Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Riziková analýza potvrdila vysokou kontaminaci bývalého skladu pesticidů a doporučila jeho dekontaminaci
Riziková analýza bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech (1), kterou financoval Plzeňský kraj a zadalo Město Klatovy, prošla oponentním řízením a ve čtvrtek 27. listopadu bude s jejími výsledky seznámena i klatovská veřejnost. „Studie, kterou zpracovala na základě veřejné zakázky firma Dekonta, potvrdila vysokou kontaminaci stavebních konstrukcí a podlah v bývalém skladu pesticidů. Současně doporučila jeho dekontaminaci. Rovněž potvrdila kontaminaci zdrojů podpovrchové vody východně od objektu, a to hned několika pesticidy. Potvrdila tak de facto vše, na co jsme po několik let upozorňovali (2),“ zhodnotil výsledky rizikové analýzy bývalého skladu pesticidů vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Nejpodstatnější je, že riziková analýza byla z popudu naší petiční akce (3) a díky vstřícnému přístupu bývalého radního Plzeňského kraje doc. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc. zadána a dokončena. Považujeme ji za základní kámen pro projekt na dekontaminaci objektu, jenž bude možné financovat zřejmě jenom s pomocí peněžních fondů Evropské unie,“ dodal Petrlík.
Za nejrizikovější považuje dokončená studie práci v kontaminovaném prostředí budovy a současně dlouhodobé pití vody ze zdrojů podpovrchové vody kontaminované pesticidy. Doporučuje, aby vlastníci studen východně od objektu byli upozorněni na zdravotní rizika spojená s případnou konzumací vody, a to nejen jimi samotnými, ale také domácími zvířaty. Ostatní scénáře ovlivnění lidského zdraví nebyly vyhodnoceny jako překračující akceptovatelné riziko (viz tabulku 31 ze studie) (4).
V rizikové analýze se doslova píše: „Průzkum znečištění stavebních konstrukcí potvrdil kontaminaci především podlah, a to pesticidy a ropnými látkami (v případě ropných látek i kontaminaci stěn ve dvou místnostech). Kontaminace podlah je soustředěna především do těch místností studovaného objektu, kde bylo dlouhodobě manipulováno s pesticidními přípravky,“ a dále ještě: „Míra kontaminace pesticidy a ropnými látkami v případě stavebních konstrukcí vyžaduje odstranění identifikovaných kontaminantů pomocí vhodného sanačního zásahu, nicméně nejedná se o havarijní stav, kdy by hrozilo akutní ohrožení lidského zdraví.“
V řadě případů byly zjištěné koncentrace pesticidů ve skladu ještě vyšší než v předchozích analýzách zadávaných po několik let sdružením Arnika.
Při hodnocení vlivů na okolní ekosystémy sice analýza uvádí, že „Obecně lze konstatovat, že v porovnání se zdravotními riziky pro člověka jsou ekologická rizika nevýznamná,“ ale současně dodává: “Detailní hodnocení vstupu sledovaných polutantů do potravního řetězce nebyly studovány. Toto detailní hodnocení nebylo předmětem této studie.“ Na jiném místě pak analýza Dekonty upozorňuje: „Rizikem v tomto ohledu zůstává únik kontaminantů mimo kontaminovaný oběh a jejich proniknutí do potravního řetězce nejrůznějších organismů. O potencionálním průniku kontaminantů do potravního řetězce mohou svědčit závěry analýz sledovaných polutantů ve vejcích slepic chovaných rodinou Rychtaříkových na lokalitě v předešlých letech,“ čímž se myslí rozbory zadané Arnikou v roce 2003.
Analýza má být prezentována veřejnosti 27. listopadu v 17 hodin v kulturním domě Družba v Klatovech.
Bývalý sklad pesticidů, který v restituci získala zpět rodina Rychtaříkových, byl v minulém století kontaminován dnes již většinou zakázanými pesticidy, především lindanem (5) a DDT (6), ale také celou řadou dalších pesticidů a ropnými látkami. V České republice existovalo takových míst více, pravděpodobně v každém z okresů alespoň jedno.
<meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="CONTENT-TYPE" /><title></title><meta content="OpenOffice.org 2.2 (Win32)" name="GENERATOR" /><meta content="Arnika" name="AUTHOR" /><meta content="20081126;9220000" name="CREATED" /><meta content="Arnika" name="CHANGEDBY" /><meta content="20081126;9230000" name="CHANGED" /><style type="text/css">
<!--
@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }
P { margin-bottom: 0.21cm }
A:link { color: #0000ff; text-decoration: underline }
-->
</style>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(1)
Celou analýzu lze stáhnout na internetových
stránkách kampaně Budoucnost bez jedů:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/downloads/Rizikova_analyza_Klatovy_2_zari2008.pdf"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/downloads/Rizikova_analyza_Klatovy_2_zari2008.pdf</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(2)
Souhrnné informace o případu prezentuje sdružení
Arnika na webových stránkách tzv. horkého
místa kampaně Budoucnost bez jedů:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://klatovyluby.arnika.org/"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://klatovyluby.arnika.org/</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(3)
Petici „Klatovy bez DDT“ podepsalo během krátké
doby 823 lidí a Arnika ji 31. července 2007 předala
zastupitelstvům Plzeňského kraje a města Klatovy – viz
tiskovou zprávu Arniky ze 31. července 2007
(</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2021064"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2021064</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">).</font></font></p>
<p><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(4)</font></font><br /></p>
<p align="justify" style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><br />(5)
</font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><strong>Lindan</strong></font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">
- organochlorový pesticid, který se dříve
vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a
široce se zde používal především k moření
semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro
aplikaci na zemědělských kulturách zakázán.
Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes
se vyrábí v Indii a Číně. Dlouhodobé
působení lindanu je spojováno s poškozením
nervové soustavy, narušením hormonálního
systému člověka či se zvětšením jater. Může
vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve
vodním prostředí. Více informací viz:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"> </p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(6)
</font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><strong>DDT
(dichlordifenyltrichloretan)</strong></font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">
- dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl
se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice
v bývalém Československu zakázáno
používat od roku 1974, ale ještě několik let se používalo
například při likvidaci vši vlasové a velké
zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené
v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě
skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi.
Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu.
Způsobuje dočasné poruchy nervového systému.
Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek
zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou
ratifikovala také Česká republika. Více
informací viz:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font> </p>
„Nejpodstatnější je, že riziková analýza byla z popudu naší petiční akce (3) a díky vstřícnému přístupu bývalého radního Plzeňského kraje doc. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc. zadána a dokončena. Považujeme ji za základní kámen pro projekt na dekontaminaci objektu, jenž bude možné financovat zřejmě jenom s pomocí peněžních fondů Evropské unie,“ dodal Petrlík.
Za nejrizikovější považuje dokončená studie práci v kontaminovaném prostředí budovy a současně dlouhodobé pití vody ze zdrojů podpovrchové vody kontaminované pesticidy. Doporučuje, aby vlastníci studen východně od objektu byli upozorněni na zdravotní rizika spojená s případnou konzumací vody, a to nejen jimi samotnými, ale také domácími zvířaty. Ostatní scénáře ovlivnění lidského zdraví nebyly vyhodnoceny jako překračující akceptovatelné riziko (viz tabulku 31 ze studie) (4).
V rizikové analýze se doslova píše: „Průzkum znečištění stavebních konstrukcí potvrdil kontaminaci především podlah, a to pesticidy a ropnými látkami (v případě ropných látek i kontaminaci stěn ve dvou místnostech). Kontaminace podlah je soustředěna především do těch místností studovaného objektu, kde bylo dlouhodobě manipulováno s pesticidními přípravky,“ a dále ještě: „Míra kontaminace pesticidy a ropnými látkami v případě stavebních konstrukcí vyžaduje odstranění identifikovaných kontaminantů pomocí vhodného sanačního zásahu, nicméně nejedná se o havarijní stav, kdy by hrozilo akutní ohrožení lidského zdraví.“
V řadě případů byly zjištěné koncentrace pesticidů ve skladu ještě vyšší než v předchozích analýzách zadávaných po několik let sdružením Arnika.
