Tiskové zprávy
ZOO Dvůr Králové: Radost v ZOO Dvůr Králové: Narodilo se tu první mládě hrabáče kapského
Ve dvorské zoo se narodilo historicky první mládě hrabáče kapského. Toto originální africké zvíře připomínající mravenečníka chovají v České republice pouze tři zoologické zahrady. Do Dvora Králové se první hrabáč, samec Eka, dostal v roce 2014. Loni v létě k Ekovi přibyla z Anglie samice Skyla.
Mládě se narodilo ve čtvrtek 13. dubna v časných ranních hodinách po 239 dnech březosti, což je u hrabáčů standardní délka. Hned po porodu, který byl monitorován kamerami, do zoo dorazili ošetřovatelé, aby zjistili, jak matka, prvorodička, mládě přijme.
„Skyla se od začátku chovala poněkud nervózně. Protože jsme se báli, aby mládě omylem nezranila, rozhodli jsme se ho umístit po dobu matčiny zvýšené aktivity do speciálního lůžka v zázemí zoo. Ke Skyle ho však pravidelně nosíme a přikládáme ho k matčiným strukům,“ popisuje péči o mládě ošetřovatelka Lucie Pavlačíková.
„Malý hrabáč je velmi citlivý na teplo a vlhkost, proto je jeho lůžko v zázemí Pavilonu Africká savana vyhříváno infra lampou na 32 stupňů Celsia a saturováno vzdušnou vlhkostí. Mládě je pod neustálým dozorem ošetřovatelů, kteří se u něho pravidelně střídají a sledují ho na kamerách. U matky se ho ale snažíme nechávat na stále delší dobu, ne jen na krmení,“ říká zooložka Gabriela Linhart.
„Je to velký úspěch. Hrabáče chová v České republice kromě dvorské zoo ještě Zoo Praha a nově má jednoho jedince i Zoo Olomouc. Celkově se v evropských zahradách nevyskytuje úplně běžně a častější úspěšné odchovy mláďat jsou záležitostí spíše posledních několika let, proto zkušenosti s jejich odchovem nejsou zatím velké,“ doplňuje Gabriela Linhart.
Samec Eka se Skylou utvořili harmonický pár hned po svém prvním spojení loni v srpnu. Eka se při té příležitosti pokusil i o páření. Kvůli bezpečnosti mláděte byl však těsně před porodem od Skyly oddělen. Samice i nadále zůstává v expozici pavilonu, který je ale z důvodu zajištění klidu zvířete pro návštěvníky otevřen zatím jen omezeně.
Hrabáč kapský je noční živočich obývající subsaharskou Afriku. Ve volné přírodě se živí především termity a mravenci, k čemuž má výborně uzpůsobené tělo. Hlava je zakončena nápadně dlouhým a citlivým čenichem, zatímco uvnitř tlamy má dlouhý jazyk. K rozhrabávání termitišť využívá svých silných končetin, které jsou opatřeny ostrými drápy.
Mládě se narodilo ve čtvrtek 13. dubna v časných ranních hodinách po 239 dnech březosti, což je u hrabáčů standardní délka. Hned po porodu, který byl monitorován kamerami, do zoo dorazili ošetřovatelé, aby zjistili, jak matka, prvorodička, mládě přijme.
„Skyla se od začátku chovala poněkud nervózně. Protože jsme se báli, aby mládě omylem nezranila, rozhodli jsme se ho umístit po dobu matčiny zvýšené aktivity do speciálního lůžka v zázemí zoo. Ke Skyle ho však pravidelně nosíme a přikládáme ho k matčiným strukům,“ popisuje péči o mládě ošetřovatelka Lucie Pavlačíková.
„Malý hrabáč je velmi citlivý na teplo a vlhkost, proto je jeho lůžko v zázemí Pavilonu Africká savana vyhříváno infra lampou na 32 stupňů Celsia a saturováno vzdušnou vlhkostí. Mládě je pod neustálým dozorem ošetřovatelů, kteří se u něho pravidelně střídají a sledují ho na kamerách. U matky se ho ale snažíme nechávat na stále delší dobu, ne jen na krmení,“ říká zooložka Gabriela Linhart.
„Je to velký úspěch. Hrabáče chová v České republice kromě dvorské zoo ještě Zoo Praha a nově má jednoho jedince i Zoo Olomouc. Celkově se v evropských zahradách nevyskytuje úplně běžně a častější úspěšné odchovy mláďat jsou záležitostí spíše posledních několika let, proto zkušenosti s jejich odchovem nejsou zatím velké,“ doplňuje Gabriela Linhart.
Samec Eka se Skylou utvořili harmonický pár hned po svém prvním spojení loni v srpnu. Eka se při té příležitosti pokusil i o páření. Kvůli bezpečnosti mláděte byl však těsně před porodem od Skyly oddělen. Samice i nadále zůstává v expozici pavilonu, který je ale z důvodu zajištění klidu zvířete pro návštěvníky otevřen zatím jen omezeně.
Hrabáč kapský je noční živočich obývající subsaharskou Afriku. Ve volné přírodě se živí především termity a mravenci, k čemuž má výborně uzpůsobené tělo. Hlava je zakončena nápadně dlouhým a citlivým čenichem, zatímco uvnitř tlamy má dlouhý jazyk. K rozhrabávání termitišť využívá svých silných končetin, které jsou opatřeny ostrými drápy.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
