Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Posudek potvrdil, že zdrojem kontaminace Drnového potoka v Klatovech je bývalý sklad v areálu Rychtaříkových
Posudek a rozbory sedimentů, které sdružení Arnika nechalo zpracovat u Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech a u specializované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické, potvrdily, že zdrojem kontaminace Drnového potoka je bývalý sklad a přípravna pesticidů v Klatovech - Lubech (1). Výsledky rozborů, které Arnika publikovala v loňském roce, prokázaly vysoké koncentrace lindanu (2), hexachlorbenzenu (3) a některých metabolitů DDT (4) v testovaných rybách.
„Rozbory prokázaly, že do potoka unikají toxické látky. Neměli jsme však jistotu, co je jejich zdrojem. Nyní máme v ruce chybějící důkaz o původu znečištění. Je tedy potřeba podniknout kroky k jeho odstranění. Začneme proto jednat se zástupci Plzeňského kraje,“ řekl v souvislosti s dnes zveřejněnými výsledky rozborů sedimentů z Drnového potoka (5) RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí projektu Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.
Václav Rychtařík, jehož rodina získala kontaminované hospodářské budovy v Lubech v rámci restituce, doufá, že tento průzkum už bude poslední na cestě k zahájení příprav na vyčištění objektu. „Za tu dobu, kdy se snažíme dosáhnout toho, abychom nežili v prostředí kontaminovaném pesticidy, které u nás na dvoře připravoval Agrochemický podnik, už jsme žádali o pomoc řadu institucí a zažili řadu rozborů. Zatím to nikoho nepřimělo k tomu, aby konal. Drnový potok není náš, ale kontaminuje ho zamoření v budově, která nám teď patří, ale sami jsme se na jejím znečištění nijak nepodíleli. Nevzdávám se naděje a doufám proto, že dva poslední posudky ukazující na závažnost situace povedou k nějakému řešení,“ řekl Václav Rychtařík.
Arnika věří, že státní instituce udělají vše pro to, aby byl sklad zamořený pesticidy co nejdříve dekontaminován. K jeho zamoření došlo v padesátých až devadesátých letech minulého století, kdy budovy používaly státní podniky k přípravě pesticidů na ošetření zemědělských kultur na Klatovsku. Starý sklad pesticidů je na seznamu prioritních ekologických zátěží Plzeňského kraje, ale dosavadní přístup státní správy a samosprávy k jeho vyčištění tomu neodpovídá. Kraj sice má v rukou studii, která řadí bývalý sklad pesticidů mezi významné ekologické zátěže v kraji, ale zatím nebyly učiněny žádné kroky, které by vedly alespoň k přípravě dekontaminace. „Připravili jsme proto podnět k řešení situace vodoprávnímu úřadu,“ dodal Petrlík.
Poznámky a přílohy:
(1) Závěr posudku hodnotícího kontaminaci ryb z června minulého roku: "Analýzou ryb odlovených v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby byla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí některými organochlorovými polutanty (lindan, p,p-DDE, HCB, p,p-DDD). Zvýšené koncentrace sledovaných polutantů mohou potenciálně souviset s kontaminací bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby, ovšem zdroj kontaminace vodního prostředí není možné na základě dosud provedených analýz jednoznačně identifikovat. Z hlediska jednoznačné identifikace zdroje kontaminace Drnového potoka cizorodými látkami doporučujeme rozšířit dosud provedená sledování." Zdroj: Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích ryb odlovených v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 22. 6. 2006.
Nový posudek zadaný na základě předchozího závěru konstatuje: „Analýzou vzorků biofilmu a sedimentu v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby nebyla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí sledovanými polutanty (HCB, β-HCH, γ-HCH, alochloru, p,p´-DDE, o,p´-DDD, p,p´-DDD, p,p´-DDT) v porovnání s koncentracemi těchto polutantů běžně zjišťovanými v sedimentech a biofilmu z různých lokalit ČR. Na základě zvýšené koncentrace v lokalitě pod zdrojem je však možné konstatovat, že areál bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby zvyšuje koncentraci většiny sledovaných polutantů v Drnovém potoce.“
Protože se Drnový potok zhruba před třemi lety odbahňoval, ptala se Arnika rovněž na vliv této úpravy na úroveň kontaminace: „Vliv úpravy toku (např. odbahnění toku) může mít potenciální vliv na úroveň kontaminace vodního prostředí. Z důvodu neznalosti úrovně kontaminace vodního prostředí před úpravou toku, nelze tento stav charakterizovat.“ Zdroj: Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích sedimentu a biofilmu v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 2.11.2006.
Po zpracování tohoto posudku Arnika odebrala ještě jeden ověřovací vzorek za hrází jezu a nechala ho analyzovat v laboratoři Ústavu chemie a analýzy potravin na Vysoké škole chemicko-technologické specializované na rozbory reziduí pesticidů v různých matricích.
(2) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii, Rumunsku a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008.