Při hodnocení vlivů na okolní ekosystémy sice analýza uvádí, že „Obecně lze konstatovat, že v porovnání se zdravotními riziky pro člověka jsou ekologická rizika nevýznamná,“ ale současně dodává: “Detailní hodnocení vstupu sledovaných polutantů do potravního řetězce nebyly studovány. Toto detailní hodnocení nebylo předmětem této studie.“ Na jiném místě pak analýza Dekonty upozorňuje: „Rizikem v tomto ohledu zůstává únik kontaminantů mimo kontaminovaný oběh a jejich proniknutí do potravního řetězce nejrůznějších organismů. O potencionálním průniku kontaminantů do potravního řetězce mohou svědčit závěry analýz sledovaných polutantů ve vejcích slepic chovaných rodinou Rychtaříkových na lokalitě v předešlých letech,“ čímž se myslí rozbory zadané Arnikou v roce 2003.
Analýza má být prezentována veřejnosti 27. listopadu v 17 hodin v kulturním domě Družba v Klatovech.
Bývalý sklad pesticidů, který v restituci získala zpět rodina Rychtaříkových, byl v minulém století kontaminován dnes již většinou zakázanými pesticidy, především lindanem (5) a DDT (6), ale také celou řadou dalších pesticidů a ropnými látkami. V České republice existovalo takových míst více, pravděpodobně v každém z okresů alespoň jedno.
<meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="CONTENT-TYPE" /><title></title><meta content="OpenOffice.org 2.2 (Win32)" name="GENERATOR" /><meta content="Arnika" name="AUTHOR" /><meta content="20081126;9220000" name="CREATED" /><meta content="Arnika" name="CHANGEDBY" /><meta content="20081126;9230000" name="CHANGED" /><style type="text/css">
<!--
@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }
P { margin-bottom: 0.21cm }
A:link { color: #0000ff; text-decoration: underline }
-->
</style>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(1)
Celou analýzu lze stáhnout na internetových
stránkách kampaně Budoucnost bez jedů:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/downloads/Rizikova_analyza_Klatovy_2_zari2008.pdf"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/downloads/Rizikova_analyza_Klatovy_2_zari2008.pdf</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(2)
Souhrnné informace o případu prezentuje sdružení
Arnika na webových stránkách tzv. horkého
místa kampaně Budoucnost bez jedů:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://klatovyluby.arnika.org/"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://klatovyluby.arnika.org/</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(3)
Petici „Klatovy bez DDT“ podepsalo během krátké
doby 823 lidí a Arnika ji 31. července 2007 předala
zastupitelstvům Plzeňského kraje a města Klatovy – viz
tiskovou zprávu Arniky ze 31. července 2007
(</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2021064"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2021064</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">).</font></font></p>
<p><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(4)</font></font><br /></p>
<p align="justify" style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><br />(5)
</font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><strong>Lindan</strong></font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">
- organochlorový pesticid, který se dříve
vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a
široce se zde používal především k moření
semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro
aplikaci na zemědělských kulturách zakázán.
Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes
se vyrábí v Indii a Číně. Dlouhodobé
působení lindanu je spojováno s poškozením
nervové soustavy, narušením hormonálního
systému člověka či se zvětšením jater. Může
vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve
vodním prostředí. Více informací viz:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"> </p>
<p style="margin-bottom: 0cm;"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">(6)
</font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2"><strong>DDT
(dichlordifenyltrichloretan)</strong></font></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">
- dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl
se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice
v bývalém Československu zakázáno
používat od roku 1974, ale ještě několik let se používalo
například při likvidaci vši vlasové a velké
zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené
v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě
skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi.
Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu.
Způsobuje dočasné poruchy nervového systému.
Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek
zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou
ratifikovala také Česká republika. Více
informací viz:
</font></font><font color="#0000ff"><u><a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350"><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350</font></font></a></u></font><font face="Arial, sans-serif"><font size="2">.</font></font> </p>
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
