Tiskové zprávy
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL): Povodňová ochrana na Labi – zlepšení v dohledné době
28. srpna 2006 | Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)
Autor: Slavomír Vosika, tel: +49 391 – 400 030
Autor: Slavomír Vosika, tel: +49 391 – 400 030
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) předkládá první zprávu o plnění společného akčního plánu
Problematika povodní a povodňové ochrany patří ke stále aktuálním tématům. Všichni si ještě dobře pamatujeme na mimořádné záplavy v povodí Labe v srpnu 2002, velkou pozornost vzbudily i povodně v zimě 2003 a na jaře 2006. Závažnost povodňové tématiky podtrhuje také rozsah škod, které povodně způsobují, a jejich sociálních dopadů.
Postižení občané si při každé povodni kladou následující otázky: Jaké zkušenosti byly získány z minulých povodňových událostí? Jaká opatření povodňové ochrany byla realizována a jaká se plánují do budoucna?
„Řeky neznají žádné hranice a škody způsobené povodněmi postihují bez rozdílu všechny, kdo žijí v blízkosti jejich toků. V zájmu účinné povodňové ochrany v tak rozsáhlém povodí, jako je povodí Labe, je mezinárodní spolupráce nezbytností“, vysvětluje František Pojer, náměstek ministra životního prostředí České republiky, který je v současné době i prezidentem Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), založené v roce 1990. „Založením Komise jsme vytvořili dobrý odborný a politický základ pro česko-německou spolupráci,“ říká náměstek Pojer dále. „Její činnost se zpočátku zaměřovala především na zlepšení jakosti vody v povodí Labe a na opatření k vytvoření, pokud možno, co nejpřirozenějšího ekosystému. Od poloviny devadesátých let věnuje Komise mimořádnou pozornost také otázkám povodňové ochrany, což dokládají i analýzy vzniku povodní, strategie povodňové ochrany a zmapování stávající úrovně povodňové ochrany v povodí Labe, které vypracovaly odborné pracovní skupiny MKOL“.
„Výsledky těchto prací potvrzují, že povodním se nedá zabránit,“ doplňuje Fritz Holzwarth, vedoucí německé delegace v MKOL. „Zároveň však také ukazují, že pomocí vhodných opatření lze způsobené škody výrazně snížit. V říjnu 2003 byl schválen Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe, do kterého byly zahrnuty také poznatky a zkušenosti získané při extrémních záplavách v srpnu 2002.“
„Akční plán povodňové ochrany je významným nástrojem nadnárodního i vnitrostátního managementu povodňových rizik,“ podotýká Jan Hodovský, vedoucí české delegace v MKOL. „Členským státům uložil tento plán pro první bilanční období (2003 – 2005) řadu významných úkolů. V České republice i v Německu se na jeho realizaci pracovalo velmi intenzivně, zapojila se řada institucí a expertů.“
Nyní MKOL předkládá veřejnosti První zprávu o plnění Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe v letech 2003 – 2005. Významných výsledků bylo dosaženo ve stěžejních oblastech jako jsou analýzy povodňových rizik, hlásné a předpovědní povodňové systémy, ale i při realizaci opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině, např. zalesňování nebo zamezení půdní eroze, a opatření technické povodňové ochrany, jako je rekonstrukce ochranných hrází či výstavba retenčních nádrží.
„Zejména je třeba vyzdvihnout zkvalitnění a prodloužení doby předpovídání povodní jak na vnitrostátní úrovni, tak i v rámci nadnárodní spolupráce“, pokračuje náměstek Pojer. „To se nám osvědčilo již při povodni na jaře 2006. Zpráva, kterou nyní předkládáme veřejnosti, poukazuje na mimořádný rozsah a velký úspěch dosud plánovaných a již realizovaných opatření.“ Do roku 2015 – také v souladu s požadavky evropské Rámcové směrnice o vodách – musí být provedena řada dalších opatření, které budou souviset s plněním úkolů Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe. Všichni přítomní odborníci a zástupci české a německé vlády vyjádřili pevné přesvědčení, že se podaří stanovené cíle splnit.
MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. K zakládajícím a smluvním stranám patří vedle České republiky a Spolkové republiky Německo i Evropská unie, která byla smluvní stranou MKOL do 30. 4. 2004, tedy do data vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany. Delegace a pracovní skupiny v MKOL jsou složeny ze zástupců státních a vědeckých institucí z České republiky, Německa, Polska a Rakouska a EU (Polsko, Rakousko a EU mají v MKOL statut pozorovatelů). Vedle toho se na práci v pracovních skupinách podílejí i zástupci nevládních organizací (NGO). Sídlem sekretariátu MKOL je Magdeburk. Osm pracovníků sekretariátu podporuje práci Komise a jejích pracovních skupin po odborné, jazykové a technicko-organizační stránce. Pracovními jazyky jsou čeština a němčina.
