Správa KRNAP: Povodeň brala domy i lidské životy

Před 114 lety, na konci července 1897, postihla Krkonoše dosud největší živelní katastrofa, horší než všechny povodně přelomu 20. a 21. století. Vyžádala si značné materiální škody i řadu lidských životů. Na tuto katastrofu naši předchůdci zareagovali mimo jiné stavbou hrazenářských děl [1], která měla podobné škody minimalizovat. V duchu tohoto odkazu i Správa Krkonošského národního parku pečuje o vodní toky tak, aby neznamenaly hrozbu.

Správa KRNAP spravuje 585 km drobných vodních toků - potoků, potůčků a říček. V minulých letech, právě i s ohledem na dobré zkušenosti s hrazenářskými díly, která postavili naši předci, Správa KRNAP investovala nemalé finanční prostředky do budování podobných staveb po celých Krkonoších.

"Každý přívalový či dlouhotrvající déšť potvrzují správnost tohoto rozhodnutí," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. "Hrazenářská díla výrazně snižují riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob," dodal Hřebačka. Svou silou však velká voda vždy některé přehrážky poničí a pak je třeba taková místa co nejdříve opravit, aby případná další velká voda nezpůsobila větší škody. "Oceňujeme tuto aktivitu Správy KRNAP. To, že přívalové deště v Krkonoších nemívají tragické následky, je do jisté míry díky tomu, že správa parku v minulosti mohla investovat do správné údržby koryt potoků a řek na svém území," říká místostarosta města Vrchlabí Michal Vávra. "Nechci ani domyslet, jaké škody by přívalové deště mohly způsobit, pokud by správci vodních toků, mezi nimi i Správa KRNAP, tuto péči zanedbala nebo pokud by na opravy neměli peníze," dodal Vávra.

Péče o drobné vodní toky však není jedinou aktivitou, kterou se Správa KRNAP snaží ovlivnit vodní režim v území. Hory by obecně měly být přirozenou zásobárnou vody. Řada kroků v minulosti však způsobila, že dešťové srážky z hor rychle odtékají. Proto Správa KRNAP v projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů [2] staví přehrážky v melioračních kanálech, které odvodňovaly podmáčené partie na hřebenech hor, aby na nich mohl být vysazen les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť [3] jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva a specifických společenstev rostlin). Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V rámci projektu bude postaveno na 600 přehrážek. Z toho již 150 vybudováno bylo a 450 jich vznikne v průběhu dalších dvou let.

Důležitou aktivitou Správy KRNAP je také environmentální vzdělávání. Školám nabízíme projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině.

Poznámky:
[1] Nejznámější hrazenářská díla jsou dochována v Čertově dole, kde na toto téma Správa KRNAP vybudovala i naučnou stezku, http://www.krnap.cz/naucne-stezky-krnap/
[2] Hlavním projektovým záměrem je řešení stavu porostů, vzniklých po imisní kalamitě. Projet zároveň bezprostředně navazuje na projekty Nadace FACE, realizované v Krkonoších v 90. letech minulého století.
[3] Není náhodou, že právě krkonošská rašeliniště (na české i polské straně) jsou chráněna Ramsarskou úmluvou, která chrání významné světové mokřady.