Informační centrum OSN v Praze: Rio+20: Nový model pro ekonomiku 21. století

Ve středu začíná v brazilském Riu de Janeiro konference OSN o udržitelném rozvoji, známá jako Rio+20. Měla by na ní být přijata rozhodnutí, která pomohou dlouhodobě udržet světovou ekonomiku v mezích kapacity Země. Na summit konference (20.-22. června 2012) míří více než
stovka šéfů států a vlád.

Proč Rio+20?

Dvacet let po historickém Summitu Země v roce 1992 (proto letošní Rio+20) a 40 let po Konferenci OSN o lidském (životním) prostředí
(Stockholm 1972) se již nebude diskutovat o tom, co je nutné učinit. Zjednodušeně řečeno, víme přesně, co máme dělat. Je ale nutné se
dohodnout, jak uvést do praxe model, kdy se bude zlepšovat životní úroveň především nejchudších lidí a zároveň bude chráněno životní
prostředí a přírodní zdroje. /„Naše vize musí být jasná: udržitelná zelená ekonomika, která bere ohled na životní prostředí a zároveň
přispívá k dosažení rozvojových cílů tisíciletí prostřednictvím růstu příjmů, zajišťování pracovních příležitostí a odstraňování chudoby,“
říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Základní fakta

Na světě žije 7 miliard lidí, v roce 2050 to bude 9 miliard. Každý pátý člověk má dnes na živobytí pouhých 1,25 USD na den nebo ještě méně. Jedna a půl miliardy lidí nemá přístup k elektřině. Dvě a půl miliardy lidí nemá kanalizaci. A téměř jedna miliarda hladoví. Emise skleníkových plynů nadále rostou. Postupující změna klimatu může způsobit, že více než třetina všech známých druhů organismů vyhyne.

Hlavní témata

Během přípravného procesu konference Rio+20 bylo definováno sedm kritických oblastí udržitelného rozvoje světa: vytváření pracovních
příležitostí, energetika, život ve městech, potravinová bezpečnost a udržitelné zemědělství, ochrana a hospodaření s vodou, ochrana oceánů a připravenost na přírodní pohromy. Oficiální diskuse konference budou zaměřeny na dvě hlavní témata: (1) zelená ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a odstranění chudoby a (2) vytvoření institucionálního rámce pro udržitelný rozvoj.

Energetika

Jedním z nejdůležitějších bodů jednání bude energetika. Ta je klíčem k udržitelné budoucnosti, hlavním hybatelem rozvoje, sociálního
začleňování i ochrany životního prostředí, včetně klimatické změny. Šéf OSN Pan Ki-mun proto v roce 2011 představil iniciativu /Udržitelná
energie pro všechny/. Jejím cílem je zabezpečit univerzální přístup k moderním energetickým službám pro všechny lidi, snížit plýtvání
energiemi stoprocentním zvýšením energetické efektivnosti a zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v globálním energetickém mixu. Celá pětina obyvatel světa v současné době přístup k energiím nemá. V Riu představí zástupci vlád, firem i občanské společnosti řadu projektů na podporu této iniciativy.

Úspěch v Riu

Můžeme doufat, že bude konference Rio+20 úspěšná? Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ano. Vyjednávání byla sice dlouhá a stále ještě panují neshody nad zněním závěrečného dokumentu, který má z konference vzejít. Ten ale podle šéfa OSN nebude hlavním měřítkem úspěchu. „/Mnohem důležitější je to, čeho konference v Riu již dosáhla. Vzedmulo se celosvětové hnutí za změnu./“

Svět podle šéfa OSN dlouho hledal cestu k prosperitě spalováním a spotřebou. Tento přístup je ale podle něj už překonaný. „/V Riu musíme začít vytvářet nový model pro ekonomiku 21. století, jenž vyvrátí mýtus, že ekonomický růst a ochrana životního prostředí se vzájemně vylučují. Víme, že chytré vládní strategie mohou vést k posilování ekonomiky, snižování chudoby, vytváření pracovních míst a urychlování sociálního rozvoje a současně brát ohled na to, že zdroje planety jsou omezené,/“ říká Pan Ki-mun.

Nebezpečná pýcha

Na zahájení pražské konference Forum 2000 v roce 2010 upozornil Václav Havel, že současná první vskutku globální civilizace znamená, že cokoli se na její půdě zrodí, může velmi rychle a snadno obepnout celý svět. Současně varoval, že „/žijeme i v první ateistické civilizaci. Tedy v civilizaci, která ztratila vztah k nekonečnu a věčnosti. Proto má u ní vždy převahu zisk krátkodobý nad ziskem dlouhodobým. Důležité je, zda se nějaká investice vrátí do deseti či patnácti let, méně důležité je, jak poznamená život našich potomků za sto let. Nejnebezpečnějším rysem této globální ateistické civilizace je ovšem její pýcha. Pýcha kohosi, kdo je samotnou logikou svého bohatství veden k tomu, aby přestal ctít dílo přírody i našich předků, aby je přestal ctít z principu a ctil je nanejvýš jako další možný zdroj zisku./“ Taková slova by neměli přeslechnout účastníci konference Rio+20.