Dotazy a další informace:
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL),
Dr. Slavomír Vosika (vedoucí sekretariátu) tel.: +49 391 – 400 030; e-mail: ikse.mkol@t-online.de
Problematika povodní a povodňové ochrany patří ke stále aktuálním tématům. Všichni si ještě dobře pamatujeme na mimořádné záplavy v povodí Labe v srpnu 2002, velkou pozornost vzbudily i povodně v zimě 2003 a na jaře 2006. Závažnost povodňové tématiky podtrhuje také rozsah škod, které povodně způsobují, a jejich sociálních dopadů.
Postižení občané si při každé povodni kladou následující otázky: Jaké zkušenosti byly získány z minulých povodňových událostí? Jaká opatření povodňové ochrany byla realizována a jaká se plánují do budoucna?
„Řeky neznají žádné hranice a škody způsobené povodněmi postihují bez rozdílu všechny, kdo žijí v blízkosti jejich toků. V zájmu účinné povodňové ochrany v tak rozsáhlém povodí, jako je povodí Labe, je mezinárodní spolupráce nezbytností“, vysvětluje František Pojer, náměstek ministra životního prostředí České republiky, který je v současné době i prezidentem Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), založené v roce 1990. „Založením Komise jsme vytvořili dobrý odborný a politický základ pro česko-německou spolupráci,“ říká náměstek Pojer dále. „Její činnost se zpočátku zaměřovala především na zlepšení jakosti vody v povodí Labe a na opatření k vytvoření, pokud možno, co nejpřirozenějšího ekosystému. Od poloviny devadesátých let věnuje Komise mimořádnou pozornost také otázkám povodňové ochrany, což dokládají i analýzy vzniku povodní, strategie povodňové ochrany a zmapování stávající úrovně povodňové ochrany v povodí Labe, které vypracovaly odborné pracovní skupiny MKOL“.
„Výsledky těchto prací potvrzují, že povodním se nedá zabránit,“ doplňuje Fritz Holzwarth, vedoucí německé delegace v MKOL. „Zároveň však také ukazují, že pomocí vhodných opatření lze způsobené škody výrazně snížit. V říjnu 2003 byl schválen Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe, do kterého byly zahrnuty také poznatky a zkušenosti získané při extrémních záplavách v srpnu 2002.“
„Akční plán povodňové ochrany je významným nástrojem nadnárodního i vnitrostátního managementu povodňových rizik,“ podotýká Jan Hodovský, vedoucí české delegace v MKOL. „Členským státům uložil tento plán pro první bilanční období (2003 – 2005) řadu významných úkolů. V České republice i v Německu se na jeho realizaci pracovalo velmi intenzivně, zapojila se řada institucí a expertů.“
Nyní MKOL předkládá veřejnosti První zprávu o plnění Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe v letech 2003 – 2005. Významných výsledků bylo dosaženo ve stěžejních oblastech jako jsou analýzy povodňových rizik, hlásné a předpovědní povodňové systémy, ale i při realizaci opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině, např. zalesňování nebo zamezení půdní eroze, a opatření technické povodňové ochrany, jako je rekonstrukce ochranných hrází či výstavba retenčních nádrží.
„Zejména je třeba vyzdvihnout zkvalitnění a prodloužení doby předpovídání povodní jak na vnitrostátní úrovni, tak i v rámci nadnárodní spolupráce“, pokračuje náměstek Pojer. „To se nám osvědčilo již při povodni na jaře 2006. Zpráva, kterou nyní předkládáme veřejnosti, poukazuje na mimořádný rozsah a velký úspěch dosud plánovaných a již realizovaných opatření.“ Do roku 2015 – také v souladu s požadavky evropské Rámcové směrnice o vodách – musí být provedena řada dalších opatření, které budou souviset s plněním úkolů Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe. Všichni přítomní odborníci a zástupci české a německé vlády vyjádřili pevné přesvědčení, že se podaří stanovené cíle splnit.
MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. K zakládajícím a smluvním stranám patří vedle České republiky a Spolkové republiky Německo i Evropská unie, která byla smluvní stranou MKOL do 30. 4. 2004, tedy do data vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany. Delegace a pracovní skupiny v MKOL jsou složeny ze zástupců státních a vědeckých institucí z České republiky, Německa, Polska a Rakouska a EU (Polsko, Rakousko a EU mají v MKOL statut pozorovatelů). Vedle toho se na práci v pracovních skupinách podílejí i zástupci nevládních organizací (NGO). Sídlem sekretariátu MKOL je Magdeburk. Osm pracovníků sekretariátu podporuje práci Komise a jejích pracovních skupin po odborné, jazykové a technicko-organizační stránce. Pracovními jazyky jsou čeština a němčina.
Dotazy a další informace:
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL),
Dr. Slavomír Vosika (vedoucí sekretariátu) tel.: +49 391 – 400 030; e-mail: ikse.mkol@t-online.de
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
