téma lomu v Libči – neukončeného důlního díla, které radnice chtěla revitalizovat a zpřístupnit veřejnosti. Nyní obdržela petici od odpůrců tohoto záměru a čeká na rozhodnutí krajského úřadu, který určí budoucnost lomu.

Už v první polovině března trutnovská radnice oznámila odstoupení od záměru rekultivace lomu v Libči. Stalo se tak kvůli vlně odporu veřejnosti, která s tímto projektem a zabezpečením prostoru, aby byl přístupný, nesouhlasila. Hlavními argumenty nesouhlasu byly zejména využití zeminy a kameniva ze stavby D11 a přesunutí chráněných živočichů. O tři měsíce později, ve středu 25. června, odevzdali odpůrci rekultivace na podatelně trutnovského úřadu petici. „Obdrželi jsme petici, která měla dvě části. Jedna byla tvořena petičními archy s 351 fyzickými podpisy signatářů petice. Druhá část obsahovala výtisk elektronické petice s 2 233 signatáři, jež však nebyla vytvořena přes nástroj Ministerstva vnitra dle § 6a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, v platném znění, což znamená, že neobsahovala podpisy, ale pouze jména, bydliště a e-mailové adresy, a to je z hlediska platnosti petice nedostatečné. I přes tento zákonný nedostatek rada města tyto hlasy vnímá jako podporu vyjádřeného názoru,“ vysvětluje Jan Seidel, tajemník Městského úřadu Trutnov. Z 351 platných podepsaných petentů je 235 obyvateli Trutnova.

Petice, jejíž projednání podle vnitřních předpisů náleží Radě města Trutnova, byla projednána v souladu se zákonem o právu petičním. Na zářijovém zasedání o ní bude informováno městské zastupitelstvo. Text petice obsahoval 5 bodů a níže jsou k nim uvedeny odpovědi rady města adresované petičnímu výboru:


1) Okamžité zastavení plánů na zavážku a likvidaci lomu Libeč

Tento bod byl naplněn prostřednictvím usnesení Rady města Trutnova ze dne 09.04.2025, č. usnesení RM_2025-390/8, která vzala na vědomí ukončení záměru rekultivace lomu Libeč dle projektové dokumentace Ing. Tomáše Hampla nazvané „Plán likvidace lomu Libeč“ (rekultivace uložením zeminy a kameniva ze stavby dálnice D11 1109) ke dni 12.03.2025.


2) Zajištění ochrany lomu jako přírodně cenné a rekreační lokality

Jeden z členů petičního výboru podal, byť bez vědomí vlastníka – tj. města Trutnova, podnět Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje k vyhlášení přírodní památky. V případě, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje této žádosti vyhoví a prohlásí lokalitu přírodní památkou či přírodně cennou lokalitou, stanoví plán péče a veškeré zásahy budou již v kompetenci pouze tohoto orgánu.

Přírodní památkou jest dle zákona přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

Stanovení ochrany jako přírodně cenné a rekreační lokality není v kompetenci města Trutnova ani Městského úřadu Trutnov. Stanovení ochrany jako přírodně cenné lokality, resp. přírodní památky v tomto případě je v kompetenci krajského úřadu. Ten také určí rozsah a pravidla ochrany. Zásahy do přírodní památky jsou obecně zakázány a podléhají přísným pravidlům ochrany přírody. Kromě zákonných zákazů, které platí pro všechna chráněná území, mohou být pro každou přírodní památku stanoveny i specifické, tzv. "bližší ochranné podmínky", které mohou omezovat další činnosti. Tyto podmínky se liší podle konkrétního území a jsou stanoveny v zřizovacím předpisu dané přírodní památky. V přírodních památkách jsou zakázány činnosti, které by mohly vést k poškození, zničení nebo ohrožení předmětů a hodnot, pro které byla památka vyhlášena. Mezi typické zakázané činnosti patří např. vstup mimo vyhrazené cesty, zde patrně vč. koupání, vjezd motorovými vozidly, sběr živočichů a rostlin, táboření a rozdělávání ohňů apod.

Město Trutnov se na žádost Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k tomuto návrhu vyjádřilo v tom smyslu, že město nebude do lokality zasahovat, vyjma činností vedoucích k jejímu zabezpečení před neoprávněným vstupem a domnívá se, že případné vyhlášení lomu přírodní památkou by mělo následovat až po úředním ukončení režimu hornické činnosti.


