ASEKOL: Recyklace mobilních telefonů se vyplatí, dojde k ní ale jen u několika málo procent přístrojů

Mobilní telefon je nejcennějším druhem elektroodpadu a jedním z nejvýnosnějších zdrojů drahých kovů. Jejich hodnota v každém mobilu je přibližně jeden dolar – jde zejména o zlato. Podle společnosti ASEKOL, která se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, se bohužel jen málokterý mobil se opravdu dostane k recyklaci. Celosvětově jde jen o několik procent, většina skončí na skládkách nebo zemích třetího světa. Nejenže jsou tak nadbytečně vytěžovány přírodní zdroje, ale do půdy a ovzduší se navíc dostanou škodlivé látky, které mobily rovněž obsahují.
Loni bylo podle odhadů ABI Research celosvětově prodáno 1,2 miliardy mobilů, přičemž 60 % z nich nahradilo staré přístroje. Ty většinou končí na skládkách nebo jsou dále prodávány do zemí třetího světa. Americká organizace Environmental Protection Agency (EPA) loni podrobila 34 druhů mobilů testům, které simulovaly skládkové podmínky. Ze všech unikalo nebezpečně vysoké množství olova, průměrně 17krát překračující povolenou hranici v USA. Kromě olova však mobily obsahují i další nebezpečné materiály jako kadmium, rtuť, berylium, PVC a další. Prodej mobilů do Afriky a Asie sice umožňuje prodloužit jejich životnost, ale protože v tamních podmínkách neexistuje infrastruktura pro efektivní sběr a recyklaci elektroodpadu, skončí telefony ještě daleko hůře. Celosvětově tedy dochází k recyklaci pouhých několika procent mobilů.
Podle rok a půl starého výzkumu neziskové společnosti ASEKOL jsou mobilní telefony vůbec nejčastěji obnovovaným elektrospotřebičem. Ročně jej vymění každý čtvrtý Čech. Více než 70 % lidí navíc mobil nevyřadí kvůli nefunkčnosti. „Mobily tvoří spolu s digitálními fotoaparáty, počítači a monitory skupinu elektrozařízení, které se rozvíjejí nejrychleji. Častěji než ostatní spotřebiče tedy podléhají zkáze z důvodů technologické nedostatečnosti a estetických změn. K jejich likvidaci tedy dochází, přestože ještě řadu let mohou dobře sloužit. Bohužel, jen málo z nich se opravdu k recyklaci dostane,“ říká Jan Vrba z kolektivního systému ASEKOL.
Mobil obsahuje značné množství drahých kovů, zejména zlato. Většina světových zásob zlata a mědi je však těžena v otevřených dolech, z nichž uniká kyanid a kyselina sírová. Podle odhadů těžba zlata potřebného pro jeden telefon generuje 100 kilogramů odpadu. „Když někdo vyhodí mobil do popelnice, zbytečně zatěžuje životní prostředí. Nedojde tak k jeho recyklaci, takže toxické kovy a další nebezpečné materiály v něm obsažené uniknou a budou ohrožovat naše zdraví. Zamezení recyklace navíc podporuje nadbytečnou těžbu přírodních materiálů. Proč nákladně dolovat hluboko v zemi, když můžeme potřebné látky získat daleko lehčí cestou?“ ptá se Vrba.
Stejně jako ve světě i v ČR končí drtivá většina drobných spotřebičů v popelnicích. ASEKOL pro zlepšení situace vyvíjí řadu vzdělávacích aktivit. V loňském roce například pořádal celorepublikovou zábavně vzdělávací road-show Nakrmte Šrotozemšťana 2007, která zavítala do jedenácti krajů. V jejím rámci ve městech vyrostli dinosauři z elektroodpadu, který na místo stavby přinášeli sami občané. ASEKOL dále v rámci pilotního projektu instaloval speciální kontejnery na sběr malých elektrospotřebičů do menších obcí ve Středočeském kraji a do Kladna. Do pražských škol zase umístil nádoby na elektrické hračky a malé spotřebiče. „Jak jsem již zmínil, zpětný odběr elektroodpadu v oblasti drobných elektrozařízení je nedostatečný. Zvýšení sběru tohoto druhu elektroodpadu je pro nás letos prioritou. Hodně si slibujeme zejména od obou pilotních projektů. Například sběr drobného elektra ve školách plánujeme rozšířit do celé České republiky,“ uzavírá Vrba.

Kontakty:

Ondřej Tesař, AMI Communications, e-mail: ondrej.tesar@amic.cz, tel.: 234 124 112, 602 698 854, tiskové středisko http://press.amic.cz/cs/asekol/
Hana Ansorgová, ASEKOL, e-mail: ansorgova@asekol.cz, tel.: 261 303 266, www.asekol.cz