Arnika: Podlahové krytiny i tapety z PVC obsahují vysoká množství nebezpečných ftalátů. Ve zdravotnictví by se neměly používat

Už několik let platí v Evropské unii zákaz používat ftaláty (1) jako změkčovadla v hračkách a předmětech pro péči o děti. To se ovšem již nevztahuje na materiál, kterým bývají vybaveny ordinace dětských lékařů či dětské pokoje, ačkoliv může být zdrojem kontaminace prostor, kde se děti zdržují. Arnika se zaměřila na podlahové krytiny a tapety změkčeného polyvinylchloridu (PVC), které nechala analyzovat na přítomnost šesti nebezpečných ftalátů (2). „Ve všech osmi testovaných vzorcích tvořily toxické ftaláty od 4,85 po 17 % hmotnosti výrobků. Dva vzorky podlahových krytin obsahovaly i ftalát DEHP, který bývá považován za nejproblematičtější z této skupiny látek a od roku 2015 bude také zakázáno jej používat,“ shrnul výsledky dnes publikovaných analýz předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. „Rozbory tak ukázaly, že PVC by se rozhodně nemělo využívat ve vybavení zdravotnických zařízení či dětských pokojů,“ dodal Petrlík.

Arnika dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí plynoucí z používání PVC zejména tam, kde s ním přicházejí do kontaktu malé děti. V návaznosti na spolupráci s několika nemocnicemi na náhradě PVC pomůcek se nyní věnuje prosazování zásad ekologického řízení ve zdravotnických zařízeních. „Ftaláty se přidávají do PVC jako změkčovadla a během jeho používání se z něj uvolňují do okolního prostředí. Spolu s prachem je pak uživatelé těchto prostor vdechují. Studie z posledních deseti let prokazují souvislost mezi vznikem astmatu a přítomností ftalátů, zejména DEHP, v prachu (3). Malé děti jsou tak ohroženy nejvíce, a proto si myslíme, že by se PVC nemělo objevovat především ve vybavení čekáren a ordinací pediatrů a dětských oddělení v nemocnicích. Stejně tak ho nedoporučujeme rodičům používat pro úpravu dětského pokoje,“ shrnuje vedoucí projektu EMAS pro nemocnice Mgr. Jiří Kristian hlavní závěry vyplývající z dnes zveřejněných analýz. Rozbory provedla certifikovaná laboratoř ITC Zlín.

Uvolňování toxických ftalátů do okolního prostředí a jejich přítomnost v prachu prokázal mimo jiné i dřívější průzkum provedený sdružením Arnika na 10 vzorcích z různých prostor (4). Největší koncentrace ftalátů obsahovaly vzorky ze školní jídelny s podlahovou krytinou z PVC a ze zubařské ordinace s nábytkem s PVC (koženkovými) potahy a s řadou přístrojů s kabely (většinou s PVC izolací). „K podobným výsledkům sice vedly i předchozí analýzy prachu v ČR, ale naše analýzy v roce 2008 poprvé zahrnuly i zdravotnickou ordinaci a prostory pro děti, tedy základní školu anebo mateřskou školku. Ukázaly mimo jiné na souvislost mezi vybavením a úpravou veřejných prostor a přítomností ftalátů v nich. Je to další argument pro to, aby se zdravotnická zařízení při stavebních úpravách v maximální míře vyhnula PVC, které bývá měkčeno ftaláty,“ poukázala tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.

České nemocnice by si mohly vzít příklad ze zahraničí. Asociace vídeňských nemocnic (Krankenanstaltenverbund) žádá od svých dodavatelů, aby jejich produkty a obaly produktů neobsahovaly PVC nebo halogeny. Všechny výjimky z tohoto pravidla mají být řádně odůvodněny. Nemocnice v Aarhusu v Dánsku začala s eliminací všech výrobků z PVC již v roce 1988 a dnes v ní již prakticky nenajdeme téměř nic, co je vyrobeno z PVC.

Výrobci mají podle evropského nařízení REACH povinnost o přítomnosti toxických ftalátů ve svých výrobcích spotřebitele informovat, a to včetně jejich možných dopadů na lidské zdraví. Čtyři ftaláty - diisobutylftalát (DIBP), di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP), benzylbutylftalát (BBP) a dibutylftalát (DBP) - bude podle REACHe zakázáno od 21. února 2015 používat ve výrobcích. DEHP byl zjištěn ve dvou vzorcích Arnikou testovaných podlahových krytin. Zatímco produkce DEHP má klesající tendenci, výroba DINP rok od roku roste, protože se stal náhradou za DEHP coby změkčovadla v PVC. 95 % produkce DINP se používá právě ke změkčování PVC. Přitom se právě u tohoto ftalátu objevují čím dál častěji souvislosti s jeho vlivem na vznik astmatu.