Agentura DEMA: PRůZKUM: ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE A KVALITA OVZDUŠÍ

V rámci programové řady Udržitelný rozvoj se DEMA, a. s. zaměřila na otázky mapující názory občanů na kvalitu ovzduší. V současné době jde o diskutované téma především v souvislosti se spuštěním programu Zelená úsporám. Do tiskové zprávy byla proto vybrána data, která lze argumentačně využít nejen v komunikaci s veřejností.

• Odpovědi na otázku, zda lze lokalitu, kde občané bydlí, označit jako místo s čistým ovzduším, mají obdobnou strukturu jako při posuzování celkového životní prostředí: pozitivní náhled je téměř dvojnásobně častější (60%) než negativní (36%).
• Diference jsou viditelné v případě umírněných variant odpovědí „spíše ano“ (48%) a „spíše ne“ (26%). Podíly výrazného souhlasu „rozhodně ano“ a kategorického „rozhodně ne“ se téměř shodují.

Zcela rozdílný pohled na čistotu ovzduší v rámci lokality, ve které občané žijí, je podmíněn velikostí místa bydliště: zatímco v malých, středních i větších městech převažuje spokojenost nad nespokojeností (nejvýrazněji ve středně velkých městech s pěti až dvaceti tisíci obyvateli, 77%!), v případě velkoměst nad sto tisíc obyvatel je tomu obráceně (téměř dvě třetiny občanů se vyslovují kriticky, 60%!; v Praze také 60%).

Spektrum získaných odpovědí na otázku, co se v místě bydliště největší měrou podepisuje na znečišťování ovzduší, bylo pestré a míra konkrétnosti naznačila, že občané dobře vědí, o čem je řeč. První místo na pomyslném žebříčku připadlo automobilovému provozu (40%, tj. čtyři odpovědi z deseti), a to nejen kvůli vysoké koncentraci vznikajících zplodin vlivem stále narůstajícího počtu aut a kamionů, ale i nevybudovaným obchvatům, nepromyšleným objížďkám aj. Hned za ním se umístil negativní dopad lokálního vytápění (27%, tj. zhruba tři odpovědi z deseti), především topení tuhými nebo nekvalitními topivy, spalování prakticky vším, co je levné a co hoří, pálením toho, co správně patří do popelnic či na kompost. Na bronzové příčce stojí továrny a průmysl (11%, tj. jedna odpověď z deseti), a to nejen velké podniky, ale i menší závody a místní podniky a provozovny.

Na zhoršování ovzduší se podílejí i domácnosti, respektive způsob a okolnosti, týkající se topení. Co je v tomto ohledu širokou veřejností považováno za největší problém?

• Občané ČR mají nejčastěji (43%) za to, že lidé, ve snaze co nejvíce ušetřit, doma spalují nejrůznější věci a odpady, které svým charakterem patří nikoliv do kamen, ale do popelnice nebo na kompost.
• Podle každého čtvrtého občana (26%) hlavní problém spočívá v tom, že se pro vytápění stále využívají nekvalitní druhy paliva – uhlí a dříví.
• Na vině je podle každého jedenáctého občana (9%) nedostatečná péče o technické vybavení domácností, které buď nejsou ochotny investovat do obnovy kamen a kotlů anebo zanedbávají údržbu a pravidelné čištění kamen, kotlů, komínů apod.
• Každý sedmý občan (15%) se domnívá, že hlavním problémem je neznalost a neinformovanost: lidé nemají dostatek informací o škodlivosti emisí produkovaných topením ve své domácnosti, ani o tom, jak by bylo možné přejít na ekologičtější způsob vytápění.

• Každý čtvrtý občan (24%) je přesvědčen, že nejúčinnější opatření, díky kterému by se zlepšila kvalita ovzduší, spočívá ve větší kontrole toho, čím lidé doma topí.
• Podle každého pátého občana ČR (21%) je ze všeho nejdůležitější, aby se skutečně účinně a systematicky podporovalo využívání alternativních energií a ekologicky šetrnějších paliv (biomasa, sluneční kolektory ap.).
• Každý šestý občan má za to, že nejvíce by čistotě ovzduší přispěla postupná výměna používaných kotlů a kamen na základě státní podpory (16%).
• Více než čtvrtina obyvatel ČR si myslí, že je nutné provádět promyšlené informační kampaně, prostřednictvím kterých by se lidé více dověděli jak o škodlivosti emisí na zdraví lidí v konkrétních lokalitách (18%), tak o možnostech přejít na ekologičtější způsoby vytápění svých domovů (11%).

Otázka energetických zdrojů a finanční náročnosti získávání energie nabývá na důležitosti. Průzkum proto zjišťoval, zda občany zajímají informace o tom, co představují a jaké možnosti nabízejí nové, k životnímu prostředí šetrné způsoby získávání energie. Na základě zjištěných dat lze konstatovat, že výše deklarovaného zájmu má dobrou šanci stát se odrazovým můstkem reálného chování veřejnosti ČR.

• Z posuzovaných možností vyvolává u široké veřejnosti největší zájem využití sluneční energie. Každý druhý občan by přivítal informace o tom, jaké možnosti skýtají solární systémy určené buď pro ohřev vody anebo kombinovaně pro přitápění i pro ohřev vody.
• Každého třetího občana zajímá, co je spojeno s alternativou výroby elektrické energie s využitím solárních nebo větrných systémů.
• Také o další, k životnímu prostředí šetrné způsoby získávání energie, je mezi občany zájem – každý třetí by se chtěl dovědět něco bližšího o tepelných čerpadlech a každý čtvrtý o kotlích na biomasu.

Nový dotační program Ministerstva životního prostředí Zelená úsporám nabízí šanci pro snížení spotřeby energie v domácnostech a zlepšení kvality ovzduší. Možnost získat finanční podporu se stává pro občany silným motivem pro účast v dotačním programu. Jeho součástí však musí být i vysoká míra osvěty – poradenských služeb, vysvětlování, příkladů dobré praxe atd., jejíž pomocí se předejde nejasnostem, planým nadějím a následným zklamáním. Výzkum totiž v doprovodných komentářích ukázal, že řada lidí o problematice slyší poprvé. V terminologii se nevyznají, neumí si představit, co se skrývá pod jednotlivými možnostmi, jaké jsou jejich výhody a nevýhody, jednoduše co, kde a jak se vyplatí udělat, aby se investice vrátila nejen po finanční stránce, ale i v uvědomění si důležitosti zodpovědného přístupu k využívání přírodních zdrojů.