3) Opuštění záměru technické rekultivace a zvolení ekologicky šetrného řešení

První část tohoto bodu, tj. opuštění záměru technické rekultivace, byla naplněna shora uvedeným usnesením Rady města Trutnova. Druhá část, tj. zvolení ekologického řešení a jeho podoba, v tuto chvíli závisí na rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje o vyhlášení či nevyhlášení přírodně cenné lokality. Pokud by k tomu došlo, byl by – jak je uvedeno u předchozího bodu – stanoven rozsah a pravidla ochrany území (odborně plán péče). Město proto vyčká verdiktu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje tak, aby své kroky činilo dle případných doporučení či závěrů.


4) Namísto devastace přírodního prostředí nabídnout alternativní a ekologické způsoby nakládání se stavebním odpadem

Odpovědnost za likvidaci stavebního odpadu ze stavby dálnice D11 leží na jeho původci. Město Trutnov v tomto případě není jeho původcem, tudíž mu hledání ekologického způsobu likvidace při této stavbě vzniklého odpadu nepřísluší.


5) Otevřenou diskusi s občany, odborníky a ekologickými organizacemi o dalším využití lomu

Město Trutnov obdrželo nabídku na převzetí lomu od Českého svazu ochránců přírody, Základní organizace JARO Jaroměř (viz usnesení Rady města Trutnov RM_2025-380/9). Na základě této nabídky proto město Trutnov zahájilo jednání s touto ekologickou organizací, přičemž i tato jednání jsou prozatím limitována očekávaným rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ve věci prohlášení/neprohlášení území přírodně cennou lokalitou či přírodní památkou.

Výsledkem dosavadních jednání je návrh/zhodnocení situace Českým svazem ochránců přírody, Základní organizací JARO Jaroměř. V případě neschválení či nevyhlášení přírodní památky či přírodně cenné lokality bude tento materiál pro město Trutnov výchozím materiálem pro další projednání.


A jaká je tedy budoucnost lomu v Libči?

V současné době musí radnice toto neukončené důlní dílo zabezpečit a zajistit prostor před neoprávněným vstupem. Z toho důvodu již u vstupu do lomu umístila zákazovou tabulku a po dokončení a schválení plánu zajištění lomu budou provedena další drobná neinvazivní opatření, která mají zamezit pádu do prohlubně nebo sjíždění svahů cyklisty a motorkáři.

Jednou z variant budoucnosti libečského lomu je prohlášení přírodní památkou. Tvůrci petice totiž dali podnět na vyhlášení ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. Pokud krajský úřad této žádosti vyhoví, stanoví plán péče, do kterého už nebude moci mluvit veřejnost, ani město jakožto vlastník. „Nyní budeme muset být trpěliví a počkat, zda Krajský úřad Královéhradeckého kraje vyhoví žádosti petičního výboru o prohlášení lomu v Libči přírodní památkou. Pokud se tak stane, proběhnou následující kroky zcela v režii kraje. Je však třeba si uvědomit, že přírodní památka je v podstatě malé CHKO, a z toho mohou vyplynout určitá omezení pohybu a chování v tomto prostoru, například zákaz vstupu mimo vyznačené trasy a zákaz koupání,“ popisuje Michal Rosa, starosta města Trutnova.

Další variantou je spolupráce města s Českým svazem ochránců přírody, Základní organizací JARO Jaroměř. „Pokud k vyhlášení přírodní památky nedojde, jistě využijeme průzkumy a rozbory, které kraj ke svému rozhodnutí provádí. Ty se spolu se zhodnocením situace lomu, který připravila organizace JARO Jaromeř, jež se městu nabídla ke spolupráci, stanou východiskem pro projednání záměru a další postup. Již v tuto chvíli je jasné, že ať bude další kroky činit kraj nebo město, zásahy do lomu budou v minimální nutné míře a bez využití jakéhokoli dovezeného materiálu,“ doplňuje trutnovský starosta.

Znění petice a odpověď na ni najdete na https://www.trutnov.cz/cs/mesto/pro-novinare/tiskove-zpravy/petice-i-ruzne-varianty-budoucnosti-lomu-v-libci.html