Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: Plzeň dusí smog srovnatelný s Ústeckem nebo Ostravskem
Znečištění ovzduší prachem je v Plzni aktuálně srovnatelně špatné nebo dokonce horší než Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji, ve kterých už byla vyhlášena oficiální smogová výstraha. Hodinové průměrné koncentrace prachu (PM10) se dnes dopoledne na monitorovacích stanicích v Plzni pohybovaly zhruba mezi 110 a 140 mikrogramy na metr kubický vzduchu. Průměrná 24-hodinová koncentrace prachu kolísala zhruba mezi 100 až 120 μg/m3, tedy převyšovala dvojnásobně platný limit, který činí 50 μg/m3 (1).
„Jako polétavý prach se označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (PM10). Jeho krátkodobé vdechování zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: „Velice nepříznivou okolností je to, že drtivou část znečištění plzeňského ovzduší tvoří podle dat z monitorovacích stanic jemný podíl prachu označovaný jako PM2,5, který proniká hluboko do dýchacího ústrojí a je podle současné vědy zodpovědný za převážnou část negativních zdravotních důsledků znečištění ovzduší.“
Znečištění ovzduší prachem vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Podle odborné zprávy Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2011 má vdechování vzduchu znečištěného prachem na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (3)
„Z hlediska ochrany zdraví bych Plzeňanům doporučil zejména omezení fyzické námahy a hlavně starším nebo nemocným lidem též, omezení vycházek. V domácnostech a na pracovištích by se lidé měli vyvarovat činností, které mohou zvýšit obsah jemných a ultrajemných částic ve vnitřním prostředí. Tedy v žádném případě nekouřit ani napálit rozličné vonné tyčinky! A odložit činnosti jako luxování nebo smažení na dobu, kdy budou moci intenzivně větrat,“ konstatoval MUDr. Šuta a dodal: „Lidé mohou aktuální vývoj znečištění ve svém okolí sledovat na internetové stránce České hydrometeorologického ústavu:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html
Poznámky:
(1) Limit vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazný i pro Českou republiku.
(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(3) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011, Státní zdravotní ústav, Praha 2012.
„Jako polétavý prach se označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (PM10). Jeho krátkodobé vdechování zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: „Velice nepříznivou okolností je to, že drtivou část znečištění plzeňského ovzduší tvoří podle dat z monitorovacích stanic jemný podíl prachu označovaný jako PM2,5, který proniká hluboko do dýchacího ústrojí a je podle současné vědy zodpovědný za převážnou část negativních zdravotních důsledků znečištění ovzduší.“
Znečištění ovzduší prachem vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Podle odborné zprávy Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2011 má vdechování vzduchu znečištěného prachem na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (3)
„Z hlediska ochrany zdraví bych Plzeňanům doporučil zejména omezení fyzické námahy a hlavně starším nebo nemocným lidem též, omezení vycházek. V domácnostech a na pracovištích by se lidé měli vyvarovat činností, které mohou zvýšit obsah jemných a ultrajemných částic ve vnitřním prostředí. Tedy v žádném případě nekouřit ani napálit rozličné vonné tyčinky! A odložit činnosti jako luxování nebo smažení na dobu, kdy budou moci intenzivně větrat,“ konstatoval MUDr. Šuta a dodal: „Lidé mohou aktuální vývoj znečištění ve svém okolí sledovat na internetové stránce České hydrometeorologického ústavu:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html
Poznámky:
(1) Limit vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazný i pro Českou republiku.
(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(3) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011, Státní zdravotní ústav, Praha 2012.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