(3) Hexachlorbenzen (HCB) měl široké využití, ať už jako pesticid, anebo jako technická látka v různých výrobách. Hexachlorbenzen (HCB) se vyrábí katalytickou chlorací benzenu nebo oxidací odpadního hexachlorcyklohexanu (HCH) z výroby lindanu. Dnes se již v České republice nepoužívá, ale vzniká jako vedlejší produkt v chemickém průmyslu (např. ve chlórové chemii anebo při bělení buničiny chlórem) anebo a obsahují jej také emise z různých spalovacích procesů (např. při spalování odpadů anebo v hutnictví). Jako fungicid byl používán pro ošetřování pšenice, cibule. Zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB byl vyráběn ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968. Při dlouhodobém vystavení hexachlorbenzenu může dojít k poškození jater, ledvin a působí negativně na činnost štítné žlázy. Je možným karcinogenem pro lidi. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(4) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
„Rozbory prokázaly, že do potoka unikají toxické látky. Neměli jsme však jistotu, co je jejich zdrojem. Nyní máme v ruce chybějící důkaz o původu znečištění. Je tedy potřeba podniknout kroky k jeho odstranění. Začneme proto jednat se zástupci Plzeňského kraje,“ řekl v souvislosti s dnes zveřejněnými výsledky rozborů sedimentů z Drnového potoka (5) RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí projektu Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.
Václav Rychtařík, jehož rodina získala kontaminované hospodářské budovy v Lubech v rámci restituce, doufá, že tento průzkum už bude poslední na cestě k zahájení příprav na vyčištění objektu. „Za tu dobu, kdy se snažíme dosáhnout toho, abychom nežili v prostředí kontaminovaném pesticidy, které u nás na dvoře připravoval Agrochemický podnik, už jsme žádali o pomoc řadu institucí a zažili řadu rozborů. Zatím to nikoho nepřimělo k tomu, aby konal. Drnový potok není náš, ale kontaminuje ho zamoření v budově, která nám teď patří, ale sami jsme se na jejím znečištění nijak nepodíleli. Nevzdávám se naděje a doufám proto, že dva poslední posudky ukazující na závažnost situace povedou k nějakému řešení,“ řekl Václav Rychtařík.
Arnika věří, že státní instituce udělají vše pro to, aby byl sklad zamořený pesticidy co nejdříve dekontaminován. K jeho zamoření došlo v padesátých až devadesátých letech minulého století, kdy budovy používaly státní podniky k přípravě pesticidů na ošetření zemědělských kultur na Klatovsku. Starý sklad pesticidů je na seznamu prioritních ekologických zátěží Plzeňského kraje, ale dosavadní přístup státní správy a samosprávy k jeho vyčištění tomu neodpovídá. Kraj sice má v rukou studii, která řadí bývalý sklad pesticidů mezi významné ekologické zátěže v kraji, ale zatím nebyly učiněny žádné kroky, které by vedly alespoň k přípravě dekontaminace. „Připravili jsme proto podnět k řešení situace vodoprávnímu úřadu,“ dodal Petrlík.
Poznámky a přílohy:
(1) Závěr posudku hodnotícího kontaminaci ryb z června minulého roku: "Analýzou ryb odlovených v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby byla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí některými organochlorovými polutanty (lindan, p,p-DDE, HCB, p,p-DDD). Zvýšené koncentrace sledovaných polutantů mohou potenciálně souviset s kontaminací bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby, ovšem zdroj kontaminace vodního prostředí není možné na základě dosud provedených analýz jednoznačně identifikovat. Z hlediska jednoznačné identifikace zdroje kontaminace Drnového potoka cizorodými látkami doporučujeme rozšířit dosud provedená sledování." Zdroj: Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích ryb odlovených v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 22. 6. 2006.
Nový posudek zadaný na základě předchozího závěru konstatuje: „Analýzou vzorků biofilmu a sedimentu v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby nebyla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí sledovanými polutanty (HCB, β-HCH, γ-HCH, alochloru, p,p´-DDE, o,p´-DDD, p,p´-DDD, p,p´-DDT) v porovnání s koncentracemi těchto polutantů běžně zjišťovanými v sedimentech a biofilmu z různých lokalit ČR. Na základě zvýšené koncentrace v lokalitě pod zdrojem je však možné konstatovat, že areál bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby zvyšuje koncentraci většiny sledovaných polutantů v Drnovém potoce.“
Protože se Drnový potok zhruba před třemi lety odbahňoval, ptala se Arnika rovněž na vliv této úpravy na úroveň kontaminace: „Vliv úpravy toku (např. odbahnění toku) může mít potenciální vliv na úroveň kontaminace vodního prostředí. Z důvodu neznalosti úrovně kontaminace vodního prostředí před úpravou toku, nelze tento stav charakterizovat.“ Zdroj: Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích sedimentu a biofilmu v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 2.11.2006.
Po zpracování tohoto posudku Arnika odebrala ještě jeden ověřovací vzorek za hrází jezu a nechala ho analyzovat v laboratoři Ústavu chemie a analýzy potravin na Vysoké škole chemicko-technologické specializované na rozbory reziduí pesticidů v různých matricích.
(2) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii, Rumunsku a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008.
(3) Hexachlorbenzen (HCB) měl široké využití, ať už jako pesticid, anebo jako technická látka v různých výrobách. Hexachlorbenzen (HCB) se vyrábí katalytickou chlorací benzenu nebo oxidací odpadního hexachlorcyklohexanu (HCH) z výroby lindanu. Dnes se již v České republice nepoužívá, ale vzniká jako vedlejší produkt v chemickém průmyslu (např. ve chlórové chemii anebo při bělení buničiny chlórem) anebo a obsahují jej také emise z různých spalovacích procesů (např. při spalování odpadů anebo v hutnictví). Jako fungicid byl používán pro ošetřování pšenice, cibule. Zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB byl vyráběn ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968. Při dlouhodobém vystavení hexachlorbenzenu může dojít k poškození jater, ledvin a působí negativně na činnost štítné žlázy. Je možným karcinogenem pro lidi. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(4) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
